Gutštejn: Porovnání verzí
m typograficky poupraveno |
Verze 12398377 uživatele Ian sedmik junior (diskuse) zrušena, nevhodná typografie |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| popisek = Celkový pohled |
| popisek = Celkový pohled |
||
| využití = |
| využití = |
||
| poloha = Ostrožna nad |
| poloha = Ostrožna nad [[Hadovka (potok)|Hadovkou]] |
||
| obec = [[Konstantinovy Lázně]] |
| obec = [[Konstantinovy Lázně]] |
||
| země = Česká republika |
| země = Česká republika |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| zeměpisná délka = 13.016183 |
| zeměpisná délka = 13.016183 |
||
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn | position = right | lat = 49.851757 | lon = 13.016183 | float = center | relief = 1 | caption =}} |
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn | position = right | lat = 49.851757 | lon = 13.016183 | float = center | relief = 1 | caption =}} |
||
| stavitel = [[Páni z |
| stavitel = [[Páni z Gutštejna]] |
||
| další majitelé = |
| další majitelé = |
||
| současný majitel = |
| současný majitel = |
||
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]] |
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]] |
||
| architekt = |
| architekt = |
||
| výstavba = okolo roku |
| výstavba = okolo roku [[1300]] |
||
| přestavba = |
| přestavba = |
||
| zánik = 2. polovina 16. století |
| zánik = 2. polovina 16. století |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
}} |
}} |
||
'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od |
'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v [[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v nadmořské výšce 425 m n. m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Gutštejn|ID=128873|datum=2015-01-10}}</ref> |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi I. z Gutštejna]] a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku |
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi I. z Gutštejna]] a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a [[Půta z Gutštejna|Půtovi z Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v [[Klášter Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a [[Klášter Plasy|Plasích]]. |
||
[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|Rekonstrukce podoby hradu (olej na |
[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|Rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110 × x81 cm, L. Herc]] |
||
Po |
Po jeho smrti v roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a [[Komberk]] byl i krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. V roce [[1450]] se mu podařilo u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha II. z Rožmberka]] z organizování [[intervence]] cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka. |
||
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku |
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v [[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagelonský|Vladislava II. Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř]]em a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha. |
||
Není známo, kdo z |
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v [[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanušovi Elpognarovi]] z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn. |
||
Rod [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] vymřel roku |
Rod [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] vymřel roku [[1747]]. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Řádek 60: | Řádek 60: | ||
| jméno = August |
| jméno = August |
||
| odkaz na autora = August Sedláček |
| odkaz na autora = August Sedláček |
||
| titul = Hrady, zámky a |
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko |
||
| vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency |
| vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency |
||
| místo = Praha |
| místo = Praha |
Verze z 25. 3. 2015, 22:12
Gutštejn je zřícenina hradu jihovýchodně od Konstantinových Lázní v okrese Tachov. Stojí v lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem Hadovka v nadmořské výšce 425 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a Půtovi z Gutštejna. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na Rabštejně a Nečtinách, Jan na Bělé, oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou Přibíka z Klenové. Jako přívrženec císaře Zikmunda získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích.
Po jeho smrti v roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Komberk byl i krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování intervence cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava II. Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.
Rod Gutštejnů vymřel roku 1747.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-10]. Identifikátor záznamu 128873 : Hrad Gutštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Gutštejn, s. 143–146.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Gutštejn hrad, s. 50–53.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gutštejn na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky hradu
- Gutštejn na Hrady.cz
- Gutštejn na www.fotocesko.cz