Pěstounství: Porovnání verzí
→Práva a povinnosti pěstounů: Úpravy formátování značka: editace z Vizuálního editoru |
formální úprava odkazu na zdroj značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
* rozhodovat o běžných záležitostech a v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho [[jmění]],<ref>§ 966 odst. 2 o. z.</ref> |
* rozhodovat o běžných záležitostech a v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho [[jmění]],<ref>§ 966 odst. 2 o. z.</ref> |
||
* na odměnu pěstouna, |
* na odměnu pěstouna, |
||
* na pomoc se zajištěním osobní péče o dítě za situace, kdy je pěstoun nemocný či musí vyřizovat nezbytně nutné osobní záležitosti,<ref name=":1"> |
* na pomoc se zajištěním osobní péče o dítě za situace, kdy je pěstoun nemocný či musí vyřizovat nezbytně nutné osobní záležitosti,<ref name=":1">§ 47a zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb.</ref> |
||
Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další |
|||
související zákony. In: ''Zákony pro lidi'' [online]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-401.</ref> |
|||
* na [[Respitní péče|odlehčovací péči]], a to v rozsahu minimálně 14 kalendářních dnů v roce, jedná-li se o dítě ve věku 2 a více let,<ref name=":1" /> |
* na [[Respitní péče|odlehčovací péči]], a to v rozsahu minimálně 14 kalendářních dnů v roce, jedná-li se o dítě ve věku 2 a více let,<ref name=":1" /> |
||
* na zprostředkování odborné pomoci v rozsahu minimálně 1x za půl roku (např. návštěva psychologa, terapeuta nebo očního lékaře),<ref name=":1" /> |
* na zprostředkování odborné pomoci v rozsahu minimálně 1x za půl roku (např. návštěva psychologa, terapeuta nebo očního lékaře),<ref name=":1" /> |
Verze z 30. 6. 2015, 20:14
Pěstounství neboli pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné výchovy v České republice. O svěření dítěte do pěstounské péče rozhoduje soud. Tuto formu náhradní rodinné péče může soud zvolit, pokud o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručník. Takto rozhoduje na dobu, po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě.[1] Pěstounem může být fyzická osoba nebo v určitých případech manželský pár, který je k této péči o dítě vhodný, poskytuje záruku řádné výchovy dítěte a mají bydliště na území České republiky.[2]
Charakteristika pěstounské péče
Pěstounská péče je zvláštní formou státem řízené a kontrolované náhradní rodinné výchovy, zabezpečované z jeho strany hmotnou podporou. Většinou se jedná o děti, jejichž rodiče se o ně z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí postarat nebo o děti s rizikovou anamnézou, nejistou prognózou, děti s různými postiženími, psychicky deprivované, s poruchami psychického vývoje a děti starší. Pěstounská péče umožňuje život v rodině těm, kteří by se z různých důvodů nedostali do adopce a hrozilo by jejich setrvání v ústavní péči.[3] Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí nejpozději zletilostí nebo nabytím svéprávnosti dítěte.[4]
Historie české právní úpravy
Pěstounství se původně nazývalo schovanství a bylo od roku 1812 upraveno v § 186 obecného zákoníku občanského. Rodiče mohli své dítě kdykoli svěřit do péče pěstouna, pokud však mělo dojít k omezení práv takového schovance, museli s pěstounem uzavřít smlouvu, kterou musel navíc schválit soud.
Po roce 1950 pěstounství z československého právního řádu zmizelo, tento právní institut nebyl obsažen ani v zákoně č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, ani v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, v původním znění. Vrátilo se až roku 1973 se zákonem č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, který byl později nahrazen zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Základní úpravu pak obsahoval zákon o rodině v § 45a-45d.
Od roku 2014 je pěstounství primárně upraveno v § 958-970 občanského zákoníku.
Formy pěstounské péče
Od roku 2006, kdy byl uzákoněn nový institut pěstounské péče, existují dvě formy.[5]
Pěstounská péče dlouhodobá (PP)
Péče je koncipována jako stabilní a dlouhodobé opatření. Oficiálně končí dosažením zletilosti dítěte, ale ve funkčních pěstounských rodinách mají přijaté děti pozici velmi podobnou vlastním dětem a zůstávají často tak dlouho, až dostudují nebo získají práci a osamostatní se. Je možné dětem propůjčit (pouze se souhlasem biologických rodičů) příjmení pěstounů.[3]
Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD)
Poměrně nový institut „pěstounské péče na přechodnou dobu“ bývá někdy označován pojmem „profesionální pěstounská péče“, oběma pojmy je míněn tentýž model pěstounské péče. „Jde o rodinnou individuální formu péče, státem podporovanou, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu v domácnostech pěstounů nebo i v zařízeních pro výkon pěstounské péče.“[6] Jedná se tedy o dočasnou péči o děti (maximálně 1 rok), u kterých je vysoká pravděpodobnost rychlého trvalého řešení - buď jiné formy náhradní rodinné péče nebo návratu do původní rodiny. Pěstounská rodina je od začátku připravována na brzký odchod dítěte.[7] V přechodné pěstounské péči mohou být umístěny i děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá osvojení nebo dlouhodobé pěstounské péči.[8]
Vliv PPPD na socio-emoční vývoj dítěte
Výhodou pěstounské péče na přechodnou dobu je, že dítě nemusí trávit žádný čas v ústavech a dětských domovech a významně se tím snižuje riziko syndromu citové deprivace.[9] Nicméně mezi odborníky je evidentní pochybnost o prospěšnosti a kvalitě přechodného (krátkodobého) vztahu pěstouna a dítěte, a to především z důvodu dopadu takového vztahu na psychiku dítěte. Protože jedním z cílů PPPD je dosažení pobytu dítěte v rodinném prostředí od co nejnižšího věku, pak je dobré znát psychický vývoj dítěte s akcentem na rané období.
Je dokázáno, že lepší úrovně dosáhne dítě, které bylo umístěno do náhradní rodinné péče do 6 měsíců svého věku, než dítě umístěné do rodiny po 2. roce svého věku.[10] V tomto ohledu se zdá být PPPD prospěšnou.
Dítě si potřebuje zažít vztah s primárně blízkou osobou, protože tento vztah je pro dítě vodítkem k pocitu životní jistoty, který je důležitý pro absenci nedůvěřivosti, citového oploštění, úzkostných stavů, duševních onemocnění a obtíží v sociálních kontaktech v životě dítěte. Kontakt mezi dítětem a dospělým musí být intenzivní a emočně vřelý, a to zvláště v období prvního roku života.[11] V tomto smyslu plní umístění dítěte do PPPD svůj účel.
Další náročnou záležitostí po psychické stránce je, když si dítě zvykne na vztah s pěstounem a v té chvíli se vrátí jeho biologická matka. Dítě ji jistě pozná, ale nějaký čas se vůči ní chová negativisticky, aby dalo najevo utrpěnou újmu. Ovšem nakonec matku stejně přijme a pevně k ní přilne. Ale v tom momentě se dítěti navrátí strach z opuštění.[12]
Jestliže není dítě, které nemůže vyrůstat ve své původní rodině, umístěno do ústavní výchovy, ale pobývá celou dobu v kvalitní rodině, není tolik ohroženo vznikem traumatizujících a stigmatizujících prožitků jako dítě v ústavní výchově. Navíc pěstouni mohou definitivní rodině předat zkušenosti s chováním dítěte v rodině. Tuto možnost ústavní péče nabídnout nemůže.
Práva a povinnosti pěstounů
Práva
Mezi práva pěstounů patří:
- rozhodovat o běžných záležitostech a v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění,[13]
- na odměnu pěstouna,
- na pomoc se zajištěním osobní péče o dítě za situace, kdy je pěstoun nemocný či musí vyřizovat nezbytně nutné osobní záležitosti,[14]
- na odlehčovací péči, a to v rozsahu minimálně 14 kalendářních dnů v roce, jedná-li se o dítě ve věku 2 a více let,[14]
- na zprostředkování odborné pomoci v rozsahu minimálně 1x za půl roku (např. návštěva psychologa, terapeuta nebo očního lékaře),[14]
- na bezplatné vzdělávání, které obnáší možnost znalostního a dovednostního růstu v oblasti výchovy a péče o dítě[14] a
- na podporu při udržování vztahu dítěte s jeho biologickou rodinou.[14]
Povinnosti
Mezi povinnosti pěstounů patří:
- osobně o dítě pečovat,[15]
- informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech,[16]
- udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými (pokud je to možné, záleží na individuálním plánu ochrany dítěte),[17]
- umožnit styk rodičům s dítětem v pěstounské péči,[18]
- vzdělávat se (když pěstoun nerozumí tomu, co dítě prožívá, může, navzdory dobré vůli, dítěti velmi ublížit - nestačí jen chtít, musí se i vědět)[19] a
- umožnit sledování toho, zda je naplňována uzavřená dohoda.[20]
Rozdíly v povinnostech pěstounů pro danou formu pěstounské péče
- Příprava k výkonu činnosti: Dlouhodobí pěstouni musí splnit 48 hodin příprav, ale časový rozsah příprav profesionálních pěstounů (pěstounů na přechodnou dobu) je větší, činí totiž 72 hodin.[21]
- Spolupráce s institucemi: Povinností profesionálních pěstounů je spolupracovat s celým týmem, jehož jednotliví členové se nějakým způsobem angažují v péči o konkrétní dítě s cílem navrátit dítě do původní rodiny. V rámci dlouhodobé pěstounské péče je spolupráce s veškerými dalšími subjekty individuální, protože zde záleží na vývoji kontaktu dítěte s jeho původní rodinou, který často bývá minimální.[21]
Práva a povinnosti biologických rodičů
Práva
- Rodičům zůstávají práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti s výjimkou práv, které stanoví soud pěstounovi.[22]
- Rodiče mají právo se s dítětem pravidelně stýkat a znát informace, které se dítěte týkají.[23]
- Rodiče mají právo požadovat dítě zpět do své osobní péče. Soud návrhu vyhoví, pokud je to v souladu se zájmy dítěte.
Povinnosti
- Rodičům zůstávají povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti.[24]
- Rodičům zůstává vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti.[25]
Dávky pěstounské péče
V České republice jsou dávky pěstounské péče od 1. ledna 2013 upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, následovně:
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do PP, tak do PPPD. Pokud je dítě nezletilé, příspěvek se poskytuje samozřejmě k rukám pěstouna. Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte (tj. 18. rok věku), nejdéle však do 26. roku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti pěstounem. Co se týká příspěvku pro dítě v PPPD, dítě tento typ dávky pobírá samozřejmě do doby, než opustí přechodnou rodinu.[26]
Výše příspěvku za 1 kalendářní měsíc:
- pro dítě do 6 roků 4500 Kč měsíčně,
- pro dítě ve věku od 6 do 12 let 5550 Kč měsíčně,
- pro dítě ve věku od 12 do 18 let 6350 Kč měsíčně,
- pro dítě ve věku od 18 do 26 let 6600 Kč měsíčně.[27]
Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí dávka:[28]
Věk | I. stupeň závislosti (lehká) | II. stupeň závislosti (středně těžká) | III. stupeň závislosti (těžká) | IV. stupeň závislosti (úplná) |
---|---|---|---|---|
Do 6 let | 4 650 Kč | 5 550 Kč | 5 900 Kč | 6 400 Kč |
6–12 let | 5 650 Kč | 6 800 Kč | 7 250 Kč | 7 850 Kč |
12–18 let | 6 450 Kč | 7 800 Kč | 8 300 Kč | 8 700 Kč |
18–26 let | 6 750 Kč | 8 100 Kč | 8 600 Kč | 9 000 Kč |
Příspěvek při ukončení pěstounské péče
Tato dávka není určena pěstounům, nýbrž samotnému dítěti. Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Příspěvek je jednorázový a činí 25 000 Kč.[29]
Ač má dítě nárok na příspěvek při ukončení PP i PPPD, může nastat odlišnost v rámci doby vzniku nároku na něj. Závisí to na příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Dítěti v PPPD na něj zaniká nárok vždy ukončením péče, to znamená nejpozději zletilostí. Avšak PP může v určitém případě trvat až do 26 let věku dítěte, pak se tedy může prodloužit doba vzniku nároku dítěte na příspěvek při ukončení pěstounské péče.[30] V tom může nastat rozdíl vztahující se k časovému nároku na vyplacení tohoto příspěvku.
Odměna pěstouna
Nárok na odměnu pěstouna má pečující osoba a osoba v evidenci, ale značně se liší její výše v rámci jednotlivých institutů pěstounské péče.
Osoba pečující má nárok na odměnu po dobu trvání péče o svěřené dítě. Po zletilosti svěřeného dítěte jen do doby, dokud zletilé nezaopatřené dítě pobírá příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Osoba v evidenci má nárok na odměnu po dobu zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat PPPD (i když nemá momentálně svěřeno žádné dítě, výše odměny osoby v evidenci není odvislá od počtu dětí svěřených do PPPD).[31]
Výše odměny pěstouna za 1 kalendářní měsíc:
- 8 000 Kč při péči o 1 dítě,
- 12 000 Kč při péči o 2 děti,
- 20 000 Kč,
- při péči alespoň o 3 děti,
- při péči alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV,
- jedná-li se o osobu v evidenci, i v případě, že nepečuje o žádné dítě,
- 24 000 Kč při péči alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV.
Za každé další dítě svěřené do PP se zvyšuje odměna pěstouna o 4 000 Kč.[32]
V případě, že je osobě v evidenci svěřeno dítě do jiné péče, než je PPPD, zvyšuje se za každé takové dítě odměna pěstouna o 4.000 Kč.[33]
Příspěvek při převzetí dítěte do péče
Nárok na tento jednorázový příspěvek má dlouhodobý pěstoun (tj. osoba pečující), nikoliv pěstoun na přechodnou dobu (tj. osoba v evidenci). Výše příspěvku se odvíjí od toho, kolik let bylo konkrétnímu dítěti při svěření do péče.[34]
Výše příspěvku, jde-li o dítě ve věku:[35]
- do 6 let činí 8 000 Kč,
- od 6 do 12 let, 9 000 Kč,
- od 12 do 18 let, 10 000 Kč.
Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla
Tuto dávku lze využít jedině v rámci institutu PP, nikoliv PPPD. Na příspěvek má nárok osoba pečující, která má v PP nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna. Výše příspěvku činí buď 70 % pořizovací ceny vozidla, nebo prokázaných výdajů na úhradu oprav vozidla, nejvýše však do částky 100 000 Kč.[36] Součet těchto příspěvků poskytnutých osobě pečující v období posledních 10 kalendářních let před dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200.000 Kč.[37]
Odkazy
Reference
- ↑ § 958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dostupný např. na Zákony pro lidi.cz (dále též jen „o. z.“).
- ↑ § 962 až § 965 o. z.
- ↑ a b SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 11.
- ↑ § 970 o. z.
- ↑ SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. 1. vyd. Olomouc: Palackého Univerzita, 2013. 197 s. ISBN 978-80-244-3821-4. S. 9.
- ↑ Pěstounská péče na přechodnou dobu [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné online.
- ↑ ZEZULOVÁ, Dagmar. Pěstounská péče a adopce. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 197 s. ISBN 978-80-262-0065-9. S. 174.
- ↑ Ministerstvo práce a sociálních věcí: Pěstounská péče na přechodnou dobu
- ↑ iHNed.cz: Čekáme, až zazvoní telefon (rozhovor s pěstouny na přechodnou dobu)
- ↑ VÁGNEROVÁ, Marie. Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2012. ISBN 978-80-87455-14-2. S. 26.
- ↑ Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6. S. 38.
- ↑ Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN 978-80-7421-039-6. S. 76.
- ↑ § 966 odst. 2 o. z.
- ↑ a b c d e § 47a zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb.
- ↑ § 966 odst. 1 o. z.
- ↑ § 966 odst. 2 o. z.
- ↑ § 976 o. z.
- ↑ § 976 o. z.
- ↑ ŠKOVIERA, Albín. Dilemata náhradní výchovy: teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a v dětských domovech. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-318-5. S. 61.
- ↑ prezentace Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2012. Dostupné online.
- ↑ a b Srovnej ustanovení § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Zákony pro lidi. [online]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-401.
- ↑ § 960 odst. 1 o. z.
- ↑ § 960 odst. 2 o. z.
- ↑ § 960 odst. 1 o. z.
- ↑ § 961 o. z.
- ↑ Srovnej: Dávky pěstounské péče. In: Integrovaný portál MPSV [online]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/dpp.
- ↑ § 47f zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále též jen „zákon o sociálně-právní ochraně dětí“). Dostupné online.
- ↑ § 7 - § 10 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dostupné online.
- ↑ § 47h zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
- ↑ Srovnej: KAFKA, David: Normativní instrukce č. 5/2013 k dávkám pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb. [online]. In: Novinky k novele o SPO. s. 3 – 4. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14547/Normativni_instrukce_davky_PP_ke_dni_01_02_2013_s_cislem.pdf.
- ↑ KAFKA, David: Normativní instrukce č. 5/2013 k dávkám pěstounské péče podle zákona č. 359/1999 Sb. [online]. In: Novinky k novele o SPO. s. 4. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/14547/Normativni_instrukce_davky_PP_ke_dni_01_02_2013_s_cislem.pdf.
- ↑ § 47j zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
- ↑ Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Dávky pěstounské péče 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. s. 4. ISBN: 978-80-7421-058-7.
- ↑ Srovnej ustanovení § 47l zákona č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Zákony pro lidi [online]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-401.
- ↑ § 47l zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
- ↑ § 47m zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
- ↑ Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR: Dávky pěstounské péče 2013. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. s. 6. ISBN: 978-80-7421-058-7.
Literatura
- Dávky pěstounské péče 2013. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2013. ISBN 978-80-7421-058-7.
- MATĚJČEK, Zdeněk: Náhradní rodinná péče. Praha : Portál, 1999. ISBN: 80-7178-304-8.
- NOVOTNÁ, Věra: Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Praha : Linde, 2007, ISBN 978-80-86131-72-6.
- Pěstounská péče na přechodnou dobu pro nejmladší děti. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2011. ISBN: 978-80-7421-039-6.
- SOBOTKOVÁ, Irena; OČENÁŠKOVÁ, Veronika. Pěstounská péče očima dospělých, kteří v ní vyrostli: trendy vs. zkušenosti. Olomouc: Palackého univerzita, 2013, ISBN 978-80-244-3821-4.
- STRIOVÁ, Miloslava: Děti, které se rodí v srdci. Praha : Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0359-9.
- ŠKOVIERA, Albín: Dilemata náhradní výchovy: teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a v dětských domovech. Praha : Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-318-5.
- VÁGNEROVÁ, Marie: Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Praha : Středisko náhradní rodinné péče, 2012. ISBN: 978-80-87455-14-2.
- ZEZULOVÁ, Dagmar: Pěstounská péče a adopce. Praha : Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0065-9.