Srpnové dekrety

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Reliéf znázorňující sepisování srpnových dekretů – pomník Republiky na Place de la République

Srpnové dekrety jsou dokumenty, kterými Ústavodárné národní shromáždění v první polovině srpna roku 1789 zrušilo výsady zejména šlechty a duchovenstva ve Francii. Tyto dekrety ukončily z právního hlediska na počátku Velké francouzské revoluce fungování ancien régime.[1]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Na dobytí Bastily reagovali chudí francouzští venkované v následujících týdnech strachem a panikou z dalšího vývoje událostí. Šířily se fámy o plánované šlechtické odvetě a zahraničních intervencích. Rolníci se také obávali, že nebudou zrušeny vrchnostenská a feudální práva. V důsledku toho docházelo na některých místech k vypalování zámků a ničení zdejších archívů. Tyto události se nazývají Velký strach.[2][3] Většina poslanců uvažovala o tvrdém potlačení těchto nepokojů, byla si však vědoma politické neprůchodnosti tohoto řešení. Rozhodli se tedy feudální práva zrušit.[4]

Hlasování a obsah[editovat | editovat zdroj]

Změnu iniciovali v Ústavodárném shromáždění vikomt de Noailles a vévoda d'Aiguillon 4. srpna večer.[4] Hlasování poté probíhalo ve všeobecné euforii a došlo ke zrušení všech oblastních, cechovních a stavovských privilegií, stejně tak i výsad jednotlivců. Dále byly zrušeny královské důchody a úřady, regionální imunity, výjimky z placení poplatků, robota a odúmrti. Šlechta přišla o právo lovu a možnost zřizovat obory a holubníky. Byla zavedena daňová rovnost a duchovenstvo nemohlo dále vybírat desátky.[2]

Vrchnostenská práva mohla být vykoupena, stejně tak soudcovské úřady. Dle francouzského historika Françoise Fureta tak v podstatě „šlo o to proměnit staré vrchnostenské právo v řádnou měšťanskou smlouvu“.[4] Výkup feudálních práv byl však pro rolníky dost drahý a nakonec tedy byly v červenci 1793 zcela zrušeny. V případě soudcovských úřadů probíhal výkup také několik následujících let. Práce na dekretech a jejich vydávání trvala mezi 5. až 10. srpnem,[2] podle jiného zdroje bylo vydávání ukončeno 11. srpna. [4]

François Furet provedené změny hodnotí slovy:

…můžeme docela dobře napsat, že v noci na 4. srpna byla zavedena rovnost všech před zákonem, a tím ustavena všeobecná platnost vlastnické smlouvy: šlo tedy o novou společnost nikoli z hospodářského, ale z právního hlediska.
— [4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HROCH, Miroslav; KUBIŠOVÁ, Vlasta. Velká francouzská revoluce a Evropa. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1990. ISBN 80-205-0151-7. S. 72–73. 
  2. a b c TINKOVÁ, Daniela. Revoluční Francie 1787–1799. Praha: Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-211-3. S. 45–46. [Dále jen: Revoluční Francie]. 
  3. FURET, François. Francouzská revoluce. Díl 1. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814. Praha: Argo, 2004. ISBN 80-7203-452-9. S. 104–106. [Dále jen: Francouzská revoluce. Díl 1.]. 
  4. a b c d e Francouzská revoluce. Díl 1., s. 106–108.

Literatura[editovat | editovat zdroj]