Hybridní válka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Hybridní hrozby pro Českou republiku
značka: revertováno
rv → POV („čínské lži“), WP:ES, WP:NPOV
značka: vrácení zpět
Řádek 95: Řádek 95:


Podle některých komentátorů [[Rusko]] vede hybridní válku proti některým zemím [[Evropská unie|Evropské unie]].<ref name="respekt" />
Podle některých komentátorů [[Rusko]] vede hybridní válku proti některým zemím [[Evropská unie|Evropské unie]].<ref name="respekt" />

== Hybridní hrozby pro Českou republiku ==
Před hybridní válkou ze strany Ruska varoval [[Jakub Janda (1990)|Jakub Janda]] z think tanku [[Evropské hodnoty]]. Český prezident [[Miloš Zeman]] hraje podle Jandy zásadní roli v dezinformační kampani, která je součástí hybridní války vedené Ruskem.<ref>{{Citace elektronického periodika
Před hybridní válkou ze strany Ruska varoval [[Jakub Janda (1990)|Jakub Janda]] z think tanku [[Evropské hodnoty]]. Český prezident [[Miloš Zeman]] hraje podle Jandy zásadní roli v dezinformační kampani, která je součástí hybridní války vedené Ruskem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Prezident Zeman hraje roli trojského koně Ruska, tvrdí think-tank
| titul = Prezident Zeman hraje roli trojského koně Ruska, tvrdí think-tank
Řádek 113: Řádek 113:
| datum_vydání = 21. ledna 2019
| datum_vydání = 21. ledna 2019
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bis-koudelka-dejiny-ucebnice-skola-sovetska-verze.A190121_162744_domaci_zaz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bis-koudelka-dejiny-ucebnice-skola-sovetska-verze.A190121_162744_domaci_zaz
}}</ref>
}}</ref>

V únoru 2021 schválila [[Bezpečnostní rada státu]] materiál s názvem ''Národní strategie pro čelení hybridnímu působení'', připravený [[Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám|Centrem proti terorismu a hybridním hrozbám]] na [[Ministerstvo obrany České republiky|Ministerstvu obrany]]. V něm se mimo jiné konstatuje, že původci hybridních hrozeb cílí na zranitelnost našich institucí a naší společnosti, vždy pod prahem otevřeného ozbrojeného konfliktu. Intenzita těchto hrozeb, jejichž aktéry jsou především autoritářské a revizionistické velmoci s regionálními, či dokonce globálními mocenskými aspiracemi, se v posledních letech stupňuje díky rozvoji moderních technologií. Většina těchto aktivit je zaměřena proti EU nebo NATO, zejména na zpomalení nebo paralýzu rozhodovacích procesů v oblasti obrany a bezpečnosti. Tato strategie také přispívá k šíření dezinformací upřednostňujících čínské a ruské vakcíny proti koronaviru nebo čínské lži o původu viru v USA.<ref>[https://denikn.cz/567577/cesko-je-v-hybridni-valce-pasivni-nejde-jen-o-hrozby-z-ruska-a-ciny-upozornuje-klicovy-dokument/?ref=copy Lukáš Prchal, Česko je v hybridní válce pasivní, nejde jen o hrozby z Ruska a Číny, upozorňuje klíčový dokument, Deník N, 22.2.2021]</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 25. 2. 2021, 04:16

Spojené státy uvalily embargo na veškerý obchod s Kubou, pokusily se zavraždit Castra a podpořily ozbrojenou invazi na ostrov.[1][2][nenalezeno v uvedeném zdroji]

Hybridní, alternativní či nelineární válka je druh ozbrojeného konfliktu vedeného útočníkem za kombinace konvenčních a nekonvenčních prostředků se synergickým efektem, přičemž hlavní roli hrají nevojenské nástroje. Mezi ně patří např. psychologické operace, informační válka a propaganda, kybernetické útoky, kriminální a teroristické aktivity, ekonomické sankce a další. Vojenské akce útočníka probíhají nepřiznaně, jsou vedeny především nepravidelnými silami a kombinují symetrické a asymetrické způsoby vedení bojových akcí proti celé cílové společnosti.

Historie

Zdokumentovaným příkladem hybridní války je natištění falešných bankovek Ruského impéria během příprav invaze Napoleonovy Grande Armée do Ruska. Jejich vypuštění do oběhu mělo poškodit ekonomiku carského Ruska. Mezi lety 1813–1817 bylo takto zajištěno 5,5 milionu falešných rublů.[3]

Za nástroj hybridní války lze považovat ekonomickou námořní blokádu států Konfederace silami Unie během americké občanské války.[4]

Náčelník ruského generálního štábu a první náměstek ruského ministra obrany Valerij Gerasimov napsal v roce 2013 text, ve kterém přiblížil koncept nových válek, pro něž se vžilo označení „hybridní války" (hybrid warfare) nebo „nelineární války" (non-linear war) a ve kterých se stírá hranice mezí mírem a válkou, takže někdy není zřejmé, že válka již probíhá.[5]

Za jednoho z architektů nelineární války je považován ruský zpravodajec Igor Sergun.[6]

V lednu 2017 bylo Ministerstvem vnitra České republiky zřízeno Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Výhrady k centru vyjádřil bezpečnostní analytik a generál v záloze Andor Šándor.[7]

Nástroje hybridní války

Hybridní válka zahrnuje kombinaci konvenčních a nekonvenčních metod vedení války, které použité společně umožňují synergický efekt a vyčerpání nepřítele bez vstoupení do konvenční války. Mezi tyto nástroje patří:[8]

  • Jednotky pravidelné armády
  • Speciální jednotky
  • Nepravidelné jednotky
  • Podpora místních nepokojů
  • Informační válka a propaganda
  • Diplomacie
  • Kybernetická válka
  • Ekonomická válka
  • Speciální válka

Cíle hybridní války

Základním cílem hybridní války je subverze, ta se skládá z těchto etap:[9]

  1. demoralizace cílové společnosti
  2. následná destabilizace
  3. následné vyvolání krize
  4. následné převzetí kontroly nad cílovou společností vnitřními silami napojenými na útočníka

Stejný koncept používal po celou dobu své existence Sovětský svaz vůči Západu, nové informační technologie spojené s internetem ale efekt znásobily a přinesly tak do konceptu novou kvalitu a nebezpečnost.[9]

Hybridní války vedené Ruskem

Související informace naleznete také v článku Ruská propaganda.

Rusko se cítí být účastníkem nového konfliktu na způsob studené války[10] a snaží se oživit své kdysi velmocenské postavení. V roce 2008 Rusko vedlo konvenční válku proti Gruzii, kde hrály nekonvenční prostředky pouze podpůrnou roli. Plně rozvinutou hybridní válku Rusko předvedlo až v roce 2014, kdy využilo krize na sousední Ukrajině, obsadilo a anektovalo část jejího území a nepřiznaně, leč velmi aktivně vojensky, materiálně i diplomaticky podporovalo federalizaci Ukrajiny, čímž ji dále oslabovalo. Jen v listopadu 2014 mělo Rusko na Ukrajině mimo Krymu 7 tisíc regulérních vojáků a velké množství techniky. Kromě toho nasadilo nástroje ekonomické, informační a kybernetické války, a to jak v kyberprostoru Ukrajiny a Ruska, tak i Západu. Rusko využívalo v tomto konfliktu tzv. novou propagandu. Ta má za úkol nikoliv přesvědčit protivníka, ale znejistit ho v tom, čemu může a nemůže důvěřovat. Kromě státních médií k tomu Rusko používal mj. také armádu státem placených trollů, kteří měli za úkol v diskusích a blozích na internetu doma i ve světě prezentovat ruský oficiální postoj. Přestože popírání účasti ruské pravidelné armády patří do arzenálu hybridní války, právě kvůli přímé vojenské intervenci se po anexi Krymu ruská hybridní válka proti Ukrajině přiblížila zpět do mantinelů konvenční války. Hybridní válka tak narazila na své limity.[9]

Podle některých komentátorů Rusko vede hybridní válku proti některým zemím Evropské unie.[6]

Před hybridní válkou ze strany Ruska varoval Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty. Český prezident Miloš Zeman hraje podle Jandy zásadní roli v dezinformační kampani, která je součástí hybridní války vedené Ruskem.[11]

Zpravodajská služba BIS ve své veřejné výroční zprávě varovala, že vliv sovětské verze moderních dějin a proruského panslovanství na výuku historie, českého jazyka a literatury na českých školách je součástí ruské hybridní strategie.[12] V lednu 2019 se kvůli výuce historie na školách sešel ministr školství Robert Plaga s ředitelem BIS Michalem Koudelkou.[13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ "Tání v Karibiku pokračuje, USA zrušily zákaz dovozu kubánských doutníků". iDNES.cz. 15. ledna 2015
  2. ↑ "Havanské muzeum podvratných akcí". BBC. 28. dubna 2001.
  3. ↑ How Napoleon was issuing Russian money. museum.goznak.ru [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ JR, Robert M. Browning; BROWNING, Robert M. Success is All that was Expected: The South Atlantic Blockading Squadron During the Civil War. [s.l.]: Brassey's, Incorporated 538 s. Dostupné online. ISBN 978-1-57488-514-9. (anglicky) Google-Books-ID: _0J3AAAAMAAJ. 
  5. ↑ Svět podle Ruska: Stav permanentní války
  6. ↑ a b Ondřej Kundra, Jaroslav Spurný: ZEMŘEL ARCHITEKT HYBRIDNÍ VÁLKY A STRŮJCE RUSKÉHO ÚTOKU NA KRYM, respekt.cz
  7. ↑ Bezpečnostní expert Šándor: Představa, že stát řekne, co je pravda a co ne, je nesmyslná. Novinky. 3. ledna 2017.
  8. ↑ RYPEL, David. Destabilizace sousedních států jako nástroj ruské zahraniční politiky: případ Ukrajiny. Brno, 2015. 56 s. bakalářská. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Zinaida Shevchuk. s. 8. Dostupné online.
  9. ↑ a b c Hybridní válka jako nový fenomén v bezpečnostním prostředí Evropy [online]. Praha, Ostrava: Jagello 2000, 2015 [cit. 2016-03-25]. S. 10-11. Dostupné online. ISBN 978-80-904850-2-0. 
  10. ↑ Šéf NATO: Rusko destabilizuje Evropu, je třeba posílit obranu. Vojenská cvičení budou častější. Aktuálně.cz [online]. 2016-02-13 [cit. 2016-03-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Prezident Zeman hraje roli trojského koně Ruska, tvrdí think-tank. iDnes [online]. 28. července 2016. Dostupné online. 
  12. ↑ Nechceme přepisovat výuku dějepisu, zdůraznil šéf BIS. Novinky [online]. 22. ledna 2019. Dostupné online. 
  13. ↑ Šéf BIS: Nechceme přepisovat dějepis, ale žáci potřebují souvislosti. iDnes [online]. 21. ledna 2019. Dostupné online. 

Související články

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hybridní_válka&oldid=19542355“