Castellón de la Plana: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:
| obrázek =
| obrázek =
| popisek =
| popisek =
| vlajka = Castellón de la Plana.svg
| vlajka = Bandera de Castelló de la Plana.svg
| znak = Escudo de Castellón.svg
| znak = Escut de Castelló.svg
| loc-map = {{LocMap
| loc-map = {{LocMap
|Španělsko
|Španělsko

Verze z 30. 5. 2016, 18:43

Castelló de la Plana
Castellón de la Plana
Castelló de la Plana Castellón de la Plana – znak
znak
Castelló de la Plana Castellón de la Plana – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška30 m n. m.
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
autonomní společenstvíValencijské společenství
provincieCastellón
comarcaPlana Alta
Castellón de la Plana
Castellón de la Plana
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha108 km²
Počet obyvatel172 624
Správa
StarostaAlberto Fabra Part (PP)
Vznik1239 a 1251
Oficiální webwww.castello.es
Telefonní předvolba96
PSČ12001—12006
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Castellón de la Plana (španělsky) či Castelló de la Plana (ve valencijské katalánštině) je město na pobřeží Středozemního moře ve španělském autonomním společenství Valencie, 70 km severovýchodně od jejího hlavního města. Sousedí s obcemi Borriol, Benicàssim, Almassora, l'Alcora a Onda. Je sídlem comarky Plana Alta a provincie Castellón.

K městu náleží 10 km mořského pobřeží, obsazeného většinou průmyslem a přístavem, ale také třemi plážemi.

Obyvatelstvo

V Castellónu žilo k roku 2007 172 624 obyvatel, což je o třicet tisíc více než před deseti lety. Počet obyvatel výrazně stoupl díky silné imigraci. 11 % obyvatel města tvoří Rumuni.

Centrum města. Vlevo El Fadrí.

Dějiny a pamětihodnosti

Castellón vznikl v místě původního hradu, založeného Araby zřejmě ve 12. století. Roku 1233 dobyl území Jakub I. Aragonský a Castellón se stal součástí Valencijského království, existujícího formálně až do roku 1707. Od reformy roku 1833 je střediskem jedné ze španělských provincií. Ve 20. století a na začátku 21. století prodělal rychlý demografický a urbanistický růst. Místní univerzita byla založena teprve roku 1991.

Zdejší gotická katedrála byla zničena roku 1936 a od roku 1940 obnovována v pseudogotickém slohu. Dominantou starého města je El Fadrí, volně stojící zvonice (oddělená od chrámu) z 15.-16. století.

Doprava

Euromed je stanicí dálkových vlaků Euromed (Barcelona - Valencia - Alacant), vlaky Alaris pak zajišťují spojení s Madridem. Do nedaleké Valencie jezdí také příměstské vlaky Cercanías.

Městská doprava

Většinu městské dopravy zajišťují autobusy, avšak v červnu 2008 byl dán do provozu první úsek trolejbusové sítě, zvané zde TVRCas. Ke konci roku 2014 byly do města přivezeny nové trolejbusy "Solaris Trollino 12" s výbavou Škoda Electric a.s., které zajišťují přepravu obyvatel linkou T1 z města k moři. Linka je rozdělena na nový úsek s trolejemi, a na úsek v centru města Castellón, kde jezdí trolejbusy na bateriový pohon. V provozu je celkem 6 trolejbusů a výprava je 5 vozů jeden je v záloze, plánuje se dokoupení dalších trolejbusů.

Letecká doprava

Castellonské letiště Costa Azahar bylo slavnostně otevřeno roku 2011, v lednu 2015 obdrželo licenci od národní letecké společnosti AENA a první komerční let se uskutečnil 15 ledna 2015, jednalo se o přesun místního fotbalového klubu Villarreal CF. Dokončení stavby se pojí s řadou nechvalně proslulých korupčních skandálů a trestných činů proti životnímu prostředí. Město počítá s přistávací plochou umístěnou v městské části Grao, kde má základnu parašutistický klub Skytime.

Gastronomie

Díky svému příznivému klimatu je okolí Castellónu využíváno pro kultivaci různých druhů plodin. V suchých částek okolí se pěstují především mandle, ve vlhkých jsou to pak artyčoky, rajčata a především citrusové plody, které se zde vyskytují téměř na každém kroku. Část místních pomerančů a mandarinek je dokonce určena pro vývoz do zbytku Evropy a Severní Ameriky.

Rýže je hlavní ingrediencí mnoha pokrmů v této oblasti. Stejně jako ve většině regionu je i zde nejznámějším a nejoblíbenějším jídlem paella (typický pokrm připravovaný ve speciální pánvi, jehož základními ingrediencemi jsou rýže, králičí maso, fazole, různé druhy zeleniny a šafrán, ne však mořské plody, jak se turisté často chybně domnívají). Dále například arroz a banda (rýže připravovaná s rybou), arroz al horno (zapečená rýže s jelity, bramborami, cizrnou a zeleninou), fideuá (obdoba paelly kde je rýže nahrazena těstovinami). V přímořské části Grao se připravují pokrmy z čerstvých ryb.

Mezi nejznámější dezerty patří coca malfeta (dezert s citronovou kůrou a skořicí, pro Castellón je typická verze, ve které se mouka nahradí bramborami) a pelotas de fraile (doslova „mnichovy koule“, obdoba českých koblihů).

Svátky

Romería de les canyes - poutnící směřující ke kapli Magdaleny

Svátky Magdaleny (Feria y Fiestas de la Magdalena)

Tento významný svátek se koná na oslavu události z roku 1252, kdy tehdejší obyvatelé sestoupili z pahorku Cerro de la Magdalena do níže položené roviny (la Plana) a založili zde nové město (údajně se jim to podařilo za jedinou noc). Tyto oslavy probíhají od třetí soboty postní doby a trvají devět dní. Nejdůležitější událostí je takzvaná Romería de les canyes (Třtinová pouť), kdy se průvody poutníků opírajících se o třtinové stonky vydávají na kopec ke kapličce svaté Magdaleny, kde se nacházela původní vesnice. Element, který spojuje všechny tyto oslavy je takzvaná „Gaiata“, monument vytvořený z různých materiálů, jehož nejdůležitějším znakem je světlo. Má tak uměleckým způsobem připomínat lampy, kterými si při stěhování lidé svítili na cestu.

Mezi další události oslav patří mascletás (oslavné salvy do vzduchu připomínající ohňostroje), ohňové show, setkávání u stánků s tradičními tapas, pivem a vínem, průvody, koncerty skupin různorodých stylů, slavnostní obětování květin Panně z Lledó a slavnostní zakončení.

V roce 2010 byly španělským Ministerstvem průmyslu, turismu a obchodu tyto svátky označeny jako oslavy mezinárodního turistického významu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Castellón de la Plana na španělské Wikipedii.

Externí odkazy