Gutštejn: Porovnání verzí
m Stránka Gutštejn (hrad) přemístěna na stránku Gutštejn: jediný svého jména |
format, odkazy, +{{SBS}} |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Požadavek na obrázek}} |
{{Požadavek na obrázek}} |
||
Hrad '''Gutštejn''' se nachází jihovýchodně od [[Bezdružice|Bezdružic]] v okrese [[okres Tachov|Tachov]]. [[Zřícenina]] hradu se nachází v lesnaté a kopcovité krajině nad přítokem Úterského potoka. |
Hrad '''Gutštejn''' se nachází jihovýchodně od [[Bezdružice|Bezdružic]] v okrese [[okres Tachov|Tachov]]. [[Zřícenina]] hradu se nachází v lesnaté a kopcovité krajině nad přítokem [[Úterský potok|Úterského potoka]]. |
||
==Historie== |
== Historie == |
||
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku [[1319]], kdy [[teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi I. z Gutštejna]] a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a [[Půta z Gutštejna|Půtovi z Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic |
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku [[1319]], kdy [[teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi I. z Gutštejna]] a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a [[Půta z Gutštejna|Půtovi z Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v [[Chotěšov (okres Plzeň-jih)|Chotěšově]], [[Pivoň|Pivoni]] a [[Plasy|Plasích]]. |
||
Po jeho smrti v roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a Komberk byl i krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. V roce [[1450]] se mu podařilo u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s dopisem usvědčujícím [[Oldřich z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]] z organizování [[intervence]] cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka. |
|||
Jeho syn Burian zvaný "Bohatý" získal další statky v Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem [[Fridrich III.|Fridrichem III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v [[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagelonský|Vladislava II. Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř|kancléřem]] a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha. |
|||
| ⚫ | Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v [[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanušovi Elpognarovi]] z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn. |
||
| ⚫ | Není známo kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v [[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanušovi Elpognarovi]] z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn. |
||
Rod Gutštejnů vymřel roku [[1747]]. |
Rod Gutštejnů vymřel roku [[1747]]. |
||
==Externí odkazy== |
== Externí odkazy == |
||
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=144 Gutštejn na www.hrady.cz] |
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=144 Gutštejn na www.hrady.cz] |
||
* [http://www.zamky-hrady.cz/6/gutstejn.htm Gutštejn na www.zamky-hrady.cz] |
* [http://www.zamky-hrady.cz/6/gutstejn.htm Gutštejn na www.zamky-hrady.cz] |
||
{{SBS}} |
|||
[[Kategorie:Hrady]] |
|||
[[Kategorie:Okres Tachov]] |
[[Kategorie:Okres Tachov]] |
||
[[kategorie:Zříceniny]] |
|||
Verze z 12. 3. 2007, 10:30
Hrad Gutštejn se nachází jihovýchodně od Bezdružic v okrese Tachov. Zřícenina hradu se nachází v lesnaté a kopcovité krajině nad přítokem Úterského potoka.
Historie
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a Půtovi z Gutštejna. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na Rabštejně a Nečtinách, Jan na Bělé, oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou Přibíka z Klenové. Jako přívrženec císaře Zikmunda získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích.
Po jeho smrti v roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Komberk byl i krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha z Rožmberka z organizování intervence cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
Jeho syn Burian zvaný "Bohatý" získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava II. Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.
Rod Gutštejnů vymřel roku 1747.