Alois Vašátko

Alois Vašátko DSO DFC (25. srpna 1908, Čelákovice – 23. června 1942) byl jedním z nejúspěšnějších československých stíhacích pilotů.

Život

Narodil se jako jedno z pěti dětí místního truhláře. Po maturitě s vyznamenáním na Učitelském ústavu v Hradci Králové se stal učitelem na tehdejší menšinové české škole v německých Litoměřicích. O několik měsíců později nastoupil na základní vojenskou službu 1. října 1928 do Československé armády u dělostřelectva. Po ukončení prezenční služby v hodnosti podporučík v roce 1929 začal studovat na Vojenské akademii v Hranicích. Vystřídal mnohá zařazení v rámci československého dělostřelectva, velel i 2. baterii 7. dělostřeleckého pluku v Olomouci. Během let 1937 a 1938 absolvoval pilotní výcvik u 2. leteckého pluku Dr. E. Beneše v Olomouci. Poté byl velitelem 14. pozorovací letky, vyzbrojené dvouplošníky Letov Š-328.

Po Mnichovské dohodě a březnovém obsazení zbytku Československa nacistickým Německem se v červenci 1939 nelegálním přechodem státní hranice přes slovenské Beskydy dostal do Polska, kde se prostřednictvím československého konzulátu v Krakově přihlásil do nově vznikajících československých jednotek. Spolu s dalšími čechoslováky odplul z přístavu Gdyně 28. července na palubě lodi Chrobry do Francie. Po začátku druhé světové války byl zařazen do stavu Armée de l'Air. Po zařazení ke stíhačům se přeškolil v pilotní škole v Chartres a 11. května se spolu s T. Vybíralem a A. Vránou připojil k Groupe de Chasse I/5. Létal na amerických letounech Curtiss 75. Během bitvy o Francii sestřelil 15 nepřátelských letadel (včetně 2 pravděpodobných sestřelů) a stal se nejúspěšnějším československým pilotem tohoto střetnutí.

Po porážce Francie, cestou přes Maroko a lodí přes britský Gibraltar se dostal do velšského Cardiffu. Sloužil u 312. československé stíhací perutě na Hurricanech a účastnil se bitvy o Británii. Společně s poručíkem Denysem Gillamem a seržantem Josefem Stehlíkem zaznamenal její první vítězství, když 8. října 1940 nad Liverpoolem sestřelili německý bombardér Junkers Ju 88.

Na post velitele 312. perutě byl povýšen 5. června 1941 a rozkazem z 30. května 1942 se stal velitelem nově vzniklého Československého Wingu. Spolu s Josefem Františkem a Karlem Kuttelwascherem byl Vašátko jedním z nejúspěšnějších československých stíhacích pilotů.

Alois Vašátko byl zabit v akci 21. června 1942, když se jeho stroj v souboji se skupinou letounů Fw 190 srazil s letadlem Wilhelma Reuschlinga z 7./JG 2 a spadl do vod kanálu La Manche nedaleko mysu Start Point. Vašátkovo tělo nebylo nikdy nalezeno. Po skončení války byl Alois Vašátko povýšen do hodnosti podplukovník. Po sametové revoluci byl povýšen na plukovníka. Rozkazem prezidenta republiky byl 8. března 1992 povýšen do hodnosti generálmajora in memoriam.

Vyznamenání

Alois Vašátko obdržel mnohá vysoká československá i spojenecká vyznamenání:

• třikrát Československý válečný kříž 1939
• dvakrát Československá medaile Za chrabrost
• francouzský Legion d’honneur (Chevalier) (řád čestné legie)
• Croix de Guerre se sedmi palmami
• britský Distinguished Flying Cross (Záslužný kříž) v den jeho smrti
• Řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy (1992)
• britská Defence Medal
• britská War Medal

Související články

• Československé perutě v RAF

Odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Vašátko

Literatura

VRÁNA, Adolf (1946) Letec Alois Vašátko. 1 087 dní odboje štábního kapitána letectva Aloise Vašátky. Podle deníků československých letců sepsal A. Vrána. Praha. Nakladatelství Jas, Miroslav Jícha. 1946; 1. vydání; 5.000 výtisků; 209 str. + 32 str. kříd. příloh (32 č.b. foto, 2 č.b. mapy, 1 faximile rukopisu Aloise Vašátky). vázáno 98 Kčs, Rozměr (šířka × výška) 145 × 205 mm.

• VRÁNA, Adolf. Letec Alois Vašátko : 1087 dní odboje štábního kapitána letectva Aloise Vašátky. 3.. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2006. 212 s. ISBN 80-7264-078-X. 

Externí odkazy

• (česky) Alois Vašátko, biografie

Portály: Letectví