Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ ib + pomlčka
infobox Panovník, šablony Předkové a Panovník, ext. odkaz, defsort, kat. fixlink, adata
Řádek 1: Řádek 1:
{{infobox - osoba
{{Infobox - panovník
| barva =#C1D8FF
| barva textu =
| jméno =Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
| titul =vévoda šlesvicko-holštýnsko-gottorpský
| obrázek = Charles Frederick of Holstein-Gottorp.JPG
| obrázek = Charles Frederick of Holstein-Gottorp.JPG
| popisek = Portrét Karla Fridricha Holštýnsko-Gottorpského ([[1720]])}}
| popisek = Portrét Karla Fridricha Holštýnsko-Gottorpského ([[1720]])
| vláda =
'''Karel Bedřich Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorfský''' ([[29. duben|29. dubna]] [[1700]], [[Stockholm]] – [[18. červenec|18. července]] [[1739]], [[Rolfshagen]]) byl vévoda [[Holstein-Gottorp]] v letech [[1702]] - [[1739]], uchazeč o [[Švédsko|švédský]] trůn v roce [[1718]] a otec ruského cara [[Petr III. Ruský|Petra III.]]
| titul osoby =
{{Infobox - panovník/titul
| titul = [[Seznam holštýnsko-gottorpských vévodů|Holštýnsko-gottorpský vévoda]]
| úřad =
| období = [[1702]] – [[1739]]
| éra =
| datum korunovace =
| spolu s =
| předchůdce = [[Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský|Fridrich IV.]]
| nástupce = [[Petr III. Ruský|Karel Petr Ulrich]]
| regent =
| doba regentství =
}}
{{Infobox - panovník/titul
| titul = [[Seznam holštýnských vévodů|Holštýnský vévoda]]
| úřad =
| období = [[1702]] – [[1739]]
| éra =
| datum korunovace =
| spolu s = [[Frederik IV. Dánský|Frederikem IV.]] <br />a [[Kristián VI.|Kristiánem VI.]]
| předchůdce = [[Frederik IV. Dánský|Frederik IV.]],<br />[[Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský|Fridrich IV. Gottorpský]]
| nástupce = [[Kristián VI.]],<br />[[Petr III. Ruský|Karel Petr Ulrich]]
| regent =
| doba regentství =
}}
{{Infobox - panovník/titul
| titul = [[Seznam šlesvických vévodů|Šlesvický vévoda]]
| úřad =
| období = [[1702]] – [[1713]]
| éra =
| datum korunovace =
| spolu s = [[Frederik IV. Dánský|Frederikem IV.]]
| předchůdce = [[Frederik IV. Dánský|Frederik IV.]],<br />[[Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský|Fridrich IV. Gottorpský]]
| nástupce = [[Frederik IV. Dánský|Frederik IV.]]
| regent =
| doba regentství =
}}
|éra =
|datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
| předchůdce =
| následník =
| typ dědice =
| dědic =
| královna =
| partner1 =[[Anna Petrovna]]
| partner2 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =[[Petr III. Ruský|Karel Petr Ulrich]]
| rod =[[Oldenburkové]]
| dynastie =[[Holstein-Gottorp|Holštýnsko-Gottorpská]]
| hymna =
| motto =
| otec =[[Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský]]
| matka =[[Hedvika Žofie Švédská]]
| datum narození =[[29. duben|29. dubna]] [[1700]]
| místo narození =[[Stockholm]]
| datum úmrtí =[[18. červenec|18. července]] [[1739]]<br />(ve věku {{Věk|1700|04|29|1739|07|18}} let)
| místo úmrtí =[[Rolfshagen]]
| datum pochování =
| místo odpočinku =
| podpis =
|}}
'''Karel Bedřich Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorfský''' ([[29. duben|29. dubna]] [[1700]], [[Stockholm]] – [[18. červenec|18. července]] [[1739]], [[Rolfshagen]]) byl vévoda [[Holstein-Gottorp|Holštýnsko-Gottorpský]] v letech [[1702]]–[[1739]], uchazeč o [[Švédsko|švédský]] trůn v roce [[1718]] a otec ruského cara [[Petr III. Ruský|Petra III.]]


== Biografie ==
== Biografie ==
Narodil se jako syn vévody [[Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský|Fridricha IV. Holštýnsko-Gottorpského]] a jeho manželky, švédské princezny [[Hedvika Žofie Švédská|Hedviky Žofie]], starší dcery [[Seznam švédských panovníků|švédského krále]] [[Karel XI.|Karla XI.]]
Narodil se jako syn vévody [[Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský|Fridricha IV. Holštýnsko-Gottorpského]] a jeho manželky, švédské princezny [[Hedvika Žofie Švédská|Hedviky Žofie]], starší dcery [[Seznam hlav švédského státu|švédského krále]] [[Karel XI.|Karla XI.]]


Po smrti svého otce v roce 1702 se stal vévodou holštýnsko-gottorpským, ale vzhledem k jeho nízkému věku (dva roky) byl vládou pověřen jeho strýc Kristián August, [[biskup]] [[lübeck]]ý. V té době vévodství Holstein-Gottorp byla jako spojenec Švédska účastna [[Severní válka|Severní války]].
Po smrti svého otce v roce 1702 se stal vévodou holštýnsko-gottorpským, ale vzhledem k jeho nízkému věku (dva roky) byl vládou pověřen jeho strýc Kristián August, [[biskup]] [[lübeck]]ý. V té době vévodství Holstein-Gottorp byla jako spojenec Švédska účastna [[Severní válka|Severní války]].
Řádek 13: Řádek 84:
Po smrti [[Karel XII.|Karla XII.]] v listopadu roku [[1718]] měl Karel Fridrich jako jeho následník usednout na uprázdněný švédský trůn. Královnou však byla v roce [[1718]] [[parlament]]em zvolena a v roce [[1719]] korunována jeho teta [[Ulrika Eleonora Švédská|Ulrika Eleonora]], mladší sestra Karla XII. a princovy matky Hedviky Žofie, jež v té době byla již deset let po smrti a oprávněné nároky svého syna nemohla pomoci hájit.
Po smrti [[Karel XII.|Karla XII.]] v listopadu roku [[1718]] měl Karel Fridrich jako jeho následník usednout na uprázdněný švédský trůn. Královnou však byla v roce [[1718]] [[parlament]]em zvolena a v roce [[1719]] korunována jeho teta [[Ulrika Eleonora Švédská|Ulrika Eleonora]], mladší sestra Karla XII. a princovy matky Hedviky Žofie, jež v té době byla již deset let po smrti a oprávněné nároky svého syna nemohla pomoci hájit.


V důsledku ujednání [[Nystadská smlouva|Nystadské smlouvy]], ukončující v roce [[1721]] Severní válku, pozbyl Karel Fridrich ve prospěch dánského krále vévodství [[šlesvik|šlesvického]], během války obsazeného [[Dánsko|dánskými]] jednotkami. Ve snaze o znovunabytí ztraceného území se vévoda vypravil na dvůr [[Seznam ruských panovníků|ruského cara]] [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] s cílem dosáhnout spojenectví s [[Rusko|Ruskem]].
V důsledku ujednání [[Nystadská smlouva|Nystadské smlouvy]], ukončující v roce [[1721]] Severní válku, pozbyl Karel Fridrich ve prospěch dánského krále vévodství [[Schleswig|šlesvického]], během války obsazeného [[Dánsko|dánskými]] jednotkami. Ve snaze o znovunabytí ztraceného území se vévoda vypravil na dvůr [[Seznam hlav ruského státu|ruského cara]] [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] s cílem dosáhnout spojenectví s [[Rusko|Ruskem]].


Tato aliance byla stvrzena manželstvím vévody Karla Fridricha a [[velkokněžna|velkokněžny]] [[Anna Petrovna|Anny Petrovny]], dcery Petra Velikého. K zásnubám došlo na konci Petrovy vlády, v roce [[1724]], svatba se uskutečnila až několik měsíců po smrti Petra Velikého (zemřel v lednu [[1725]]), [[21. květen|21. května]] [[1725]] v kostele sv. Trojice v Petrohradě.
Tato aliance byla stvrzena manželstvím vévody Karla Fridricha a [[Velkokníže|velkokněžny]] [[Anna Petrovna|Anny Petrovny]], dcery Petra Velikého. K zásnubám došlo na konci Petrovy vlády, v roce [[1724]], svatba se uskutečnila až několik měsíců po smrti Petra Velikého (zemřel v lednu [[1725]]), [[21. květen|21. května]] [[1725]] v kostele sv. Trojice v Petrohradě.


Karel Bedřich hodlal sňatku využít k zabezpečení [[Šlesvicko|Šlesvicka]] před [[Dánsko|Dánskem]] a očekával také podporu Ruska ve svých nárocích na švédský trůn. Podle podmínek [[Nystadská smlouva|Nystadské smlouvy]] se však Rusko zavázalo nevměšovat se do vnitřních záležitostí Švédska, takže jeho naděje zůstaly nenaplněny.
Karel Bedřich hodlal sňatku využít k zabezpečení [[Šlesvicko|Šlesvicka]] před [[Dánsko|Dánskem]] a očekával také podporu Ruska ve svých nárocích na švédský trůn. Podle podmínek [[Nystadská smlouva|Nystadské smlouvy]] se však Rusko zavázalo nevměšovat se do vnitřních záležitostí Švédska, takže jeho naděje zůstaly nenaplněny.
Řádek 26: Řádek 97:


Hrob Karla Friedricha se nachází v klášterním kostele v [[Bordesholm]]u v Šlesvicku-Holštýnsku.
Hrob Karla Friedricha se nachází v klášterním kostele v [[Bordesholm]]u v Šlesvicku-Holštýnsku.

== Vývod z předků ==
{{Předkové
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|border=1
|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0;
|boxstyle_1=background-color: #fcc;
|boxstyle_2=background-color: #fb9;
|boxstyle_3=background-color: #ffc;
|boxstyle_4=background-color: #bfc;
|boxstyle_5=background-color: #9fe;
|1 = '''Karel Fridrich'''
|2 = [[Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský]]
|3 = [[Hedvika Žofie Švédská]]
|4 = [[Kristián Albert Holštýnsko-Gottorpský]]
|5 = [[Frederika Amálie Dánská]]
|6 = [[Karel XI.]]
|7 = [[Ulrika Eleonora Dánská]]
|8 = [[Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský]]
|9 = [[Marie Alžběta Saská]]
|10 = [[Frederik III. Dánský]]
|11 = [[Žofie Amálie Brunšvická]]
|12 = [[Karel X. Gustav]]
|13 = [[Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská]]
|14 = Frederik III. Dánský
|15 = Žofie Amálie Brunšvická
}}


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Charles Frederick of Holstein-Gottorp|Karl Friedrich (Schleswig-Holstein-Gottorf)}}
* {{Commonscat|Charles Frederick of Holstein-Gottorp}}
* http://runeberg.org/dbl/3/0369.html
* http://runeberg.org/dbl/3/0369.html
* http://thepeerage.com/p10933.htm#i109327
* http://thepeerage.com/p10933.htm#i109327
* http://genealogy.euweb.cz/oldenburg/oldenburg2.html#KF

{{Panovník|co=[[Seznam holštýnsko-gottorpských vévodů|Holštýnsko-Gottorpský vévoda]]|kdy=[[1702]]–[[1739]]|pred=[[Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský]]|po=[[Petr III. Ruský|Karel Petr Ulrich]]|soubor=COA_family_de_Herzogen_von_Schleswig-Holstein-Gottorf.svg}}
{{Panovník|co=[[Seznam holštýnských vévodů|Holštýnský vévoda]]|kdy=[[1702]]–[[1739]]<br />s [[Frederik IV. Dánský|Frederikem IV. Dánským]], do r. 1730<br />s [[Kristián VI.|Kristiánem VI.]], od r. 1730|pred=[[Frederik IV. Dánský]]<br />[[Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský]]|po=[[Kristián VI.]]<br />[[Petr III. Ruský|Karel Petr Ulrich]]|soubor=Holstein Arms.svg}}
{{Panovník|co=[[Seznam šlesvických vévodů|Šlesvický vévoda]]|kdy=[[1702]]–[[1713]]<br />s [[Frederik IV. Dánský|Frederikem IV. Dánským]]|pred=[[Frederik IV. Dánský]]<br />[[Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský]]|po=[[Frederik IV. Dánský]]|soubor=Coat_of_arms_of_South_Jutland.svg}}



{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Holstein-Gottorp]]
{{DEFAULTSORT:Holštýnsko-Gottorpský, Karel Fridrich}}
[[Kategorie:Holstein-Gottorp|Karel Fridrich]]
[[Kategorie:Holštýnsko-gottorpští vévodové|Karel Fridrich]]
[[Kategorie:Vévodové Šlesvicka-Holštýnska|Karel Fridrich]]
[[Kategorie:Holštýnští vévodové|Karel Fridrich]]
[[Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje]]
[[Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje]]
[[Kategorie:Narození 1700|Narození 1700]]
[[Kategorie:Narození ve Stockholmu]]
[[Kategorie:Úmrtí v Šlesvicku-Holštýnsku]]
[[Kategorie:Narození 29. dubna]]
[[Kategorie:Narození 1700]]
[[Kategorie:Úmrtí 18. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 1739]]
[[Kategorie:Úmrtí 1739]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 15. 4. 2016, 08:53

Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský
vévoda šlesvicko-holštýnsko-gottorpský
Portrét
Portrét Karla Fridricha Holštýnsko-Gottorpského (1720)
Holštýnsko-gottorpský vévoda
Období1702 – 1739
PředchůdceFridrich IV.
NástupceKarel Petr Ulrich
Holštýnský vévoda
Období1702 – 1739
Spolu sFrederikem IV.
a Kristiánem VI.
PředchůdceFrederik IV.,
Fridrich IV. Gottorpský
NástupceKristián VI.,
Karel Petr Ulrich
Šlesvický vévoda
Období1702 – 1713
Spolu sFrederikem IV.
PředchůdceFrederik IV.,
Fridrich IV. Gottorpský
NástupceFrederik IV.
Narození29. dubna 1700
Stockholm
Úmrtí18. července 1739
(ve věku 39 let)
Rolfshagen
PohřbenBordesholmer Kloster
PotomciKarel Petr Ulrich
RodOldenburkové
DynastieHolštýnsko-Gottorpská
OtecFridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský
MatkaHedvika Žofie Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Bedřich Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorfský (29. dubna 1700, Stockholm – 18. července 1739, Rolfshagen) byl vévoda Holštýnsko-Gottorpský v letech 1702–1739, uchazeč o švédský trůn v roce 1718 a otec ruského cara Petra III.

Biografie

Narodil se jako syn vévody Fridricha IV. Holštýnsko-Gottorpského a jeho manželky, švédské princezny Hedviky Žofie, starší dcery švédského krále Karla XI.

Po smrti svého otce v roce 1702 se stal vévodou holštýnsko-gottorpským, ale vzhledem k jeho nízkému věku (dva roky) byl vládou pověřen jeho strýc Kristián August, biskup lübecký. V té době vévodství Holstein-Gottorp byla jako spojenec Švédska účastna Severní války.

Po smrti své matky v roce 1708 byl Karel Fridrich ve věku osmi let svěřen svému strýci, švédskému králi Karlu XII., a protože ten neměl dětí, byl Karel Fridrich jako potomek Karlovy starší sestry, tedy osoby první v pořadí nároků na trůn, jmenován jeho následníkem.

Po smrti Karla XII. v listopadu roku 1718 měl Karel Fridrich jako jeho následník usednout na uprázdněný švédský trůn. Královnou však byla v roce 1718 parlamentem zvolena a v roce 1719 korunována jeho teta Ulrika Eleonora, mladší sestra Karla XII. a princovy matky Hedviky Žofie, jež v té době byla již deset let po smrti a oprávněné nároky svého syna nemohla pomoci hájit.

V důsledku ujednání Nystadské smlouvy, ukončující v roce 1721 Severní válku, pozbyl Karel Fridrich ve prospěch dánského krále vévodství šlesvického, během války obsazeného dánskými jednotkami. Ve snaze o znovunabytí ztraceného území se vévoda vypravil na dvůr ruského cara Petra Velikého s cílem dosáhnout spojenectví s Ruskem.

Tato aliance byla stvrzena manželstvím vévody Karla Fridricha a velkokněžny Anny Petrovny, dcery Petra Velikého. K zásnubám došlo na konci Petrovy vlády, v roce 1724, svatba se uskutečnila až několik měsíců po smrti Petra Velikého (zemřel v lednu 1725), 21. května 1725 v kostele sv. Trojice v Petrohradě.

Karel Bedřich hodlal sňatku využít k zabezpečení Šlesvicka před Dánskem a očekával také podporu Ruska ve svých nárocích na švédský trůn. Podle podmínek Nystadské smlouvy se však Rusko zavázalo nevměšovat se do vnitřních záležitostí Švédska, takže jeho naděje zůstaly nenaplněny.

Karel Bedřich přijal účast v nové Nejvyšší tajné radě a do jisté míry ovlivňoval ruskou politiku v chaotickém období po smrti Petra Velikého, zvaném údobí palácových revolucí. Po smrti Kateřiny I., vdovy po Petru Velikém, se jeho pozice stala vratkou a střetl se s Alexandrem Menšikovem, poručníkem Annina synovce Petra II., Kateřinina následníka na trůnu; Menšikov doufal, že mladý panovník se ožení s jeho dcerou. Po střetu s Menšikovem se Karel Bedřich 2. června 1727 musel vrátit do Holštýnska.

Z manželství vévody Karla Fridricha a velkokněžny Anny Petrovny se 21(10). února 1728 narodil syn Karel Petr Ulrich, pozdější ruský car Petr III. Tři týdny po porodu syna Anna ve dvaceti letech zemřela.

Karel Fridrich zemřel v roce 1739, ve věku 39 let. Jeho syn Karel Petr Ulrich po něm stanul v čele obou vévodství pod regentstvím švédského krále Adolfa I. Fridricha, bratrance Karla Fridricha. V roce 1762 nastoupil na ruský trůn jako car Petr III. V osobě Karla Petra Ulricha začala dynastie Hollstein-Gottorp panovat v Rusku, ovšem pod názvem Romanov-Holstein-Gottorp; její vláda skončila s koncem monarchie v Rusku v roce 1917.

Hrob Karla Friedricha se nachází v klášterním kostele v Bordesholmu v Šlesvicku-Holštýnsku.

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
 
Kristián Albert Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta Saská
 
 
 
 
 
 
 
Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Frederik III. Dánský
 
 
 
 
 
 
 
Frederika Amálie Dánská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Žofie Amálie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karel X. Gustav
 
 
 
 
 
 
 
Karel XI.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
 
Hedvika Žofie Švédská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Frederik III. Dánský
 
 
 
 
 
 
 
Ulrika Eleonora Dánská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Žofie Amálie Brunšvická
 
 
 
 
 
 

Externí odkazy

Nevložen titul!
1702–1739
Nevložen titul!
1702–1739
s Frederikem IV. Dánským, do r. 1730
s Kristiánem VI., od r. 1730
Nevložen titul!
1702–1713
s Frederikem IV. Dánským


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Fridrich_Holštýnsko-Gottorpský&oldid=13558555“