Přeskočit na obsah

Hasan Rúhání: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MOHSEN FACHRIZADEH ZABIT INVAZE DIKTATOR ZABIT
značky: vrácení zpět revertováno možný vandalismus
m editace uživatele 2A00:1028:8D1A:42D6:8CDB:A212:848A:C097 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Gumruch
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 1: Řádek 1:
MOHSEN FACHRIZADEH ZABIT






{{Infobox - politik
{{Infobox - politik
| jméno = Hasan Rúhání<br />حسن روحانی
| jméno = Hasan Rúhání<br />حسن روحانی

Verze z 25. 12. 2020, 15:10

Hasan Rúhání
حسن روحانی
7. prezident Íránu
Ve funkci:
3. srpen 2013 – úřadující
PředchůdceMahmúd Ahmadínežád
29. Generální tajemník Hnutí nezúčastněných zemí
Ve funkci:
3. srpna 2013 – 17. září 2016
Stranická příslušnost
ČlenstvíUskupení bojujících duchovních (1987–2013)
Islámská republikánská strana (1979–1987)

Narození12. listopadu 1948 (75 let)
Írán Sorche, Írán
RodičeHaj Asdollah Fereydoon Rohani
DětiMohammad Rouhani
PříbuzníHossein Fereydoun (sourozenec)
Náboženstvíší'itský islám
OceněníOrder of Islamic Revolution
Řád vítězství
Order of Nasr
Webová stránkarouhani.ir
CommonsHassan Rouhani
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hasan Rúhání (persky ‌حسن روحانی; narozen jako Hasan Feridon 12. listopadu 1948, Sorche, Írán) je íránský politik, mudžtahid, právník, akademik a diplomat, který je v současnosti prezidentem Íránu. Od roku 1999 je členem Shromáždění učenců, od roku 1991 členem Rady pro určování zájmů režimu, od roku 1989 členem Nejvyšší rady národní bezpečnosti a od roku 1992 hlavou Centra pro strategický výzkum.

Politická kariéra

Rúhání byl místopředsedou 4. a 5. období íránského parlamentu (Madžlis) a v letech 19892005 předsedou Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Později v úřadu vedl íránský nukleární vyjednávací tým a byl hlavním vyjednavačem se státy Evropské unieSpojeným královstvím, Francií a Německem – ohledně íránského jaderného programu. Byl poradcem prezidenta Muhammada Chátamího a kritizoval předchozího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda za špatnou zahraniční politiku a ekonomickou situaci v zemi.[1]

7. května 2013 se zaregistroval do prezidentských voleb. Prohlásil, že v případě zvolení vypracuje „listinu občanských práv“, obnoví ekonomiku a zlepší divoké vztahy se Západem. Při volbách 14. června 2013 získal 50,68 % hlasů a vyhrál tak v prvním kole, kterého se zúčastnilo 72 % voličů. Už zkraje sčítání volebních hlasů získal velký náskok. Jeho soupeř, teheránský starosta Mohammad Báker Ghálibáf, získal 17 %. 15. června byl vyhlášen vítězem. Úřad prezidenta převzal 3. srpna 2013.

Ve volbách 19. května 2017 prezidentský mandát obhájil pro další čtyřleté období, když získal už v prvním kole 58 % hlasů.

Po ničivých útocích bezpilotních letadel, vyslaných v září 2019 údajně z Jemenu, na zařízení ropného průmyslu v Saúdské Arábii, prohlásil Rúhání, že Ìrán „chce svým sousedům podat ruku přátelství a bratrství“. Na následném Valném shromáždění OSN má Írán v úmyslu předložit plán pro regionální spolupráci, kterým by byly zajištěny vývoz ropy a bezpečnost námořních cest. Írán je také připraven, „odpustit svým sousedům jejich minulé chyby“.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hassan Rouhani na anglické Wikipedii.

  1. BĚLKA, Michal; MÁNERT, Oldřich; ČTK. Novým prezidentem Íránu se stal proreformní Hasan Rúhání. iDNES.cz [online]. 2013-06-15 [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. 
  2. Selbstbewusste Angebote (Sebevědomé nabídky), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 23. září 2019, s. 5 (německy).

Externí odkazy