Nebukadnesar II.: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
m →Život |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Život == |
== Život == |
||
[[Soubor:Ishtar Gate at Berlin Museum.jpg|náhled|[[Ištařina brána]] byla součástí opevnění [[Babylón]]u zbudovaného Nebukadnesarem]] |
[[Soubor:Ishtar Gate at Berlin Museum.jpg|náhled|[[Ištařina brána]] byla součástí opevnění [[Babylón]]u zbudovaného Nebukadnesarem]] |
||
Jméno pochází z [[Akkadština| |
Jméno pochází z [[Akkadština|akkadštiny]], znamená „[[Nabu|Nebo]], chraň dědice“. Jeho otcem byl [[Nabopolasar]], jeho syn byl [[Amél-Marduk]]. |
||
Vedl boje s [[judské království| |
Vedl boje s [[judské království|Judským královstvím]], nad kterým roku [[587 př. n. l.]] zvítězil a zbořil celý [[Jeruzalém]], včetně slavného prvního [[Jeruzalémský chrám|Jeruzalémského chrámu]]. Dále opanoval [[Sýrie|Sýrii]] a [[Egypt]]. Roku [[567 př. n. l.]] znovu bojoval s [[Egypt]]em a více než polovinu jej vyplenil. K tomuto všemu se ještě snažil válčit s [[Arabský poloostrov|Arábií]] pro navázání snazších obchodních styků. |
||
Stejně tak důležitá je i jeho budovatelská snaha. Nechal vystavět kolem hlavního města [[Babylón]]u vysoké hradby (25 m vysoké, čtyři kilometry dlouhé). Nechával vybudovat chrámy mnoha bohům a i nejslavnější klenot, jeden ze [[sedm divů světa|sedmi divů světa]] – [[Visuté zahrady Semiramidiny]]. |
Stejně tak důležitá je i jeho budovatelská snaha. Nechal vystavět kolem hlavního města [[Babylón]]u vysoké hradby (25 m vysoké, čtyři kilometry dlouhé). Nechával vybudovat chrámy mnoha bohům a i nejslavnější klenot, jeden ze [[sedm divů světa|sedmi divů světa]] – [[Visuté zahrady Semiramidiny]]. |
Verze z 27. 7. 2016, 21:33
Nebukadnesar II., také Nebukadnecar, Nebukadresar, zast. též Nabuchodonozor II. byl nejvýznamnějším z novobabylonských králů, vládl v letech 624 až 562 př. n. l. Je také známý jako postava z Bible a židovských dějin, která nechala zbořit jeruzalémský Šalomounův chrám a vypudit Židy do exilu (babylonské zajetí).
Život
Jméno pochází z akkadštiny, znamená „Nebo, chraň dědice“. Jeho otcem byl Nabopolasar, jeho syn byl Amél-Marduk.
Vedl boje s Judským královstvím, nad kterým roku 587 př. n. l. zvítězil a zbořil celý Jeruzalém, včetně slavného prvního Jeruzalémského chrámu. Dále opanoval Sýrii a Egypt. Roku 567 př. n. l. znovu bojoval s Egyptem a více než polovinu jej vyplenil. K tomuto všemu se ještě snažil válčit s Arábií pro navázání snazších obchodních styků.
Stejně tak důležitá je i jeho budovatelská snaha. Nechal vystavět kolem hlavního města Babylónu vysoké hradby (25 m vysoké, čtyři kilometry dlouhé). Nechával vybudovat chrámy mnoha bohům a i nejslavnější klenot, jeden ze sedmi divů světa – Visuté zahrady Semiramidiny.
Za jeho vlády čítalo obyvatelstvo Babylónu neuvěřitelných 250 tisíc a s tímto počtem to bylo největší město tehdejšího světa.
Po Nebukadnesarově smrti se panovníci na novobabylonském trůnu střídali, vládl více chaos než pořádek, a nakonec celá Novobabylonie zanikla pod nájezdy Kýra II. Posledním panovníkem Novobabylónské říše byl Nabonid, případně Nabonidův syn Belšacar jako spolukrál.[1]
V kultuře
Biblická postava
Nebukadnesar se objevevuje v několika biblických knihách: v Druhé knize královské, v Druhé knize kronik, Jeremjášovi, Danielovi a deuterokanonické knize Júdit.
Podle knihy Daniel byl král po určitý čas stižen duševní poruchou, kterou je možno podle popsaných projevů ztotožnit s klinickou lykantropií.[zdroj?]
„ | Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil. A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. | “ |
— Bible kralická, Daniel 5, 1 - 2 |
„ | Král Belšasar vystrojil velikou hostinu svým tisíci hodnostářům a před těmito tisíci pil víno. Při popíjení vína poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které odnesl Nebúkadnesar, jeho otec, z jeruzalémského chrámu, aby z nich pili král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny. | “ |
— Český ekumenický překlad, Daniel 5, 1 - 2 |
Přestože my bychom označili Belsazara jako syna Nabonida a nikoliv Nebukadnesara II,[2] v Bibli se slovem otec často překládá hebrejské slovo אבא [aba], nesoucí spíše volnější význam předek. V tomto kontextu je tedy uveden Nabukadnesar právě jako známější a slavnější předek.
„ | Ve dvacátém roce vlády izraelského krále Jarobeáma se stal judským králem král Ása. Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet jedna let. Jeho matka se jmenovala Maaka, dcera Abíšalómova. Ása činil to, co je správné v Hospodinových očích, jako jeho otec David. Vyhnal ze země chrámové smilníky a odstranil všechny bůžky, které udělali jeho otcové. | “ |
— Český ekumenický překlad, 1. Královská 15, 9 – 11 |
Nebukadnesar II. je z vypravěčské perspektivy knihy Daniel významnější Belsazarův předek na trůnu než Nabonid, protože Nebukadnesar II. se poddal Danielovu Bohu, kdežto Nabonid uctíval opět božstva Babylonie (dokladem jsou Nabonidovy válce: urské a sipparský[3]). Byl to ale právě Nebukadnesar II., kdo nádoby z Jeruzalémského chrámu odnesl. V knize Daniel jejich opětným zneuctěním končí nejenom Belsazarova vláda, ale také samotná éra Novobabylonské říše.
Hudba
Nabukadnesar je hlavní postavou opery Nabucco od Giuseppe Verdiho z roku 1842.
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný : Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí : Osmnáctý díl : Navary - Oživnutí. V Praze: J. Otto, 1902. S. 22 - 23.
- ↑ Dějiny Mezopotámie. Praha: Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 266 s. ISBN 80-7184-416-0. S. 156 - 166.
- ↑ Cylinders of Nabonidus. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 674850553.
Literatura
- KOLEKTIV, autorů. Dějiny mezopotámie. Praha: Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998.
- Biblí svatá aneb Všecka svatá písma Starého i Nového zákona : Podlé posledního vydání kralického z roku 1613. [s.l.]: Nákladem Biblické společnosti britické a zahraniční, 1929.