Oranžérie: Porovnání verzí
m wikilink na založený článek |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:ChateauVersailles.JPG|náhled|Oranžerie v [[Versailleské zahrady|zahradách zámku]] [[Versailles]]. Dřeviny v kontejnerech jsou v sezóně umístěny venku v [[parter]]u oranžérie.]] |
[[Soubor:ChateauVersailles.JPG|náhled|Oranžerie v [[Versailleské zahrady|zahradách zámku]] [[Versailles]]. Dřeviny v kontejnerech jsou v sezóně umístěny venku v [[parter]]u oranžérie.]] |
||
'''Oranžérie''' je druh uzavřené, zejména [[Zámek (stavba)|zámecké]] stavby s velkými okny a vytápěním, která slouží k přezimování choulostivých [[Dřevina|dřevin]] v malých nádržích a květináčích. Jak název napovídá, byla původně určena především k pěstování [[citrus]]ů. Využití nachází i pro další [[subtropy|subtropické]] rostliny a jejich rozmnožování, tedy k účelům, pro které se později začaly stavět [[skleník]]y. Je prvek [[zahradní architektura|zahradní architektury]] používaný v [[Sadovnická tvorba|sadovnické tvorbě]]. Stavba má svůj původ v Itálii v době renesance, kdy se dostala do módy a byla nazývána ''limonaia''. |
'''Oranžérie''' je druh uzavřené, zejména [[Zámek (stavba)|zámecké]] stavby s velkými okny a vytápěním, která slouží k přezimování choulostivých [[Dřevina|dřevin]] v malých nádržích a květináčích. Jak název napovídá, byla původně určena především k pěstování [[citrus]]ů. Využití nachází i pro další [[subtropy|subtropické]] rostliny a jejich rozmnožování, tedy k účelům, pro které se později začaly stavět [[skleník]]y. Je prvek [[zahradní architektura|zahradní architektury]] používaný v [[Sadovnická tvorba|sadovnické tvorbě]]. Stavba má svůj původ v Itálii v době renesance, kdy se dostala do módy a byla nazývána ''limonaia''. |
||
Typická [[Barokní architektura|barokní]] oražérie bývá přízemní podlouhlá budova na jižní straně opatřená velkými prosklenými okny nebo [[Arkáda (architektura)|arkádami]]. Těmi v chladnějších měsících přihřívalo prostor nízké slunce, zatímco před silným letním sluncem v poledních hodinách byl prostor chráněn. V zimních měsících se prostor přitápěl. |
Typická [[Barokní architektura|barokní]] oražérie bývá přízemní podlouhlá budova na jižní straně opatřená velkými prosklenými okny nebo [[Arkáda (architektura)|arkádami]]. Těmi v chladnějších měsících přihřívalo prostor nízké slunce, zatímco před silným letním sluncem v poledních hodinách byl prostor chráněn. V zimních měsících se prostor přitápěl. |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{Commons|Orangery}} |
* {{Commons|Orangery}} |
||
Verze z 6. 12. 2016, 19:33
Oranžérie je druh uzavřené, zejména zámecké stavby s velkými okny a vytápěním, která slouží k přezimování choulostivých dřevin v malých nádržích a květináčích. Jak název napovídá, byla původně určena především k pěstování citrusů. Využití nachází i pro další subtropické rostliny a jejich rozmnožování, tedy k účelům, pro které se později začaly stavět skleníky. Je prvek zahradní architektury používaný v sadovnické tvorbě. Stavba má svůj původ v Itálii v době renesance, kdy se dostala do módy a byla nazývána limonaia.
Typická barokní oražérie bývá přízemní podlouhlá budova na jižní straně opatřená velkými prosklenými okny nebo arkádami. Těmi v chladnějších měsících přihřívalo prostor nízké slunce, zatímco před silným letním sluncem v poledních hodinách byl prostor chráněn. V zimních měsících se prostor přitápěl.
Předpokladem pro vznik oranžérií byl technický rozvoj výroby čirého skla, který umožnil například v renesanční Itálii začít zasklívat arkády. Rozkvět klasických účelově budovaných oranžérií nastává od 17. století, kdy také Jules Hardouin-Mansart buduje monumentální, rozměry nepřekonanou Versailleskou oranžérii. Oranžerie vznikaly při šlechtických sídlech, mj. jako výraz přepychu. Postupně se pak šířily i na pozemky různých institucí, jako botanických společností, škol či ústavů. V 19. století, když to technický rozvoj umožnil, byly oranžérie nahrazeny levnějšími a univerzálnějšími skleníky. Překonání velikosti Masartovy oranžérie Křišťálovým palácem, který byl vlastně gigantickým skleníkem, může být považováno za symbolický konec éry oranžérií.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu oranžérie na Wikimedia Commons
- Galerie oranžérie na Wikimedia Commons