Viktorin Kornel ze Všehrd: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: revertováno školní IP editace z Vizuálního editoru
m editace uživatele 89.190.72.210 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je David V.
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 18: Řádek 18:
== Zajímavost ==
== Zajímavost ==
Jméno Viktorina ze Všehrd bylo umístěno pod okny [[Národní muzeum|Národního muzea]] v [[Praha|Praze]] spolu s mnoha dalšími, viz [[Dvaasedmdesát jmen české historie]].
Jméno Viktorina ze Všehrd bylo umístěno pod okny [[Národní muzeum|Národního muzea]] v [[Praha|Praze]] spolu s mnoha dalšími, viz [[Dvaasedmdesát jmen české historie]].
Navíc po něm byla v roce 1868 pojmenována právnická studentská organizace [[Spolek českých právníků Všehrd]], která působí dodnes. [[Pseudonym]] si po Viktorinovi Kornelovi ze Všehrd zvolila překladatelka a spisovatelka [[Marie Kornelová]], vlastním jménem Marie Hrubešová. Jednou se totálně vylil na Kačáku.
Navíc po něm byla v roce 1868 pojmenována právnická studentská organizace [[Spolek českých právníků Všehrd]], která působí dodnes. [[Pseudonym]] si po Viktorinovi Kornelovi ze Všehrd zvolila překladatelka a spisovatelka [[Marie Kornelová]], vlastním jménem Marie Hrubešová.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 9. 2. 2023, 09:06

Viktorin Kornel ze Všehrd
Narození1460
Chrudim
Úmrtí21. září 1520 (ve věku 59–60 let)
Praha
Příčina úmrtímor
Povolánípedagog, překladatel, spisovatel, advokát, právník a vysokoškolský učitel
Alma materUniverzita Karlova
Tématapřeklady z latiny, právo a humanismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník Viktorina Kornela v Chrudimi na Všehrdově náměstí před okresním soudem

Viktorin Kornel ze Všehrd (1460, Chrudim21. září 1520, Praha), spisovatel, právník, univerzitní mistr (1483), od roku 1484 děkan artistické fakulty Karlovy univerzity. Původem byl měšťan, ale byl povýšen do šlechtického stavu. Formuloval program českého humanismu.

Život

Po studiích na pražské artistické fakultě získal v roce 1483 titul mistra a začal přednášet na univerzitě, v roce 1484 se stal děkanem artistické fakulty pražské univerzity. Roku 1487 univerzitu opustil a přijal místo úředníka u zemských desk, zde studoval české právo. Stal se váženou osobností, i jako právník byl velmi známý. Roku 1492 byl povýšen do šlechtického stavu (ze Všehrd). Roku 1493 stal se místopísařem zemských desk, čímž se dostal do vedení tohoto úřadu (místo písaře bylo neobsazeno).

Přátelil se s Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic, později se s ním však rozešel pro různé názory na náboženství. Kornel byl stoupencem Jednoty bratrské a po rozchodu s Hasištejnským začal psát česky. Začal překládat antické texty, ale těžiště jeho práce tkví v právnickém díle O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery, k němuž čerpal především ze Zemských desk. Toto se mu stalo osudným, neboť jakmile šlechta zjistila, že Kornel chce zapsat a zveřejnit některé nálezy ze Zemských desk, o jejichž zrušení usilovala, přiměla krále Vladislava Jagelonského k odvolání Kornela z vedení Zemských desk; roku 1497 byl tohoto úřadu zbaven. Kornel však již měl dostatek materiálů a svou knihu dokončil o dva roky později.

Zemřel v Praze v roce 1520 na mor. Je pohřben v Praze na Malé Straně v kostele svatého Jana Křtitele Na prádle.

Dílo

Psal latinsky i česky. Snažil se o vypracování češtiny na úroveň latiny, proto překládal některá latinská díla.

  • Knihy o napravení padlého – jedná se o překlad, autorem je Jan Zlatoústý. Ve slavné předmluvě, na niž se odvolávali prakticky všichni obrozenci, vytyčil program českých humanistů. Jeho jádro spočívá v myšlence, že český vzdělanec by měl psát česky, a rozhojňovat tak jazykově českou kulturu, místo aby psal latinsky a přispíval k rozrůstání už tak velkolepé latinské tradice (o němčině Kornel ani nechce uvažovat). Je to zároveň výtka adresovaná latinské větvi českého humanismu, zejména Bohuslavu Hasištejnskému, který se dokonce zdráhá tomu, aby bylo jeho dílo byť jen překládáno do češtiny.
  • O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery – právnické dílo, je zde rozebírán zápas šlechty s měšťany – autor se staví na stranu měšťanů. Dílo bylo dokončeno roku 1499,[zdroj?] o rok později (1500) vyšlo Vladislavské nařízení, které podpořilo šlechtu. Po vydání tohoto nařízení odešel Viktorin Kornel ze Všehrd z politiky. I v tomto díle se snažil dosáhnout jazykové dokonalosti.

Zajímavost

Jméno Viktorina ze Všehrd bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie. Navíc po něm byla v roce 1868 pojmenována právnická studentská organizace Spolek českých právníků Všehrd, která působí dodnes. Pseudonym si po Viktorinovi Kornelovi ze Všehrd zvolila překladatelka a spisovatelka Marie Kornelová, vlastním jménem Marie Hrubešová.

Odkazy

Literatura

  • Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1959. 531 s. S. 313–322. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 214. 
  • MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3. S. 1531–1532. 

Související články

Externí odkazy