Jérôme Pétion de Villeneuve: Porovnání verzí
m sjednocení infoboxu, typos fixed: k girondistům → ke girondistům za použití AWB |
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Život == |
== Život == |
||
Villeneuve pracoval nejprve jako [[advokát]] v Chartres, stal se poslancem zasedání [[generální stavy|generálních stavů]] za [[třetí stav]]. Tak tedy roku [[1789]] přijel do [[Paříž]]e a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník [[Mirabeau]]a a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně [[Marie Antoinetta|Marii Antoinettě]]. V prosinci [[1790]] byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci [[1791]] se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku. |
Villeneuve pracoval nejprve jako [[advokát]] v Chartres, stal se poslancem zasedání [[generální stavy|generálních stavů]] za [[třetí stav]]. Tak tedy roku [[1789]] přijel do [[Paříž]]e a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník [[Mirabeau]]a a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně [[Marie Antoinetta|Marii Antoinettě]]. V prosinci [[1790]] byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci [[1791]] se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku. |
||
Dne 16. listopadu [[1791]] byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl [[Gilbert du Motier, markýz de La Fayette|Lafayette]]; funkci vykonával do 15. října 1792, s přestávkou od [[6. červenec|6. července]] do [[13. červenec|13. července]] 1792, kdy tuto funkci vykonával [[Philibert Borie]]. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září [[1792]], které znamenaly konec [[monarchie]] ve [[Francie|Francii]]. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal ke girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu. |
Dne 16. listopadu [[1791]] byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl [[Gilbert du Motier, markýz de La Fayette|Lafayette]]; funkci vykonával do 15. října 1792, s přestávkou od [[6. červenec|6. července]] do [[13. červenec|13. července]] 1792, kdy tuto funkci vykonával [[Philibert Borie]]. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září [[1792]], které znamenaly konec [[monarchie]] ve [[Francie|Francii]]. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal ke girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu. |
||
Poté co byla odhalena zrada generála [[Charles François Dumouriez|Dumourieze]], využil této události [[Robespierre]] jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května [[1793]] byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem [[Francois-Nicolas Buzot|Francoisem-Nicolasem Buzotem]] do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.) |
Poté co byla odhalena zrada generála [[Charles François Dumouriez|Dumourieze]], využil této události [[Robespierre]] jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května [[1793]] byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem [[Francois-Nicolas Buzot|Francoisem-Nicolasem Buzotem]] do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.) |
||
== Fotogalerie == |
== Fotogalerie == |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
{{Posloupnost2x |
{{Posloupnost2x |
||
|co=[[Seznam starostů Paříže|Starosta Paříže]] |
|co=[[Seznam starostů Paříže|Starosta Paříže]] |
||
| |
| jméno =Jérôme Pétion de Villeneuve |
||
|kdy=[[1791]]–[[1792]] |
|kdy=[[1791]]–[[1792]] |
||
| |
| předchůdce =[[Jean Sylvain Bailly]] |
||
| |
| nástupce =[[Philibert Borie]] |
||
|kdy2=[[1792]] |
|kdy2=[[1792]] |
||
| |
| předchůdce2 =[[Philibert Borie]] |
||
| |
| nástupce2 =[[Antoine René Boucher]] |
||
}} |
}} |
||
Verze z 18. 5. 2016, 13:10
| Jérôme Pétion de Villeneuve | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. ledna 1756 Chartres |
| Úmrtí | 18. června 1794 (ve věku 38 let) Saint-Magne-de-Castillon nebo Saint-Émilion |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Povolání | politik a advokát |
| Předchůdce | Ludvík XVI. |
| Následovník | Jean-François Delacroix |
| Politická strana | Girondisté |
| Funkce | poslanec francouzského Národního shromáždění (1789–1791) starosta Paříže (1791–1792) předseda Národního konventu (1792) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jerôme Pétion de Villeneuve (3. ledna 1756 Chartres – polovina června 1794 Bordeaux) byl jedním z čelných radikálů v době francouzské revoluce.
Život
Villeneuve pracoval nejprve jako advokát v Chartres, stal se poslancem zasedání generálních stavů za třetí stav. Tak tedy roku 1789 přijel do Paříže a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník Mirabeaua a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně Marii Antoinettě. V prosinci 1790 byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci 1791 se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku.
Dne 16. listopadu 1791 byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl Lafayette; funkci vykonával do 15. října 1792, s přestávkou od 6. července do 13. července 1792, kdy tuto funkci vykonával Philibert Borie. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září 1792, které znamenaly konec monarchie ve Francii. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal ke girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu.
Poté co byla odhalena zrada generála Dumourieze, využil této události Robespierre jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něho zaútočil. Dne 31. května 1793 byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým politickým společníkem Francoisem-Nicolasem Buzotem do okolí Bordeaux, kde brzy poté byly v jeskyni nalezeny jejich mrtvoly částečně ohlodané vlky. (Šlo téměř s jistotou o dobrovolnou smrt jedem.)
Fotogalerie
-
Jérôme Petion de Villeneuve -
Jérôme Pétion de Villeneuve -
Jérôme Pétion de Villeneuve -
Jérôme Pétion de Villeneuve (Histoire Socialiste) -
Buste de Jérôme Pétion de Villeneuve (Versailles)
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Petion v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jérôme Pétion de Villeneuve na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jérôme Pétion de Villeneuve
| Starosta Paříže | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jean Sylvain Bailly |
Jérôme Pétion de Villeneuve 1791–1792 |
Nástupce: Philibert Borie |
| Philibert Borie | 1792 | Antoine René Boucher |
