Samos: Porovnání verzí
m číslo zapsáno jako číslo (formátování dělá infobox); kosmetické úpravy |
Preklep značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
| největší město = [[Karlovasi]] |
| největší město = [[Karlovasi]] |
||
}} |
}} |
||
'''Samos''' (druhý pád '' |
'''Samos''' (druhý pád ''Samosu'', řecky Σάμoς) je [[Řecko|řecký]] [[ostrov]], který leží ve východní části [[Egejské moře|Egejského moře]] poblíž pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]]. Spolu s okolními malými ostrůvky, z nichž je obydlen pouze [[Samiopoúla]], tvoří stejnojmennou obec jež je zároveň regionální jednotkou spadající pod kraj [[Severní Egeis]]. V obci a tedy i v regionální jednotce žilo v roce 2011 32 977<ref name="(řecky)" /> obyvatel, z čehož kromě čtyř na ostrůvku [[Samiopoúla]] všichni žili na hlavním ostrově. Největším městem je [[Karlovasi]], zatímco sídlem obce a regionální jednotky jsou [[Vathy]] a [[Samos (město)|Samos]], jež leží těsně vedle sebe. |
||
== Obyvatelstvo == |
== Obyvatelstvo == |
||
Verze z 7. 10. 2022, 23:45
| Samos | |
|---|---|
| Σάμος (řecky) | |
 Satelitní snímek ostrova | |
 | |
| Lokalizace | Egejské moře |
| Stát |  Řecko |
| • kraj | Severní Egeis |
| • reg. jednotka | Samos |
| • obec | Samos |
| • obecní jednotka | 4 |
| • komunita | 35 |
| • sídla | 114 (121)[1] |
| Topografie | |
| Rozloha | 477 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 37°45′ s. š., 26°50′0″ v. d. |
| Nejvyšší vrchol | Kerkis (1434 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 32 977 (2011[2]) |
| Hustota zalidnění | 69 obyv./km² |
| Největší sídlo | Karlovasi |
| Používané jazyky | Řečtina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Samos (druhý pád Samosu, řecky Σάμoς) je řecký ostrov, který leží ve východní části Egejského moře poblíž pobřeží Malé Asie. Spolu s okolními malými ostrůvky, z nichž je obydlen pouze Samiopoúla, tvoří stejnojmennou obec jež je zároveň regionální jednotkou spadající pod kraj Severní Egeis. V obci a tedy i v regionální jednotce žilo v roce 2011 32 977[2] obyvatel, z čehož kromě čtyř na ostrůvku Samiopoúla všichni žili na hlavním ostrově. Největším městem je Karlovasi, zatímco sídlem obce a regionální jednotky jsou Vathy a Samos, jež leží těsně vedle sebe.
Obyvatelstvo
V obci a tedy i v regionální jednotce žilo v roce 2011 32 977[2] obyvatel, z čehož kromě čtyř na ostrůvku Samiopoúla všichni žili na hlavním ostrově. Obec Samos se člení na čtyři obecní jednotky, které se dále skládají z komunit a ty z jednotlivých sídel, tj. měst a vesnic. V závorkách je uveden počet obyvatel obecních jednotek a komunit.
- Obecní jednotka Karlovasi (9855) - komunity: Agioi Theodoroi (123), Drakaioi (112), Karlovasi (6869), Kastania (164), Kontaiika (350), Kontakaiika (962), Kosmadaioi (91), Leka (419), Platanos (396), Ydroussa (369).
- Obecní jednotka Marathokampos (2609)- komunity: Kallithea (136), Koumaiika (376), Marathokampos (1900), Neochori (62), Skouraiika (135).
- Obecní jednotka Pythagoreio (7996) - komunity: Chora (1340), Koumaradaioi (130), Mavratzaioi (301), Mesogeio (109), Myloi (248), Mytilinioi (2107), Pagondas (1395), Pandroso (110), Pyrgos (419), Pythagoreio (1500), Spatharaioi (337).
- Obecní jednotka Vathy (12517) - komunity: Agios Konstantinos (369), Ampelos (309), Kokkari (1060), Manolates (131), Palaiokastro (707), Samos (6251), Stavrinides (42), Vathy (3147), Vourliotes (501).
Geografie
Samos má zhruba 477 km². Nejvyšší horou je Kerkis dosahující výšky 1434 m n. m. Hlavní město ostrova, Samos či také Vathy, se dříve také nazývalo Kato Vathy (Κάτω Βαθύ) nebo též Limin Vatheos (Λιμήν Βαθέος).
Hospodářství
Ekonomika spočívá zejména v zemědělství a turistice. Hlavními zemědělskými výrobky jsou hroznové víno, med, olivy, olivový olej, citrony, sušené fíky, mandle a květiny.
Historie
V klasické antice byl ostrov centrem iónské kultury a bohatství. Ostrov proslavily například zdejší vína a červená keramika. Největšího rozkvětu dosáhl Samos za vlády tyrana Polykrata. Později byl pod kontrolou Perské říše a v období helénismu o vliv nad ostrovem soupeřili Ptolemaiovci a Seleukovci. V 2. století př. n. l. se ostrov dostal pod kontrolu Římské říše. Během středověku byl součástí Byzance a poté jej získali Janované. V té době byl Samos opět centrem řecké kultury a umění, dokud jej roku 1566 nezískali Osmané. Obyvatelé ostrova se roku 1821 připojili k řecké válce za nezávislost, avšak Samos zůstal po jejím skončení součástí Osmanské říše. Roku 1835 získal ostrov v rámci říše určitou autonomii a roku 1912 byl začleněn do Řeckého království. Během druhé světové války byl ostrov okupován italskými a posléze německými jednotkami.
Významnými rodáky byli například Pythagoras, Ezop, Epikuros či Aristarchos.
Do roku 2011 tvořil spolu s ostrovem Ikarií a skupinou ostrovů Fourni stejnojmennou prefekturu spadající pod kraj Severní Egeis.
Architektura
Na ostrově se nachází dvě památky zapsané v seznamu Světového dědictví organizace UNESCO – Héraion na Samu a Pythagoreion. Do seznamu byly oba zapsány roku 1992.[3]
Odkazy
Související články
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Samos na německé Wikipedii a Samos Island na anglické Wikipedii.
- ↑ sídel na hlavním ostrově je 114, dalších 7 sídel obce tvoří ostrůvky u pobřeží, z nichž je trvale osídlena pouze Samiopoúla
- ↑ a b c Počet obyvatel regionální jednotky dle [1]. Na vlastním ostrově Samos žilo o 4 obyvatele ostrůvku Samiopoúla méně.
- ↑ Památky na Samu na webových stránkách Světového dědictví UNESCO
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Samos na Wikimedia Commons - Webová stránka o ostrově s podrobnými informacemi, fotkami a tipy pro turisty
- Opevnění ostrova Samos historická i současná
- Oficiální stránky
