Minerální voda: Porovnání verzí
přidal jsem jeden odstavec o tomto článku značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Stilles_Mineralwasser.jpg||thumb|Minerální voda]] |
|||
'''Minerální voda''', zkráceně '''minerálka''', je běžné označení pro [[voda|vodu]] z přírodních zdrojů. Termín minerální voda není jednoznačný, existuje řada definic, které se liší v závislosti na autoritě i oblasti. |
'''Minerální voda''', zkráceně '''minerálka''', je běžné označení pro [[voda|vodu]] z přírodních zdrojů. Termín minerální voda není jednoznačný, existuje řada definic, které se liší v závislosti na autoritě i oblasti. |
||
Verze z 8. 12. 2015, 19:20
Minerální voda, zkráceně minerálka, je běžné označení pro vodu z přírodních zdrojů. Termín minerální voda není jednoznačný, existuje řada definic, které se liší v závislosti na autoritě i oblasti.
V rámci České republiky byl tento termín užíván v souladu s normou ČSN 86 8000 pro přírodní vody s vyšším obsahem rozpuštěných látek, vody proplyněné, vody s vyšší teplotou či s vyšší radioaktivitou než je u běžných vod v jejich okolí běžné apod.
Roku 2001 byla terminologie sjednocena a termín minerální voda může být použit prakticky pro jakoukoli vodu získanou z podzemí.
V některých zahraničních oblastech může být použití termínu minerální voda poměrně problematické. Zvlášť v oblastech s aktivní sopečnou činností je minerální voda (jak ji chápeme dle měřítek ČSN 86 8000) zcela běžnou záležitostí a mineralizace kolem 1 g/l nepředstavuje nic nezvyklého.[1]
Minerální vody v České republice
Norma ČSN 86 8000 O minerálních vodách
Do roku 2001 byla v souladu s normou ČSN jako minerální voda chápána taková, která splňovala alespoň jedno z následujících sedmi kritérií:[1]
- mineralizace minimálně 1 gram / litr
- obsah CO2 minimálně 1 gram / litr
- obsah H2S minimálně 1 gram / litr
- obsah Fe2+ minimálně 10 miligramů na litr
- zvýšené množství pro zdraví významného chemického prvku (I, F, S, H2SiO3 aj,)
- teplota vývěru přesahuje 20 °C
- vykazuje radioaktivitu 1500 bq/l způsobenou radonem (222Rn)
Zákon č. 164/2001 Sb. a vyhláška 432/2001 Sb.
V souvislosti se sjednocením právního systému po vstupu České republiky do Evropské unie došlo ke změně legislativy a původní normu ČSN nahradil zmíněný lázeňský zákon[2] a vyhláška o zdrojích a lázních[3], podle jejíž přílohy č. 1 (kritéria pro hodnocení minerálních vod, plynů a peloidů) je minerální voda přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod. To je prakticky každá voda vytěžená z podzemí bez ohledu na úroveň mineralizace.[1]
Vodám, které byly podle původní klasifikace značené jako minerální, byl v podobném významovém rozsahu přiřazen termín minerální voda pro léčebné využití. Taková musí splňovat alespoň jedno z následujících pěti kritérií:
- mineralizace minimálně 1 gram / litr
- obsah CO2 minimálně 1 gram / litr
- obsah pro zdraví významného chemického prvku
- teplota vývěru přesahuje 20 °C
- radioaktivita přes 1500 bq/l
Dělení minerálních vod
Na základě legislativy z roku 2001 jsou minerální vody dělené:[1]
- Podle celkové mineralizace
- velmi slabě mineralizované - do 50 mg/l
- slabě mineralizované - 50 - 500 mg/l (např. Dobrá voda - 146 mg/l)
- středně mineralizované - 500 - 1500 mg/l (např. Ondrášovka - 630 mg/l)
- silně mineralizované - 1500 - 5000 mg/l (např. Poděbradka)
- velmi silně mineralizované - přes 5000 mg/l (např. Šaratica - 12785 mg/l)
- Podle rozpuštěných plynů a obsahu významných složek
- uhličité - obsah CO2 minimálně 1000 mg/l
- sirné - obsah titrovatelné síry nad 2 mg/l
- jodidové - obsah jodidů nad 5 mg/l
- ostatní (např.:)
- se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité (nad 70 mg/l)
- se zvýšeným obsahem fluoritů (nad 2 mg/l)
- Podle pH
Pouze tehdy, jde-li o vody:
- silně kyselé - pH pod 3,5
- silně alkalické - pH nad 8,5
- Podle radioaktivity
- radonové - radioaktivita nad 1500 bq/l způsobená radonem 222Rn
- Podle přirozené teploty u vývěru
- studené - do 20 °C
- termální
- vlažné - do 35 °C
- teplé - do 42 °C
- horké - nad 42 °C
- Podle osmotického tlaku
- hypotonické - <710 kPa (280 mOsm)
- isotonické - 710 - 760 kPa (280-300 mOsm)
- hypertonické - >760 kPa (300 mOsm)
- Podle hlavních složek
Podle složek, které jsou v součtu součinů látkové koncentrace a nábojového čísla všech aniontů (nebo kationtů) zastoupeny alespoň 20 %. Charakterizuje se v pořadí od nejvíce zastoupených složek (nejprve pro anionty, poté pro kationty)
- Podle využitelnosti jako léčivé
Pokud jsou na základě odborného posudku použitelné k léčebným účelům.
- Podle vlastností jako stabilní
Pokud splňuje následující podmínky:
- teplota, mineralizace a obsah CO2 kolísá jen v rámci přirozených výkyvů max. ±20 %
- typ vody stanovený podle hlavních složek (viz kapitola výše) se nemění
- obsah léčivých látek (např. I, F atp.) či radioaktivita nekolísá o více než ±30 % - pokud je na základě jejich obsahu voda klasifikována jako léčivá
- minimální hodnoty neklesají pod stanovená kritéria
Další definice a související termíny
I přes novou legislativu z roku 2001 se v hydrogeologické praxi stále užívá termín minerální voda v rozsahu normy ČSN 86 8000.[1] Pokud mluvíme o minerální vodě, je proto důležité specifikovat, jaký význam máme na mysli.
- prostá voda - taková, která nesplňovala limity normy ČSN, voda běžně používaná k pití - dnes již může být klasifikovaná jako minerální, pokud pochází z podzemí[1]
- mineralizovaná voda - obsahuje zvýšené množství minerálních látek, ale není přírodního původu[1]
- důlní voda - případ mineralizované vody, definuje ji zákon č. 44 / 1988[1]
- kyselka - minerální voda s obsahem CO2 minimálně 1 gram / litr
- zřídlo - obecně místo, z něhož jsou získávány přírodní zdroje, ve vztahu k minerální vodě pramen (přírodní) či vrt (umělý)[1]
Zdravotní účinky
Léčivých účinků minerálních vod se tradičně využívá v lázeňství. Dlouhodobé pití pouze minerálních vod (míněno vod s vyšší mineralizací) se nedoporučuje, jelikož pro svůj velký obsah minerálních složek mohou zanášet cévy a zvyšovat krevní tlak.[4]
Známé značky minerálních vod
Česká republika
- Bílinská kyselka - Bílina (okres Teplice) (http://www.bilinska.cz/)
- Dobrá voda - Byňov u Nových Hradů
- Hanácká kyselka - Horní Moštěnice (http://www.hanacka.cz/)
- Mattoni - Kyselka (http://www.mattoni.cz/)
- Korunní – Korunní (http://www.korunni.cz/)
- Magnesia - Karlovy Vary
- Il-Sano - Chodová Planá
- Ondrášovka - Moravský Beroun (http://www.ondrasovka.cz/)
- Poděbradka - Poděbrady (http://www.podebradka.cz/)
- Šaratica - Újezd u Brna (http://www.saratica.cz/)
- Vincentka - Luhačovice (http://www.vincentka.cz/)
- Ida - Běloves
- Zaječická hořká - Bílina (okres Teplice) (http://www.zajecicka.cz/)
Města
- Františkovy Lázně
- Janské Lázně
- Konstantinovy Lázně
- Luhačovice
- Mariánské Lázně
- Teplice
- Bílina
- Karlovy Vary
Související články
Reference
- ↑ a b c d e f g h i JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. Kapitola Co je to minerální voda, s. 10-13.
- ↑ http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb01164&cd=76&typ=r
- ↑ http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?sn=y&hledany=423%2F2001&zdroj=sb01423&cd=76&typ=r
- ↑ http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=270
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu minerální voda na Wikimedia Commons
- Prvý česko slovenský server pre minerálne vody sveta
- Minerální a podzemní vody
- Balené vody na tuzemském trhu