Karel II. Falcký: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: nahrazení kategorie Nositelé Podvazkového řádu za Rytíři Podvazkového řádu
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
146 700 editací
m oprava překlepů: landkraběte → lankraběte; doplnění autoritních dat
Řádek 1: Řádek 1:
{{infobox - osoba}}
{{infobox - osoba}}
[[Soubor:Charles II, Elector Palatine.jpg|thumb|Kupferstich von Ulrich Kraus: Kurfiřt Karel II. Falcký v [[Zbroj|brnění]] na [[mědirytina|mědirytině]] [[Ulrich Kraus|Ulricha Krause]], ve výhledu z okna [[heidelberský zámek|heidelberského zámku]].]]
[[Soubor:Charles II, Elector Palatine.jpg|náhled|Kupferstich von Ulrich Kraus: Kurfiřt Karel II. Falcký v [[Zbroj|brnění]] na [[mědirytina|mědirytině]] [[Ulrich Kraus|Ulricha Krause]], ve výhledu z okna [[heidelberský zámek|heidelberského zámku]].]]
'''Karel II. Falcký''' ([[31. březen|31. března]] [[1651]], [[Heidelberg]] - [[16. květen|16. května]] [[1685]] tamtéž) byl [[falckrabě]] a [[Rýnská Falc|falcký]] [[kurfiřt]] od roku [[1680]] do své smrti.
'''Karel II. Falcký''' ([[31. březen|31. března]] [[1651]], [[Heidelberg]] - [[16. květen|16. května]] [[1685]] tamtéž) byl [[falckrabě]] a [[Rýnská Falc|falcký]] [[kurfiřt]] od roku [[1680]] do své smrti.


== Biografie ==
== Biografie ==
=== Původ a mládí ===
=== Původ a mládí ===
Karel se narodil jako nejstarší syn kurfiřta [[Karel Ludvík Falcký|Karla Ludvíka Falckého]] ([[1617]]–[[1680]]) z jeho prvního manželství s [[Šarlota Hessensko-Kasselská (1627–1686)|Šarlotou Hessensko-Kasselskou]] ([[1627]]–[[1686]]), dcerou hessenského landkraběte [[Vilém V. Hessensko-Kasselský|Viléma V.]] Karlova mladší sestra byla [[Alžběta Šarlota Falcká (1652-1722)|Alžběta Šarlota Falcká]], pozdější [[vévodkyně orléanská]]. Manželství rodičů skončilo záhy, již v roce [[1654]] rozvratem a matka se vrátila zpět do [[Kassel]]u; otec se po rozvodu (jehož právní platnost byla zpochybňována) znovu [[morganatický sňatek|morganaticky oženil]]. Karel tak vyrůstal bez matky, pod dohledem autoritativního otce, v péči své tety, nejmladší otcovy sestry [[Žofie Hannoverská|Žofie Hannoverské]].
Karel se narodil jako nejstarší syn kurfiřta [[Karel Ludvík Falcký|Karla Ludvíka Falckého]] ([[1617]]–[[1680]]) z jeho prvního manželství s [[Šarlota Hessensko-Kasselská (1627–1686)|Šarlotou Hessensko-Kasselskou]] ([[1627]]–[[1686]]), dcerou hessenského lankraběte [[Vilém V. Hessensko-Kasselský|Viléma V.]] Karlova mladší sestra byla [[Alžběta Šarlota Falcká (1652-1722)|Alžběta Šarlota Falcká]], pozdější [[vévodkyně orléanská]]. Manželství rodičů skončilo záhy, již v roce [[1654]] rozvratem a matka se vrátila zpět do [[Kassel]]u; otec se po rozvodu (jehož právní platnost byla zpochybňována) znovu [[morganatický sňatek|morganaticky oženil]]. Karel tak vyrůstal bez matky, pod dohledem autoritativního otce, v péči své tety, nejmladší otcovy sestry [[Žofie Hannoverská|Žofie Hannoverské]].


Vzdělání kurprince řídili vychovatelé [[Samuel von Pufendorf]] a [[Ezechiel Spanheim]]. Svou ''[[Grand Tour]]'' podnikl Karel v roce 1670 do [[Švýcarsko|Švýcarska]] a [[Francie]]. Ve Švýcarsku onemocněl [[Pravé neštovice|neštovicemi]]; uzdravil se sice, ale jeho obličej byl nemocí navždy poznamenán. Karel byl považován za velmi vzdělaného a v roce [[1672]] zveřejnil pod jménem ''Pfilotheus'' [[teologie|teologický]] spis ''Symbola christiana''. Vztah s otcem byl obtížný. Karel po něm požadoval místodržitelství v [[Bad Kreuznach|Kreuznachu]] a participaci na vládních záležitostech, to však Karel Ludvík svému synovi odepřel.
Vzdělání kurprince řídili vychovatelé [[Samuel von Pufendorf]] a [[Ezechiel Spanheim]]. Svou ''[[Grand Tour]]'' podnikl Karel v roce 1670 do [[Švýcarsko|Švýcarska]] a [[Francie]]. Ve Švýcarsku onemocněl [[Pravé neštovice|neštovicemi]]; uzdravil se sice, ale jeho obličej byl nemocí navždy poznamenán. Karel byl považován za velmi vzdělaného a v roce [[1672]] zveřejnil pod jménem ''Pfilotheus'' [[teologie|teologický]] spis ''Symbola christiana''. Vztah s otcem byl obtížný. Karel po něm požadoval místodržitelství v [[Bad Kreuznach|Kreuznachu]] a participaci na vládních záležitostech, to však Karel Ludvík svému synovi odepřel.
Řádek 30: Řádek 30:


{{Panovník| titul =[[Seznam rýnských falckrabat a falckých kurfiřtů|Falcký kurfiřt]]| obrázek =Blason Palatinat Rhenan.svg|kdy=[[1680]] - [[1685]]| předchůdce =[[Karel I. Ludvík Falcký|Karel I. Ludvík]]| nástupce =[[Filip Vilém Falcký|Filip Vilém]]}}
{{Panovník| titul =[[Seznam rýnských falckrabat a falckých kurfiřtů|Falcký kurfiřt]]| obrázek =Blason Palatinat Rhenan.svg|kdy=[[1680]] - [[1685]]| předchůdce =[[Karel I. Ludvík Falcký|Karel I. Ludvík]]| nástupce =[[Filip Vilém Falcký|Filip Vilém]]}}

{{Autoritní data}}


{{DEFAULTSORT:Karel II. Falcký}}
{{DEFAULTSORT:Karel II. Falcký}}

Verze z 4. 11. 2016, 16:18

Karel II. Falcký
Narození31. března 1651
Heidelberg
Úmrtí26. května 1685 (ve věku 34 let)
Heidelberg
Místo pohřbeníKostel svatého Ducha v Heidelbergu
Povolánísběratel a vládce
Oceněnírytíř Řádu slona (1671)
rytíř Podvazkového řádu (1680)
ChoťVilemína Ernestina Dánská (od 1671)[1]
RodičeKarel I. Ludvík Falcký a Šarlota Hesensko-Kasselská
RodWittelsbachové
PříbuzníKarel Ludvík Falcký, Ludvík Falcký a Alžběta Šarlota Falcká (sourozenci)
Funkcekurfiřt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kupferstich von Ulrich Kraus: Kurfiřt Karel II. Falcký v brnění na mědirytině Ulricha Krause, ve výhledu z okna heidelberského zámku.

Karel II. Falcký (31. března 1651, Heidelberg - 16. května 1685 tamtéž) byl falckrabě a falcký kurfiřt od roku 1680 do své smrti.

Biografie

Původ a mládí

Karel se narodil jako nejstarší syn kurfiřta Karla Ludvíka Falckého (1617–1680) z jeho prvního manželství s Šarlotou Hessensko-Kasselskou (1627–1686), dcerou hessenského lankraběte Viléma V. Karlova mladší sestra byla Alžběta Šarlota Falcká, pozdější vévodkyně orléanská. Manželství rodičů skončilo záhy, již v roce 1654 rozvratem a matka se vrátila zpět do Kasselu; otec se po rozvodu (jehož právní platnost byla zpochybňována) znovu morganaticky oženil. Karel tak vyrůstal bez matky, pod dohledem autoritativního otce, v péči své tety, nejmladší otcovy sestry Žofie Hannoverské.

Vzdělání kurprince řídili vychovatelé Samuel von Pufendorf a Ezechiel Spanheim. Svou Grand Tour podnikl Karel v roce 1670 do Švýcarska a Francie. Ve Švýcarsku onemocněl neštovicemi; uzdravil se sice, ale jeho obličej byl nemocí navždy poznamenán. Karel byl považován za velmi vzdělaného a v roce 1672 zveřejnil pod jménem Pfilotheus teologický spis Symbola christiana. Vztah s otcem byl obtížný. Karel po něm požadoval místodržitelství v Kreuznachu a participaci na vládních záležitostech, to však Karel Ludvík svému synovi odepřel.

Když v roce 1680 v říšské válce falcké centrum Germersheim opanovali Francouzi, odešel Karel do Anglie na dvůr svého příbuzného (otcův bratranec), anglického krále Karla II. Stuarta a zde hledal pomoc proti francouzskému králi Ludvíku XIV. Tohoto cíle nedosáhl, byl však dekorován Podvazkovým řádem a na Oxfordské universitě jmenován doktorem medicíny. Během tohoto anglického pobytu zemřel 28. srpna 1680 Karlův otec a Karel po něm jako Karel II. Falcký zdědil titul falckého kurfiřta a správce říšské pokladny.

Manželství

20. září roku 1671 se v Heidelbergu oženil, na nátlak svého otce a za zprostředkování své tety Žofie Hannoverské, s dánskou princeznou Vilemínou Ernestinou Dánskou, dcerou dánského krále Frederika III. V průběhu stavebního veselí musel údajně žádat Karel o radu, co si má muž o svatební noci počít. 7. července roku 1671 byl dánským králem dekorován nejvyšším dánským státním vyznamenáním Řádem slona jako jeho 123. nositel.

Manželé si od počátku nebyli nakloněni, manželství, uzavřené z dynastických důvodů, nebylo šťastné a zůstalo bezdětné. V roce 1677 Karlův otec kurfiřt Karel Ludvík Falcký vyvinul značné úsilí o anulaci sňatku, nepochybně u vědomí neblahých důsledků absence následníka a dědice, jeho snaha však ztroskotala mimo jiné na odporu Karlovy matky Šarloty Hessensko-Kasselské (1627–1686). Další vývoj však dal Karlu Ludvíkovi za pravdu.

Vláda

Karlovo krátké panování nebylo nikterak oslnivé. Prvním ministrem jmenoval svého neschopného bývalého vychovatele Paula Hachenberga. Přivedl z Kasselu zpět svou matku a zaplatil její obrovské dluhy. Karel byl slabé a bázlivé povahy, poznamenané zážitky z dětství. Vykazoval mimořádné zaujetí pro vojenský život a vládl v duchu přísného kalvinismu, proto povolil kalvinistům z matčina domova usídlit se v Rýnské Falci. Ovlivněn byl přitom dvorním kazatelem Johannem Ludwigem Langhannsem, který se po Hachenburgově smrti stal prvním ministrem. Karel potlačoval luteránství, jež vyznávala i jeho manželka. Provoz předimenzovaného dvora, divadelních společností, lov i velké vojenské výdaje měly za následek narůstající finanční těžkosti ve státním hospodářství, jež neodstranilo ani zvyšování daní. V roce 1682 zastavil Karel Germersheim na dvacet let Francii.

Karel byl posledním falckým kurfiřtem z protestantsko-reformovaného domu Pfalz-Simmern. Další větev rodu Wittelsbachů byla katolická větev Pfalz-Neuburg. Nejprve se Karlovi ještě podařilo dosáhnout jistého kompromisu, co se týče náboženských otázek v zemi. Ovšem nemohl zabránit tomu, že další běh událostí kolem otázky dědických nároků jeho sestry, orléanské vévodkyně, vedl k válce o falcké dědictví.

Smrt a její důsledky

Karel zemřel bez potomků 16. května 1685 v Heidelbergu. Rýnská Falc měla přejít pod vládu katolické linie rýnských Wittelsbachů, větve Pfalz-Neuburg (děti z druhého, morganatického manželství jeho otce byly z dědických nároků vyloučeny). Francouzský král Ludvík XIV. však vystoupil s dědickými nároky na toto území jménem Karlovy sestry Liselotty, manželky Ludvíkova mladšího bratra Filipa I. Orléanského; v důsledku toho vypukl devastující válečný konflikt, Devítiletá válka (válka o falcké dědictví) (1688-1697), kdy se proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států (Augšpurská liga) s cílem zamezit další francouzské územní expanzi. Titul falckého kurfiřta nakonec přešel do rukou katolické linie Wittelsbachů, reprezentované Filipem Vilémem Falckým, ovšem za cenu zničení do té doby kvetoucí země.

Literatura

  • Karl Kollnig: Die Kurfürsten von der Pfalz. ISBN 3-929295-04-0. 1993.
  • Arthur Kleinschmidt: Karl II. (Kurfürst von der Pfalz). In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 15, Duncker & Humblot, Leipzig 1882, S. 324–326.
  • Peter Fuchs: Karl II. (Kurfürst von der Pfalz), in: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 11, Duncker & Humblot, Berlin 1977, S. 249 f.
  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_II._Falcký&oldid=14269256“