Fejeton: Porovnání verzí
m editace uživatele 79.110.32.218 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Miroslav Ličko značky: rychlé vrácení zpět editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
Dobry značky: revertováno možný vandalismus školní IP odstraněna reference editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
== Charakteristika fejetonu == |
== Charakteristika fejetonu == |
||
Pojem fejeton je žánrovým označením pro „nový literárně publicistický útvar“, který vznikl a rozvinul se jako méně rozsáhlý článek, či spíše |
Pojem fejeton je žánrovým označením pro „nový literárně publicistický útvar“, který vznikl a rozvinul se jako méně rozsáhlý článek, či spíše krátkýnádechem a lehkou stylistickou formou, zaměřený na aktuální společenské nebo kulturní téma, často o několika volně spojených tématech. Napsán je zábavným literárním slohem, mnohdy [[satira|satiricky]] komentujícím či trefně [[ironie|ironizujícím]] vybrané dobové události. Časté jsou nadsázka, [[humor]]né postřehy nebo [[hyperbola (literatura)|hyperboly]]. Typický humor obsahuje i užívání komických výrazů, slovních |
||
V [[Angličtina|angličtině]] se význam posunul; ''feuilleton'' je v tištěných periodikách používán ve smyslu ''román na pokračování''.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Encyclopaedia Brittanica/Feuilleton |
|||
| url = https://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Feuilleton |
|||
| datum_vydání = 1911 |
|||
| datum_přístupu = 2022-03-19 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Meriam Webster/Definition of feuilleton |
|||
| url = https://www.merriam-webster.com/dictionary/feuilleton |
|||
| datum_přístupu = 2022-03-19 |
|||
}}</ref> |
|||
V západních zemích{{Kde?}} se dnes názvu fejeton používá pro celou mnohdy mnohostránkovou přílohu deníků či jiných periodik nebo jejich kulturní a společenskou část, která přináší mimo zpráv především krátké literární [[žánr]]y jako jsou [[Beletrie|beletristické příspěvky]], [[recenze]], větší [[Kritika|kritická pojednání]] o událostech kulturního života (například [[Opera|operní]] [[inscenace]] nebo jednotlivá představení) a o uměleckých dílech, aktuální [[Úvaha|úvahy]], [[esej]]e, krátká vědecká pojednání nebo také [[cestopis]]né statě.{{Zdroj?}} |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 16. 5. 2024, 08:11
Fejeton (z franc. feuilleton respektive feuille [fœj] = lístek), řídčeji fejton,[1] archaicky také podčárník,[2] je specifický publicistický žánr, obvykle používaný v tisku jako protějšek k hlavním článkům. Vtipně zpracovává zdánlivě nevýznamné, ale zajímavé téma a ukazuje všední věci v novém světle, přičemž je autor hodně subjektivní a vychází z vlastních zážitků.
Charakteristika fejetonu
Pojem fejeton je žánrovým označením pro „nový literárně publicistický útvar“, který vznikl a rozvinul se jako méně rozsáhlý článek, či spíše krátkýnádechem a lehkou stylistickou formou, zaměřený na aktuální společenské nebo kulturní téma, často o několika volně spojených tématech. Napsán je zábavným literárním slohem, mnohdy satiricky komentujícím či trefně ironizujícím vybrané dobové události. Časté jsou nadsázka, humorné postřehy nebo hyperboly. Typický humor obsahuje i užívání komických výrazů, slovních
Historie
Název „fejeton“ neboli „lístek“ vznikl původně jako označení zvláštní literární přílohy novin, vkládané do nich jako volný lístek. Nejznámější takovou přílohou byla Das Neuste aus dem Reiche des Witzes (německy Nejnovější z říše vtipu), jejímž autorem byl Gotthold Ephraim Lessing a která vycházela v polovině 18. století v listě Vossische Zeitung.
Za zakladatele fejetonu je považován Julien Louis Geoffroy, který od roku 1800 v pařížském listě Journal des Débats (Deník debat) otiskoval své divadelní referáty na spodní části stránky. Aby je oddělil od zpravodajské části listu, vkládal před ně výraznou grafickou linku a odtud také vznikl český zastaralý výraz podčárník.[3]
Tento oddělený kousek kultury a společenských informací v denním tisku se stal běžnou součástí tiskovin a později v něm vycházely i romány na pokračování (francouzsky nazývané roman–feuilleton)
Román-fejeton
Romány, vydávané v periodikách na pokračování, které byly umísťovány pod tlustou čarou, na místě obvyklém pro fejetony, vyznačují se řadou technik, které mají zvýšit dějovou napínavost.
Viz též Román-fejeton.
Autoři
K známým zahraničním fejetonistům patřili Victor Hugo, Heinrich Heine, Théophile Gautier, Charles Augustin Sainte-Beuve (Causeries de lundi).
Z domácích jsou to např. Jan Neruda (Žerty, hravé i dravé), Karel Poláček, Karel Čapek, Jindřiška Smetanová, Ludvík Vaculík, Rudolf Křesťan nebo Karel Kyncl.
Blízké žánry
Causerie [kózrí], črty, rozhlásky a další polobeletristické zábavné články, jež se opírají o reálný základ, ale pracují s prvky umělecké literatury, nejčastěji s fantazií a fikcí.
Tyto žánry jsou jakýmsi protikladem k vážně a seriózně zaměřeným článkům a reportážím a svým lehkým stylem se s nimi doplňují a mají tak v novinách funkci vyvažovací. Mnoho děl těchto žánrů vzniklo v meziválečném období české literatury, kdy je tvořili přispěvatelé a redaktoři Lidových novin[4] (představitelé takzvaného Demokratického proudu).
Reference
- ↑ Např. ČAPEK, Karel. Jak se co dělá. Praha: František Borový, 1938. Dostupné online. S. 34.
- ↑ Příruční slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství, 1941-1943. Dostupné online. S. 396.
- ↑ BARA, Olivier. Juien-Louis Geoffroy et la naissance du feuilleton dramatique [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Lidové noviny - veřejně přístupné do r. 1942
Literatura
- Osvaldová B., Halada J. a kolektiv autorů: Praktická encyklopedie žurnalistiky, 1999, Libri, ISBN 80-85983-76-1
- Ústav pro českou a světovou literaturu ČSAV: Slovník literární teorie, 1984, Československý spisovatel
- Pedagogické nakladatelství, Český jazyk pro střední školy
