Pavlovnie plstnatá: Porovnání verzí
→Výskyt v Česku a Slovensku: Pridan obsah - lokalita vyskytu značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
→Výskyt v Česku a Slovensku: nevěrohodné |
||
| Řádek 66: | Řádek 66: | ||
== Pojmenování == |
== Pojmenování == |
||
Německý [[Botanika|botanik]] [[Philipp Franz von Siebold]] pojmenoval tento druh [[Pavlovnie|paulovnií]] po [[Seznam nizozemských královen|nizozemské královně]] [[Anna Pavlovna Ruská|Anně Pavlovně]] (nizozemsky ''Paulownaboom''). |
Německý [[Botanika|botanik]] [[Philipp Franz von Siebold]] pojmenoval tento druh [[Pavlovnie|paulovnií]] po [[Seznam nizozemských královen|nizozemské královně]] [[Anna Pavlovna Ruská|Anně Pavlovně]] (nizozemsky ''Paulownaboom''). |
||
== Výskyt v Česku a Slovensku == |
|||
V Česku je pavlovnie přes svoji atraktivnost pěstována poměrně zřídka. |
|||
{{vlastní výzkum}} |
|||
'''[[Praha]]''': |
|||
* pod [[Staré zámecké schody|Starými zámeckými schody]] |
|||
* na zahradě hotelu „Pawlovnia“, jemuž dala jméno |
|||
* u železniční zastávky [[Praha-Holešovice zastávka]] |
|||
* na stanici tramvaje Anděl v Praze Smíchově |
|||
* u kostela sv. Štěpána ve Štěpánské ulici, Praha 2 |
|||
* Nedvědovo náměstí (Podolí) |
|||
* [[Botanická zahrada Univerzity Karlovy|Botanická zahrada]] Na Slupi, Praha 2 |
|||
* ul. Sdružení, u stejnojmenné autobusové zastávky, proti vchodu do restaurace "U Kouřilů" |
|||
* ul. Budějovická, v blízkosti křižovatky s ul. Hornokrčská (tři vzrostlé stromy) |
|||
* ul. U Krčské vodárny, za budovou polikliniky, naproti č. p. 945/46 |
|||
* ul. Antala Staška, v těsné blízkosti křiž. s ul. Na Strži (dva stromy) |
|||
* ul. Ke Krči, u autobusové zastávky "U Staré pošty" |
|||
* ul. Střimelická, zelená plocha mezi vchody do č. o. 16 a 24 |
|||
* u parkoviště v areálu nemocnice Motol, východně od heliportu |
|||
'''[[Brno]]''': |
|||
* [[Biskupský dvůr (Brno)|Biskupský dvůr]] |
|||
* ulice Vídeňská (dva stromy) |
|||
* areál [[Veterinární a farmaceutická univerzita Brno|veterinární a farmaceutické univerzity]] |
|||
* park na ulici Vsetínská |
|||
* park u [[Dům umění města Brna|Domu umění]] |
|||
* [[Líšeň]], Hájkova ulice |
|||
* [[Obřany]], Proškovo nám. |
|||
* [[Nemocnice u sv. Anny]] (poblíž vchodu z ul. Pekařská) |
|||
další lokality: |
|||
* '''Dlouhá Loučka''' (okres Olomouc) - v parčíku naproti obecnímu úřadu |
|||
* |
|||
* [[Červená Lhota (Bílá Lhota)|Červená Lhota]] 87 u Litovle (rovněž okres Olomouc) – v roce 2008 přesazen již desetiletý strom, poprvé rozkvetl v květnu 2013 |
|||
* [[Červená Lhota (Bílá Lhota)|Červená Lhota]] 64 u Litovle (okr.Olomouc) - v roce 2016 přesazen již jako pětiletý strom,který má nasazeno 5 květů a 2 rostliny roční |
|||
* [[Kadaň]] – u vstupu do Katovy uličky |
|||
* [[Klášterec nad Ohří (zámek)|Klášterec nad Ohří]] – zámecký park (dva stromy) |
|||
* [[Košumberk (Luže)|Luže]]-Košumberk, Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, u pavilonu "K" |
|||
*[[Hodonín]] - náměstí před starou poliklinikou u sochy Garrigue Masaryka |
|||
* [[Holešov]] – před vstupem do [[Holešov (zámek)|zámku]] |
|||
*[[Kladno]] - v parku u gymnázia |
|||
* Klecany u Prahy - D8 Park |
|||
* [[Klobouky u Brna]] – na náměstí |
|||
* [[Kobylí]] na Břeclavsku – u mateřské školy |
|||
* [[Kroměříž]] – ulice Na Kopečku |
|||
* [[Lednice (zámek)|Lednice]] na Břeclavsku – zámecký park |
|||
* [[Mančice]] u Kolína – výsadba rok 2010, v roce 2015 poprvé kvetla |
|||
* [[Mikulov]] – [[Seznam památných stromů v okrese Břeclav|památný strom]]<ref>{{Pstrom|7825|101025}} databáze AOPK ČR</ref> nedaleko [[Ditrichštejnská hrobka|Ditrichštejnské hrobky]] |
|||
* Mikulov - ul. Česká, naproti domu č. p. 175/16 (dva stromy) |
|||
* [[Most (město)|Most]] – parková zóna vedle Městské knihovny a Základní umělecké školy (3 vzrostlé stromy) |
|||
* [[Moravský Krumlov]] – jeden strom u vlakového nádraží a jeden v horním zámeckém parku |
|||
* [[Ostrava]]-[[Mariánské Hory]] – park před ZŠ Gen. Janka |
|||
* [[Opava]] – areál magistrátu na Krnovské ulici |
|||
* [[Olomouc]] – ulice Nad Lánem a Křížkovského 6 (nádvoří [https://www.acho.charita.cz/ Arcidiecézní charity Olomouc]) |
|||
*[[zámek Ploskovice|Ploskovice]] – zámecká zahrada |
|||
* [[Plzeň]] – Zahradní ulice (u křižovatky s Jedlovou) |
|||
* Prosiměřice - u zdravotního střediska |
|||
* Teplice - Lípová ulice u lázní A. Jiráska |
|||
* Trojanovice - u konce vesnice směrem k Radhošťskému potoku (49.5084690N, 18.2381380E) |
|||
* Třebíč - Kotlářská ulice, vpravo od Komerční banky |
|||
* Velký Osek u Kolína - cesta k motelu U jezera |
|||
*[[Véska (Dolany)|Véska]] u [[Olomouc]]e – strom vysazen roku 2012 |
|||
*Vidice 4, okres Kutná Hora ( 2 stromy vypěstované ze semen) |
|||
* Vyškov - Hybešova ulice |
|||
*Zlín - Sad Komenského |
|||
*Znojmo - nám. Armády před Kaštan barem |
|||
* [[Žalhostice]] na Litoměřicku – za Polákovou dílnou |
|||
* [[Ždánice (okres Hodonín)|Ždánice]] – [[Zámek Ždánice|zámecký park]] |
|||
'''[[Slovensko]]''': |
|||
* [[Bratislava]] - u křižovatky ulic Záhradnícka a Jégého |
|||
== Synonyma == |
== Synonyma == |
||
Verze z 3. 6. 2019, 14:39
 Pavlovnie plstnatá | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | pavlovniovité (Paulowniaceae) |
| Rod | pavlovnie (Paulownia) |
| Binomické jméno | |
| Paulownia tomentosa Steud., 1841 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavlovnie plstnatá[1] (Paulownia tomentosa), česky též paulovnie plstnatá,[2] je strom z čeledi pavlovniovité (Paulowniaceae). Je známa též jako čínský císařský strom. Je to dřevina s jednoduchými velkými řapíkatými listy a nápadnými modrofialovými zvonkovitými květy. Pochází z jihovýchodní Číny. V České republice je pěstována jako okrasný strom.
Popis
Pavlovnie plstnatá je rychle rostoucí opadavý strom se širokou korunou, dorůstající výšky kolem 20 metrů. Kmen je rovný, dobře viditelný až do horní části koruny. Větve v dolní a střední části koruny jsou převážně vodorovné, v horní části směřují nahoru. Kůra je celkem hladká, barva od šedé do hnědošedé. Listy jsou velmi rozměrné (15–30 cm), oválné až srdčité, shora matové, temně zelené a sametové, pokryté krátkými chloupky, zespodu šedé, plstnaté. Květy jsou velké, náprstkovitě zvonkovité, vně světle fialovomodré, uvnitř se žlutými proužky. V Evropě kvete v květnu, a to ještě před olistěním. Plody jsou tobolky o délce do 4 cm a šířce 1,5–2 cm, zpočátku zelené, poněkud lepkavé, s dozráváním dřevnatí a mění barvu na šedohnědou; obsahují množství drobných semen.
Pavlovnie je velmi odolná rostlina. Dokáže přežít i požár, neboť její kořeny jsou schopny regenerace a vyhnat nové větve. Je odolná k znečištění a není citlivá k půdním typům. Proto se řadí mezi tzv. pionýrské rostliny. Obohacuje půdu dusíkem a zabraňuje svými kořeny erozi. Nesnáší stín jiných stromů, daří se jí, pokud je převyšuje.
Původ a rozšíření
Strom pochází z jihovýchodní části Číny. Již dlouho je však vysazován v teplejších částech Evropy jako ozdobný parkový strom.
Lehká a hebká semena byla od 19. století běžně užívána čínskými exportéry porcelánu jako obalový materiál, a to do objevu polystyrénové ambaláže. Bedny byly často netěsné nebo se během tranzitu poškodily a semena se rozptýlila podél přepravní trasy. To spolu se semeny záměrně použitými k vypěstování ozdobných stromů umožnilo rozšíření pavlovnie jako agresivního plevelného stromu v oblastech s příznivými podmínkami, především v Japonsku a na východě USA.
Význam
Jako velmi atraktivní rychlerostoucí strom s velkými listy a nádhernými květy je využíván především jako ozdobná rostlina. V oblasti svého původu však má využití mnohem mnohostrannější.
Dřevo pavlovnie je velice lehké, pevné a má výborné rezonanční vlastnosti, proto se v Asii používá na výrobu hudebních nástrojů – např. japonské koto nebo korejská citera (kayagum). Nejlepší resonanční dřevo pavlovnie plstnaté je z regionu Lankao, v provincii Che-nan v Číně, blízko pouště se suchým klimatem ideálním pro tyto stromy. V Číně a Japonsku je řezbářství ze dřeva císařského stromu významným uměleckým řemeslem. Vzhledem ke svým vlastnostem (rychlý nárůst masy, lehkost sušení) může sloužit rovněž k energetickému využití a k produkci biomasy.
Uhlíkem z větvičky pavlovnie si gejši zvýrazňovaly oční linie a obočí.
Zajímavost
V Číně je starým zvykem zasadit císařský strom při narození děvčátka; rychle rostoucí strom roste spolu s ní a když je pak děvče zralé ke vdavkám, strom se porazí a vyrobí se z něj předměty do její výbavy.
Pojmenování
Německý botanik Philipp Franz von Siebold pojmenoval tento druh paulovnií po nizozemské královně Anně Pavlovně (nizozemsky Paulownaboom).
Synonyma
- Paulownia imperialis
- Pavlovnie vlnatá
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Paulownia omszona na polské Wikipedii a Paulownia tomentosa na anglické Wikipedii.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu paulovnie plstnatá na Wikimedia Commons
