Srpnové dekrety: Porovnání verzí
→Hlasování a obsah: Napřímení interního odkazu. |
m →Pozadí: vnitřní odkaz |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Pozadí == |
== Pozadí == |
||
Na [[dobytí Bastily]] reagovali chudí francouzští venkované v následujících týdnech strachem a panikou z dalšího vývoje událostí. Šířily se fámy o plánované šlechtické odvetě a zahraničních intervencích. Rolníci se také obávali, že nebudou zrušeny [[vrchnost]]enská a [[Feudalismus|feudální]] práva. V důsledku toho docházelo na některých místech k vypalování zámků a ničení zdejších archívů. Tyto události se nazývají [[Velký strach]].<ref name=" Revoluční Francie 1787–1799, 45–46">{{Citace monografie | příjmení = Tinková | jméno = Daniela | odkaz na autora = Daniela Tinková | titul = Revoluční Francie 1787–1799 | vydavatel = Triton | místo = Praha | rok = 2008 | strany = 45–46 | poznámka = [Dále jen: ''Revoluční Francie''] | isbn = 978-80-7387-211-3}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Furet | jméno = François | odkaz na autora = François Furet | titul = Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2004 | strany = 104–106 | poznámka = [Dále jen: ''Francouzská revoluce. Díl 1.''] | isbn = 80-7203-452-9}}</ref> Většina poslanců uvažovala o tvrdém potlačení těchto nepokojů, byla si však vědoma politické neprůchodnosti tohoto řešení. Rozhodli se tedy feudální práva zrušit.<ref name="Francouzská revoluce. Díl 1., 106–108"> Francouzská revoluce. Díl 1., s. 106–108.</ref> |
Na [[dobytí Bastily]] reagovali chudí francouzští venkované v následujících týdnech strachem a panikou z dalšího vývoje událostí. Šířily se fámy o plánované šlechtické odvetě a zahraničních intervencích. Rolníci se také obávali, že nebudou zrušeny [[vrchnost]]enská a [[Feudalismus|feudální]] práva. V důsledku toho docházelo na některých místech k vypalování zámků a ničení zdejších archívů. Tyto události se nazývají [[Grande Peur|Velký strach]].<ref name=" Revoluční Francie 1787–1799, 45–46">{{Citace monografie | příjmení = Tinková | jméno = Daniela | odkaz na autora = Daniela Tinková | titul = Revoluční Francie 1787–1799 | vydavatel = Triton | místo = Praha | rok = 2008 | strany = 45–46 | poznámka = [Dále jen: ''Revoluční Francie''] | isbn = 978-80-7387-211-3}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Furet | jméno = François | odkaz na autora = François Furet | titul = Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2004 | strany = 104–106 | poznámka = [Dále jen: ''Francouzská revoluce. Díl 1.''] | isbn = 80-7203-452-9}}</ref> Většina poslanců uvažovala o tvrdém potlačení těchto nepokojů, byla si však vědoma politické neprůchodnosti tohoto řešení. Rozhodli se tedy feudální práva zrušit.<ref name="Francouzská revoluce. Díl 1., 106–108"> Francouzská revoluce. Díl 1., s. 106–108.</ref> |
||
== Hlasování a obsah == |
== Hlasování a obsah == |
||
Verze z 8. 9. 2015, 22:43
_2010-03-23_01.jpg)
Srpnové dekrety jsou dokumenty, kterými Ústavodárné národní shromáždění v první polovině srpna roku 1789 zrušilo výsady zejména šlechty a duchovenstva ve Francii. Tyto dekrety ukončily z právního hlediska na počátku Velké francouzské revoluce fungování ancien régime.[1]
Pozadí
Na dobytí Bastily reagovali chudí francouzští venkované v následujících týdnech strachem a panikou z dalšího vývoje událostí. Šířily se fámy o plánované šlechtické odvetě a zahraničních intervencích. Rolníci se také obávali, že nebudou zrušeny vrchnostenská a feudální práva. V důsledku toho docházelo na některých místech k vypalování zámků a ničení zdejších archívů. Tyto události se nazývají Velký strach.[2][3] Většina poslanců uvažovala o tvrdém potlačení těchto nepokojů, byla si však vědoma politické neprůchodnosti tohoto řešení. Rozhodli se tedy feudální práva zrušit.[4]
Hlasování a obsah
Změnu iniciovali v Ústavodárném shromáždění vikomt de Noailles a vévoda d'Aiguillon 4. srpna večer.[4] Hlasování poté probíhalo ve všeobecné euforii a došlo ke zrušení všech oblastních, cechovních a stavovských privilegií, stejně tak i výsad jednotlivců. Dále byly zrušeny královské důchody a úřady, regionální imunity, výjimky z placení poplatků, robota a odúmrti. Šlechta přišla o právo lovu a možnost zřizovat obory a holubníky. Byla zavedena daňová rovnost a duchovenstvo nemohlo dále vybírat desátky.[2]
Vrchnostenská práva mohla být vykoupena, stejně tak soudcovské úřady. Dle francouzského historika Françoise Fureta tak v podstatě „šlo o to proměnit staré vrchnostenské právo v řádnou měšťanskou smlouvu“.[4] Výkup feudálních práv byl však pro rolníky dost drahý a nakonec tedy byly v červenci 1793 zcela zrušeny. V případě soudcovských úřadů probíhal výkup také několik následujících let. Práce na dekretech a jejich vydávání trvala mezi 5. až 10. srpnem,[2] podle jiného zdroje bylo vydávání ukončeno 11. srpna. [4]
François Furet provedené změny hodnotí slovy:
| „ | …můžeme docela dobře napsat, že v noci na 4. srpna byla zavedena rovnost všech před zákonem, a tím ustavena všeobecná platnost vlastnické smlouvy: šlo tedy o novou společnost nikoli z hospodářského, ale z právního hlediska. | “ |
| — [4] | ||
Odkazy
Reference
- ↑ HROCH, Miroslav; KUBIŠOVÁ, Vlasta. Velká francouzská revoluce a Evropa. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1990. ISBN 80-205-0151-7. S. 72–73.
- ↑ a b c TINKOVÁ, Daniela. Revoluční Francie 1787–1799. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-211-3. S. 45–46. [Dále jen: Revoluční Francie].
- ↑ FURET, François. Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814. Praha: Argo, 2004. ISBN 80-7203-452-9. S. 104–106. [Dále jen: Francouzská revoluce. Díl 1.].
- ↑ a b c d e Francouzská revoluce. Díl 1., s. 106–108.
Literatura
- FURET, François. Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814. Praha: Argo, 2004. 450 s. ISBN 80-7203-452-9.
- TINKOVÁ, Daniela. Revoluční Francie 1787–1799. Praha: Triton, 2008. 439 s. ISBN 978-80-7387-211-3.