Nabopolasar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nabopolasar (akkadsky Nabû-apal-usur - Nabu ochraňuj následníka) byl prvním králem novobabylonské říše, vládl v letech 626 př. n. l. - 605 př. n. l..

Cesta k moci[editovat | editovat zdroj]

Dostal se k moci v průběhu povstání proti novoasyrské nadvládě roku 626 př. n. l. (Asyřané ovládali Babylón v té době již téměř 200 let). Po smrti posledního významného asyrského panovníka Aššurbanipala v roce 627 př. n. l. se Novoasyrská říše totiž začala rychle rozkládat, což výrazně dopomohlo Nabopolasarovi k jeho cestě za ovládnutím celé oblasti.

Výboje[editovat | editovat zdroj]

Oslabení Asyřané pod vedením krále Sín-šarra-iškúna nedokázali odolat spojenectví Babylonie a Médské říše, kteří společně dobyli asyrské hlavní město Ninive roku 612 př. n. l. Médský král Kyaxarés uzavřel s Nabopolasarem smlouvu o přátelství a dal svou dceru Nabopolasarovu synovi Nebukadnesarovi.[1] Ninive odolávalo 3 měsíce (do srpna 612 př. n. l.) Asyrský král Sín-šarra-iškun zřejmě padl a část asyrského vojska se stáhla do Charránu v severní Sýrii. Poslední novoasyrský král Aššur-uballit II. ztratil ale i Charrán, když roku 609 př. n. l. přitáhlo spojené vojsko Babylónie a Médie. Asyrský král prchl a Charrán byl dobyt, vypleněn a obsazen babylónskou vojenskou posádkou. O několik měsíců později půjčil egyptský faraon Neko II. Aššur-uballitu II. několik pomocných oddílů, se kterými poslední novoasyrský král vyrazil k Charránu. Útok však byl neúspěšný, čímž provždy Asýrie zanikla. Neko II. se babylónských výbojů, při kterých se rychle a úspěšně zaučoval Nabopolasarův syn a nástupce Nebukadnesar, bál. Cítil, že by mu jednou mohly výrazně uškodit. K tomu nakonec došlo roku 605 př. n. l., kdy babylónská vojska dobyla strategicky významné město Karchemiš, kde se nalézala početná egyptská posádka a poslední zbytky asyrské armády. Korunní princ Nebukadnesar, který babylónské vojsko vedl, město dobyl a prchající egyptské vojáky dohnal a pobil. Nabopolasar mezitím zemřel a Nebukadnesar se rychle vrátil do Babylónu, kde byl 7. září 605 př. n. l. uznán za krále a korunován.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný : Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí : Sedmnáctý díl : Median - Navarrete. V Praze : J. Otto, 1901. 1078 s. S. 961.  
  2. Dějiny Mezopotámie. Praha : Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 266 s. ISBN 80-7184-416-0. S. 157 - 160.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLEKTIV, autorů. Dějiny mezopotámie. Praha : Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998.  
  • BIČ, Miloš. Při řekách babylónských. Praha : Vyšehrad, 1990.  
Novobabylonští králové
Předchůdce:
Kandalanu, uváděn Aššurbanipal
626605 př. n. l.
Nabopolasar
Nástupce:
Nebukadnesar II.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nabopolassar na anglické Wikipedii.