Oleh Sencov

Oleg Sencov
Narození	13. července 1976 (47 let) Simferopol
Alma mater	Kyjevská národní ekonomická univerzita Vadyma Hetmana
Povolání	filmový režisér, scenárista, filmový producent, režisér, spisovatel a filmový scenárista
Ocenění	Řád za odvahu (2014) Řád za odvahu (2015) Státní cena Tarase Ševčenka (2016) Seznam čestných občanů města Paříže (2018) čestné občanství města Paříže (2018) … více na Wikidatech
Příbuzní	Natalia Kaplan (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oleh Hennadijovič Sencov (někdy uváděný ruskojazyčně jako Oleg Gennadjevič Sencov, ukrajinsky Олег Геннадійович Сенцов, rusky Олег Геннадьевич Сенцов, * 13. července 1976, Simferopol, Krymská oblast, Ukrajinská SSR) je ukrajinský režisér a občanský aktivista.

Život

Dětství a studia

Narodil se 13. července 1976 v Simferopolu, hlavním městě Krymské oblasti tehdejší Ukrajinské SSR.

Studoval nejprve na Kyjevské státní ekonomické univerzitě a později také v Moskvě, kde navštěvoval kurzy filmové režie a scenáristiky.

Fimová režie

Svůj první krátký film Den jako stvořený pro banánové rybičky natočil v roce 2008. Ve tvorbě krátkometrážních filmů pokračoval i v následujícím roce, kdy vznikl jeho druhý snímek Roh býka.

Roku 2011 natočil svůj zatím jediný dlouhometrážní film Gamer (rusky Гамер, „Hráč“) o hráči počítačových her, který skončí druhý na mistrovství světa. Film se účastnil několika zahraničních festivalů - například festivalu v Rotterdamu (Nizozemsko) a festivalu v Chanty-Mansijsku (Rusko). Zde získal cenu asociace filmových vědců a kritiků a na festivalu v Oděse mu byla udělena speciální cena poroty.

Občanská aktivita a obvinění z terorismu

Oleh Sencov se aktivně podílel na akcích hnutí Automajdan a stal se i odpůrcem připojení Krymu k Rusku. Po anexi poloostrova Ruskou federací se účastnil demonstrací a byl jedním z aktivistů zatčených v květnu 2014 ruskou FSB.

Po zatčení byli členové skupiny obviněni z členství v ukrajinské nacionalistické straně Pravý sektor, v Rusku zařazené mezi teroristické organizace. Obžaloba je dále vinila ze zapálení kanceláří Ruské obce Krymu a místní pobočky strany Jednotné Rusko, ze záměru vyhodit do povětří památník Vladimira Iljiče Lenina a z přípravy teroristických činů na Krymu. Podle soudních záznamů se místní FSB o skupině dozvěděla poté, co se její člen Alexej Čirnij - ve snaze o získání bomby - obrátil na kamaráda-chemika Alexandra Pirogova, který upozornil policii.

Podle samotného Sencova byla všechna obvinění smyšlená. Popíral, že by kdy patřil ke straně Pravý sektor, nebo že by na Krymu zakládal její novou buňku. Pravý sektor jeho slova potvrdil - vydal prohlášení, že není ani nebyl členem strany. Oleh Sencov také odmítal, že by se podílel na žhářských útocích v sídlech Ruské obce Krymu a Jednotného Ruska. Nesouhlasil ani s obviněním, že chystal odpálení Leninova památníku a památníku s věčným ohněm a nezákonně držel zbraně a výbušniny. K činům se sice dříve přiznal, ale přiznání bylo podle něj vynuceno výhružkami a mučením. O údajném mučení promluvili i dva další obžalovaní - Gennadij Afanasjev a Alexandr Čirnij. Oba uvedli, že je vyšetřovatelé fyzicky týrali a Gennadij Afanasjev, který předtím potvrzoval, že patřil do teroristické skupiny vedené Sencovem, později vypověděl, že byl k tomuto tvrzení donucen. Za to, že obviní Sencova a dalšího obžalovaného aktivistu Oleksandra Kolčenka, měl také získat kratší a lehčí trest. Vyšetřovatelé odmítli prošetřovat, jestli k fyzickému nátlaku došlo nebo ne. Jizvy na těle Oleha Sencova vysvětlili jeho údajnou zálibou v sadomasochistických praktikách. Poukazovali přitom na erotické pomůcky, jež byly nalezeny v jeho bytě.

Obžaloba opírala svá obvinění například o nálezy výbušnin a zbraní, které měly patřit Olehu Sencovovi, nebo je podle jeho pokynů měli pořizovat jiní členové skupiny. Jako další důkazy byla předložena telefonická nebo internetová data, která měla dokládat, že byl hlavní obviněný v kontaktu se zástupci Pravého sektoru. Důkazy, které by zaznamenávaly přímou účast Oleha Sencova na trestných činech, předloženy nebyly. Obžaloba tvrdila, že Sencov nevystupoval přímo, ale prostřednictvím Afanasjeva a Čirného. Obhajoba jakákoli obvinění odmítala.

Soud a uvěznění

Vojenský soud vynesl rozsudek 25. srpna 2015 v jihoruském Rostově na Donu. Oleh Sencov byl odsouzen ke 20 letům vězení. S obviněním, soudem ani rozsudkem nesouhlasilo několik ruských, evropských a mezinárodních organizací. Veřejně ho zpochybnila například organizace Amnesty International, ruské hnutí Открытая Россия, nebo mimo jiné Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Nesouhlas vyjádřili i někteří světoví režiséři - Wim Wenders, Pedro Almodóvar, Agnieszka Holland a další.

Několik narážek na proces s Olehem Sencovem udělal i ruský performer Pjotr Pavlenskij. Pavlenskij se po svém uměleckém vystoupení Strach také zodpovídal před soudem a mj. požadoval, aby nebyl souzen za vandalismus, ale za teroristický čin, tak jako ukrajinský režisér.

V průběhu roku 2016 se začaly objevovat návrhy, že by Sencov mohl být vyměněn za Rusy v ukrajinském zajetí a následně převezen na území Ukrajiny. Dohoda by měla být uzavřena do konce roku.

Odkazy

Externí odkazy

• Oleg Sencov v Česko-Slovenské filmové databázi

Portály: Rusko | Ukrajina | Politika | Film