Klinická lykantropie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Klinická lykantropie je psychické onemocnění, u kterého dochází k podstatné změně ve vnímání okolí a sebe sama. Člověk postižený touto nemocí sám sebe vnímá jako zvíře, nejčastěji ve formě vlka, ale může se identifikovat i s krávou, medvědem, kočkou, červem, roztočem, slepicí či jinými zvířaty. S tím souvisí i příznaky, kam lze řadit bezděčně vydávané zvuky, zmatenost, špatnou orientaci v prostoru, plazení aj.

Název této duševní poruchy pochází ze starořeckého λυκάνθρωπος (lukánthropos), z λύκος (lúkos, „vlk“) a ἄνθρωπος (ánthrōpos, „člověk“). Až v 19. století se termín lykantropie začal používat i ve fantastice a mytologii pro magickou proměnu člověka ve vlka (viz vlkodlak).[1]

Lidé trpící klinickou lykantropií prožívají tvz. "záchvaty" při kterých se vidí např. v zrcadle jako vlci, nebo začnou chodit po čtyřech a vydávat zvuky podobné zvířecím.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. lycanthropy, Online Etymology Dictionary (anglicky)