Fotografický film: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 28. 4. 2024, 13:48

Fotografický film je plastový pás z polyesteru, nitrocelulózy nebo acetátu celulosy pokrytý tenkou vrstvou emulze obsahující světlocitlivé halogenidy stříbra vázané v želatině, s rozdílnou velikostí krystalů; velikost krystalů určuje citlivost a zrnitost (rozlišení) filmu.

Když je emulze vystavena působení dostatečného množství světla nebo jiného elektromagnetického záření (např. rentgenového záření), vytvoří se latentní (neviditelný) obraz. Chemickými procesy se poté na filmu může vytvořit obraz viditelný.

V černobílé fotografii je na filmu obvykle nanesena jedna vrstva stříbrných solí. Vystaví-li se světelnému záření, přemění se stříbrné soli na kovové stříbro, které vytvoří tmavé části negativního filmu.

Barevné filmy mají minimálně tři vrstvy. Do stříbrných solí se přidávají barviva, která způsobí citlivost jednotlivých vrstev na rozdílné barvy spektra. Typicky je vrstva citlivá na modrou barvu navrchu, následovaná zelenou a červenou vrstvou. Během zpracování jsou soli stříbra přeměněny na kovové stříbro jako v černobílém procesu. Vedlejší produkt reakce vytvoří barvu. Kovové stříbro je potom při tzv. bělicím procesu převedeno zpět na stříbrné soli, které jsou z filmu odstraněny při ustalování, aby dále neovlivňovaly výsledný obraz. Některé filmy, jako Kodacolor II, mají až dvanáct vrstev, z nichž některé jsou složeny až z dvaceti různých chemikálií.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem fotografického filmu byla fotografická deska. Na skleněnou nebo cínovou desku byla nanesena světlocitlivá emulze stříbrných solí. První ustálenou a světlu odolnou fotografii na cínové desce pořídil roku 1826 francouzský vynálezce a fotograf Nicéphore Niépce pomocí naneseného citlivého asfaltu. První skleněné desky publikoval roku 1847 Claude Félix Abel Niépce de Saint-Victor. První negativ na skleněnou desku pořídil v roce 1839 vynálezce John Herschel.^[1]^[2] Byl také první, kdo použil pojmy negativ a pozitiv ^[3] a snímek.^[2] Desky byly opatřeny kolodiovým povlakem, který se musel za mokra exponovat.^[4] (Podrobněji viz článek Kolodiový proces.) Od roku 1871 probíhaly pokusy objevit suchý fotografický materiál. Na přelomu 19. a 20. století se podařilo zjednodušit fotografický proces objevem suchých panchromatických desek s kompletní a korektní škálou šedé barvy. Objeviteli byli Adolf Miethe a Arthur Traube. Roku 1904 v Lyonu bratři Lumièrové představili první autochromové desky, které se daly reprodukovat barevným tiskem. S těmito deskami začali experimentovat například Edward Steichen, Jacques Henri Lartigue nebo Heinrich Kühn.^[4]

Papír jako pružný a flexibilní „film“ používal již okolo roku 1816, na počátku fotografických experimentů Nicéphore Niépce nebo v roce 1840 William Fox Talbot k výrobě papírových negativů – takzvaných slaných papírů.

První film z celulózy jako substrátu vyrobil v roce 1868 John Wesley Hyatt; technologie byla patentována ve Spojených státech. Lepší celuloidový film vyvinul v roce 1887 americký reverend Hannibal Goodwin pro Thomase Edisona. Patentoval jej jako metodu výroby transparentního pružného svitkového filmu, princip spočíval ve vrstvě želatiny bromidu stříbrného na celuloidu (nitrocelulóze).^[5]^[4] Dne 2. května 1887 reverend Goodwin po dlouhé řadě pokusů a testů přihlásil patent. Ovšem přidělení patentu bylo zdrženo o jedenáct let kvůli nejasně sepsané a podané patentové přihlášce. Po zdlouhavých soudních sporech s firmou Eastman Kodak byl reverendu Goodwinovi patent uznán 13. září 1898 (Patent US 610861). Protože George Eastman existující patent ignoroval a vedl dlouhý soudní proces, byl odsouzen k vyplácení vysoké náhrady Hannibalu Goodwinovi.

Polaroid[editovat | editovat zdroj]

Instantní (okamžitý) film, představený společností Polaroid v pozdních 40. letech 20. století, poskytuje fotografii během několika minut nebo sekund od pořízení snímku fotografickým přístrojem navrženým speciálně pro tento účel. V instantním filmu jsou emulze a zpracovávající chemické látky spojeny v obsažené obálce nebo na samotném fotografickém papíru. Expozice, vyvolání i kopie na speciální papír se odehrávají uvnitř fotoaparátu. Polaroid, vůdčí výrobce tohoto typu filmu, používá běžnou emulzi halogenidů stříbra. Po expozici a vytvoření negativního obrazu je negativ stlačen s fotografickým papírem a chemickými reaktanty, závojové činidlo přenese negativní obraz do fotografického papíru, čímž vytvoří pozitivní obtisk. Také v 35milimetrovém formátu se vyrábí množství instantních filmů, a to jak černobílých, tak barevných.

Běžné formáty filmů[editovat | editovat zdroj]

135 (známý jako „kinofilm“ nebo „35mm film“)
Advanced Photo System (APS)
svitkový film
110
126
127
120/220 – používaný ve středoformátové fotografii, viz 120 film
deskový film – používaný ve velkoformátové fotografii
diskový film – zastaralý formát používaný v kotoučových fotoaparátech
filmy do kamer: 8mm film, 16mm film, 35mm film a 70mm film

Společnosti vyrábějící filmové materiály[editovat | editovat zdroj]

(Tabulka pochází z roku 2006, od té doby se mnoho změnilo.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Sir John Frederick William Herschel, 1792–1871, astronomer: Biographical Information [online]. 4 May 2003 – 7 Jul 2015 [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-10. (anglicky)
↑ ^a ^b HERSCHEL, Sir John Frederick William, Biografie na Photohistory [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
↑ GREGERSEN, Erik, ed. Biografie Sir John Herschel, 1st Baronet: English astronomer. Britannica [online]. Encyclopædia Britannica, Inc., ©2007 [cit. 2009-8-28]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c BAATZ, Willfried. Fotografie. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2004. 192 s. Malá encyklopedie. ISBN 80-251-0210-6.
↑ Nitrate Film: A Major Problem in Movie Restoration. The Picture Show Man [online]. [cit. 2009-10-24]. Archivovaná kopie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-09.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Patent No. 610,861, dated September 13, 1898. HANNIBAL GOODWIN
Obrázky, zvuky či videa k tématu fotografický film na Wikimedia Commons
Fotografický film v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[biografie4-1] Sir John Frederick William Herschel, 1792–1871, astronomer: Biographical Information [online]. 4 May 2003 – 7 Jul 2015 [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-10. (anglicky)

[herschel-photohistory-2] HERSCHEL, Sir John Frederick William, Biografie na Photohistory [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné online. (anglicky)

[biografie2-3] GREGERSEN, Erik, ed. Biografie Sir John Herschel, 1st Baronet: English astronomer. Britannica [online]. Encyclopædia Britannica, Inc., ©2007 [cit. 2009-8-28]. Dostupné online. (anglicky)

[mef-4] BAATZ, Willfried. Fotografie. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2004. 192 s. Malá encyklopedie. ISBN 80-251-0210-6.

[5] Nitrate Film: A Major Problem in Movie Restoration. The Picture Show Man [online]. [cit. 2009-10-24]. Archivovaná kopie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-09.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[Soubor:Undeveloped film.png|350px|thumb|Nevyvolaný černobílý film Arista, [[Citlivost|ISO]] 125/22°]]
+[[Soubor:Undeveloped film.png|350px|náhled|Nevyvolaný černobílý film Arista, [[Citlivost|ISO]] 125/22°]]
-[[Soubor:Photographic Film 135.svg|thumb|Vrstvy barevného filmu, 1. filmová báze (základní vrstva); 2. subbing layer; 3. vrstva citlivá na červené světlo; 4. vrstva citlivá na zelené světlo; 5. žlutý filtr; 6. vrstva citlivá na modré světlo; 7. UV filtr; 8. Ochranná vrstva; 9. viditelné světlo.]]
+[[Soubor:Photographic Film 135.svg|náhled|Vrstvy barevného filmu: 1. filmová báze (základní vrstva), 2. mezivrstva, 3. vrstva citlivá na červené světlo, 4. vrstva citlivá na zelené světlo, 5. žlutý filtr, 6. vrstva citlivá na modré světlo, 7. UV-filtr, 8. ochranná vrstva, 9. viditelné světlo]]
-'''Fotografický film''' je [[plast]]ový pás z [[polyester]]u, [[Nitrocelulóza|nitrocelulózy]] nebo [[acetát celulosy|acetátu celulosy]], pokrytý tenkou vrstvou [[emulze]] obsahující světlocitlivé [[halogenidy]] [[stříbro|stříbra]] vázané v [[želatina|želatině]], s rozdílnou velikostí [[krystal]]ů, určující [[citlivost]] a zrnitost (rozlišení) filmu.
+'''Fotografický film''' je [[plast]]ový pás z [[polyester]]u, [[Nitrocelulóza|nitrocelulózy]] nebo [[Acetátová vlákna|acetátu celulosy]] pokrytý tenkou vrstvou [[emulze]] obsahující světlocitlivé [[halogenidy]] [[stříbro|stříbra]] vázané v [[želatina|želatině]], s rozdílnou velikostí [[krystal]]ů; velikost krystalů určuje [[citlivost]] a zrnitost (rozlišení) filmu.
-Když je emulze vystavena působení dostatečného množství [[světlo|světla]], nebo jiného [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] jako např. [[rentgenové záření|rentgen]], vytvoří se [[latentní obraz|latentní]] (neviditelný) obraz. Chemickými procesy se poté na filmu může vytvořit obraz viditelný.
+Když je emulze vystavena působení dostatečného množství [[světlo|světla]] nebo jiného [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] (např. [[rentgenové záření|rentgenového záření]]), vytvoří se [[latentní obraz|latentní]] (neviditelný) obraz. Chemickými procesy se poté na filmu může vytvořit obraz viditelný.
-V černobílé fotografii je na filmu obvykle jedna vrstva stříbrných solí. Při jejím vystavení světelnému záření se stříbrné [[soli]] přemění na [[Kovy|kovové]] stříbro, které vytvoří tmavé části ''[[negativ]]ního'' filmu.
+V černobílé fotografii je na filmu obvykle nanesena jedna vrstva stříbrných solí. Vystaví-li se světelnému záření, přemění se stříbrné [[soli]] na [[Kovy|kovové]] stříbro, které vytvoří tmavé části [[negativ]]ního filmu.
-Barevné filmy mají vrstvy minimálně tři. Do stříbrných solí se přidávají barviva která způsobí citlivost jednotlivých vrstev na rozdílné barvy spektra. Typicky je vrstva citlivá na modrou barvu navrchu, následovaná zelenou a červenou vrstvou. Během zpracování jsou soli stříbra přeměněny na kovové stříbro jako v černo-bílém procesu. Vedlejší produkt této reakce vytvoří barvu. Kovové stříbro je potom při tzv. bělícím procesu převedeno zpět na stříbrné soli, které jsou z filmu odstraněny při [[Ustalovač|ustalování]] aby dále neovlivňovaly výsledný obraz. Některé filmy, jako Kodacolor II, mají až dvanáct vrstev, z nichž některé jsou složeny až z dvaceti různých chemikálií.
+Barevné filmy mají minimálně tři vrstvy. Do stříbrných solí se přidávají barviva, která způsobí citlivost jednotlivých vrstev na rozdílné barvy spektra. Typicky je vrstva citlivá na modrou barvu navrchu, následovaná zelenou a červenou vrstvou. Během zpracování jsou soli stříbra přeměněny na kovové stříbro jako v černobílém procesu. Vedlejší produkt reakce vytvoří barvu. Kovové stříbro je potom při tzv. bělicím procesu převedeno zpět na stříbrné soli, které jsou z filmu odstraněny při [[Ustalovač|ustalování]], aby dále neovlivňovaly výsledný obraz. Některé filmy, jako Kodacolor II, mají až dvanáct vrstev, z nichž některé jsou složeny až z dvaceti různých chemikálií.
 == Historie ==
-[[Soubor:Rollfilm120.jpg|thumb|[[Svitkový film]], prázdná a plná cívka]]
+[[Soubor:Rollfilm120.jpg|náhled|[[Svitkový film]], prázdná a plná cívka]]
-Předchůdcem fotografického filmu byla [[fotografická deska]]. Na [[sklo|skleněnou]] nebo [[cín]]ovou desku byla nanesena světlocitlivá [[emulze]] [[stříbro|stříbrných]] solí. První ustálenou a světlu odolnou [[fotografie|fotografii]] na cínové desce pořídil roku [[1826]] vynálezce a fotograf [[Nicéphore Niépce]] pomocí naneseného citlivého asfaltu. První skleněné desky publikoval roku [[1847]] Niepce de St. Victor. První negativ na skleněnou desku pořídil v roce [[1839]] vynálezce [[John Herschel]].<ref name="biografie4">{{Citace elektronické monografie
+Předchůdcem fotografického filmu byla [[fotografická deska]]. Na [[sklo|skleněnou]] nebo [[cín]]ovou desku byla nanesena světlocitlivá [[emulze]] [[stříbro|stříbrných]] solí. První ustálenou a světlu odolnou [[fotografie|fotografii]] na cínové desce pořídil roku [[1826]] francouzský vynálezce a fotograf [[Nicéphore Niépce]] pomocí naneseného citlivého asfaltu. První skleněné desky publikoval roku [[1847]] [[Claude Félix Abel Niépce de Saint-Victor]]. První negativ na skleněnou desku pořídil v roce [[1839]] vynálezce [[John Herschel]].<ref name="biografie4">{{Citace elektronické monografie
  | příjmení =
  | jméno =
- | odkaz na autora =
+ | odkaz na autora = John Herschel
+ | titul = Sir John Frederick William Herschel, 1792–1871, astronomer: Biographical Information
- | titul =
  | url = http://www.nahste.ac.uk/isaar/GB_0237_NAHSTE_P0327.html
- | datum vydání =
+ | datum vydání = 4 May 2003 – 7 Jul 2015
  | datum aktualizace =
  | datum přístupu = 2009-8-28
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
  | místo =
  | jazyk = anglicky
+ | url archivu = https://web.archive.org/web/20070510211707/http://www.nahste.ac.uk/isaar/GB_0237_NAHSTE_P0327.html
-}}
+ | datum archivace = 2007-05-10
-</ref><ref name="herschel-photohistory"/> Byl také první, kdo použil pojmy ''negativ'' a ''[[pozitiv (obraz)|pozitiv]]''<ref name="biografie2">{{Citace elektronické monografie
- | příjmení =
+ | nedostupné = ano
+}}</ref><ref name="herschel-photohistory"/> Byl také první, kdo použil pojmy ''negativ'' a ''[[pozitiv (obraz)|pozitiv]]'' <ref name="biografie2">{{Citace elektronického periodika
- | jméno =
+ | příjmení = Gregersen
- | odkaz na autora =
+ | jméno = Erik, ed
- | titul = Biografie Sir John Herschel 1st Baronet na Encyklopedii Britannica
+ | periodikum = Britannica
+ | titul = Biografie Sir John Herschel, 1st Baronet: English astronomer
  | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/263809/Sir-John-Herschel-1st-Baronet
- | datum vydání =
+ | datum vydání = ©2007
  | datum aktualizace =
  | datum přístupu = 2009-8-28
- | vydavatel =
+ | vydavatel = Encyclopædia Britannica, Inc.
  | místo =
  | jazyk = anglicky
@@ Řádek 51: / Řádek 53: @@
  | místo =
  | jazyk = anglicky
-}}
+}}</ref>
+Desky byly opatřeny kolodiovým povlakem, který se musel za mokra exponovat.<ref name="mef">BAATZ, Willfried. ''Fotografie.'' 1. vyd. Praha: Computer Press, 2004. 192 s. Malá encyklopedie. ISBN 80-251-0210-6.</ref> (Podrobněji viz článek [[Kolodiový proces]].) Od roku [[1871]] probíhaly pokusy objevit suchý fotografický materiál. Na přelomu 19. a 20. století se podařilo zjednodušit fotografický proces objevem suchých panchromatických desek s kompletní a korektní škálou šedé barvy. Objeviteli byli [[Adolf Miethe]] a [[Arthur Traube]]. Roku [[1904]] v [[Lyon]]u bratři [[Auguste a Louis Lumièrové|Lumièrové]] představili první [[autochrom]]ové desky, které se daly reprodukovat barevným tiskem. S těmito deskami začali experimentovat například [[Edward Steichen]], [[Jacques Henri Lartigue]] nebo [[Heinrich Kühn]].<ref name="mef" />
-</ref>
-Desky byly opatřeny kolodiovým povlakem, který se musel za mokra exponovat.<ref name="mef">Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004</ref><ref>Podrobněji viz článek o [[kolodiový proces|kolodiovém procesu]].</ref> Od roku [[1871]] probíhaly pokusy objevit suchý fotografický materiál. Na přelomu století se nakonec podařilo zjednodušit fotografický proces objevem suchých panchromatických desek A. Miethem a A. Traubem s kompletní a korektní škálou šedé barvy. Roku [[1904]] v [[Lyon]]u bratři [[Auguste a Louis Lumièrové|Lumièrové]] představili první [[autochrom]]ové desky, které se daly reprodukovat barevným tiskem. S těmito deskami začali experimentovat například [[Edward Steichen]], [[Jacques Henri Lartigue]] nebo [[Heinrich Kühn]].<ref name="mef" />
-Papír jako pružný a flexibilní „film“ používal již okolo roku 1816, na počátku fotografických experimentů [[Nicéphore Niépce]] nebo v roce 1840 [[William Fox Talbot]] pro výrobu papírových negativů – takzvaných ''slaných papírů''.
+Papír jako pružný a flexibilní „film“ používal již okolo roku 1816, na počátku fotografických experimentů [[Nicéphore Niépce]] nebo v roce 1840 [[William Fox Talbot]] k výrobě papírových negativů – takzvaných slaných papírů.
-První film z celulózy jako substrátu vyrobil v roce 1868 [[John Wesley Hyatt]] a byl patentován ve Spojených státech. Lepší celuloidový film vyvinul v roce 1887 americký reverend [[Hannibal Goodwin]] pro [[Thomas Alva Edison|Thomase Edisona]] a také jej patentoval jako metodu na výrobu transparentního pružného svitkového filmu, který spočíval v principu vrstvy želatiny [[bromid stříbrný|bromidu stříbrného]] na [[celuloid]]u ([[nitrocelulóza|nitrocelulóze]]).<ref>http://www.pictureshowman.com/articles_restprev_nitrate.cfm</ref><ref name="MalaEncyklopedie">{{Citace monografie
+První film z celulózy jako substrátu vyrobil v roce 1868 [[John Wesley Hyatt]]; technologie byla patentována ve Spojených státech. Lepší celuloidový film vyvinul v roce 1887 americký reverend [[Hannibal Goodwin]] pro [[Thomas Alva Edison|Thomase Edisona]]. Patentoval jej jako metodu výroby transparentního pružného svitkového filmu, princip spočíval ve vrstvě želatiny [[bromid stříbrný|bromidu stříbrného]] na [[celuloid]]u ([[nitrocelulóza|nitrocelulóze]]).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul = Nitrate Film: A Major Problem in Movie Restoration | periodikum = The Picture Show Man | datum vydání ©2004–2010 | poznámka = Archivovaná kopie |url=http://www.pictureshowman.com/articles_restprev_nitrate.cfm |datum přístupu=2009-10-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100309095516/http://www.pictureshowman.com/articles_restprev_nitrate.cfm |datum archivace=2010-03-09 |nedostupné=ano }}</ref><ref name="mef"/> Dne [[2. květen|2. května]] [[1887]] reverend Goodwin po dlouhé řadě pokusů a testů přihlásil patent. Ovšem přidělení patentu bylo zdrženo o jedenáct let kvůli nejasně sepsané a podané patentové přihlášce. Po zdlouhavých soudních sporech s firmou [[Kodak|Eastman Kodak]] byl reverendu [[Hannibal Goodwin|Goodwinovi]] patent uznán [[13. září]] [[1898]] (Patent US 610861). Protože [[George Eastman]] existující patent ignoroval a vedl dlouhý soudní proces, byl odsouzen k vyplácení vysoké náhrady Hannibalu Goodwinovi.
- | příjmení = Baatz
- | jméno = Willfried
- | odkaz na autora =
- | titul = Fotografie
- | vydavatel = Computer Press
- | místo = Praha
- | rok = 2004
- | isbn = 80-251-0210-6
- | kapitola =
- | strany =
- | jazyk = česky
-}}</ref> Dne [[2. květen|2. května]] [[1887]] reverend Goodwin po dlouhé řadě pokusů a testů patent přihlásil. Patent byl však na jedenáct let zdržen kvůli nejasně sepsané a podané přihlášce patentu, ale nakonec mu byl po dlouhých soudních sporech s firmou [[Kodak|Eastman Kodak]] uznán [[13. září]] [[1898]], kdy dostal označení ''Patent číslo: 610861''. George Eastman existující patenty ignoroval, a vedl dlouhý soudní proces, za což byl odsouzen k vysoké odměně vyplácené Goodwinovi.
 === Polaroid ===
 {{Podrobně|Instantní film}}
-[[Soubor:Instant_film_photos.jpg|thumb|240px|Dvě fotografie na [[Instantní film|instantním filmu]]]]
+[[Soubor:Instant_film_photos.jpg|náhled|240px|Fotografie na [[Instantní film|instantním filmu]]]]
-[[Instantní film|Instantní]] (okamžitý) film, představený společností [[Polaroid]] v pozdních čtyřicátých letech 20. století, poskytuje fotografie během několika sekund nebo minut od pořízení obrázku, s použitím fotografického přístroje navrženého speciálně pro tento účel. V instantním filmu jsou [[emulze]] a zpracovávající chemické látky spojeny v obsažené obálce nebo na samotném fotografickém papíru. Expozice, vyvolání i kopie na speciální papír se odehrávají uvnitř těla fotoaparátu. Polaroid, vůdčí výrobce tohoto typu filmu, používá běžnou emulzi halogenidů stříbra. Po expozici a vytvoření negativního obrazu je negativ stlačen s fotografickým papírem a chemickými [[reaktant]]y, závojové činidlo přenese negativní obraz do fotografického papíru, čímž vytvoří jeho pozitivní obtisk. Také v 35milimetrovém formátu se vyrábí množství instantních filmů, a to jak černobílých, tak barevných.
+[[Instantní film|Instantní]] (okamžitý) film, představený společností [[Polaroid Corporation|Polaroid]] v pozdních [[1940–1949|40. letech 20. století]], poskytuje fotografii během několika minut nebo sekund od pořízení snímku fotografickým přístrojem navrženým speciálně pro tento účel. V instantním filmu jsou [[emulze]] a zpracovávající chemické látky spojeny v obsažené obálce nebo na samotném [[Fotografický papír|fotografickém papíru]]. Expozice, vyvolání i kopie na speciální papír se odehrávají uvnitř fotoaparátu. Polaroid, vůdčí výrobce tohoto typu filmu, používá běžnou emulzi halogenidů stříbra. Po expozici a vytvoření negativního obrazu je negativ stlačen s fotografickým papírem a chemickými [[reaktant]]y, závojové činidlo přenese negativní obraz do fotografického papíru, čímž vytvoří pozitivní obtisk. Také v 35milimetrovém formátu se vyrábí množství instantních filmů, a to jak černobílých, tak barevných.
 == Běžné formáty filmů ==
-{{Hlavní článek|Formát filmu}}
+{{Podrobně|Formát filmu}}
-* 135 film (známý jako „35mm film“ nebo [[kinofilm]])
+* [[Film typu 135|135]] (známý jako „kinofilm“ nebo „35mm film“)
 * [[Advanced Photo System]] (APS)
 * [[svitkový film]]
@@ Řádek 85: / Řádek 74: @@
 * 126
 * 127
-* 120/220 (používaný ve středoformátové fotografii) viz [[120 film]]
+* 120/220 – používaný ve středoformátové fotografii, viz [[120 film]]
-* Deskový film (pro použití ve velkoformátové fotografii)
+* deskový film – používaný ve velkoformátové fotografii
-* Diskový film (zastaralý formát používaný v kotoučových fotoaparátech)
+* diskový film – zastaralý formát používaný v kotoučových fotoaparátech
-* Film pro kamery: [[8mm film]], [[16mm film]], 35 mm a [[70mm film]]
+* filmy do kamer: [[8mm film]], [[16mm film]], [[35mm film]] a [[70mm film]]
 == Společnosti vyrábějící filmové materiály ==
+(Tabulka pochází z roku 2006, od té doby se mnoho změnilo.)
+{{Sloupce|3|
 * [[Adox]]
 * [[Agfa]]
@@ Řádek 100: / Řádek 91: @@
 * [[Fujifilm]]
 * [[IG Farben]]
-* [[Ilford]]
+* [[Ilford Photo]]
 * [[Imation]] ([[3M]])
 * [[Kodak]]
@@ Řádek 108: / Řádek 99: @@
 * [[Orwo]]
 * [[Perutz (firma)|Perutz]]
-* [[Polaroid]]
+* [[Polaroid Corporation|Polaroid]]
 * [[ProClick]]
 * [[Shanghai (firma)|Shangai]]
@@ Řádek 115: / Řádek 106: @@
 * [[Tasma]]
 * [[Tura (fotografický film)|Tura]]
+}}
 == Odkazy ==
-{{Commonscat}}
 === Reference ===
 <references />
 === Související články ===
-* [[Fotografie]]
-* [[Fotoaparát]]
-* [[Koloid]]
 * [[Celuloid]]
+* [[Fotoaparát]]
+* [[Fotografie]]
 * [[Kinofilm|Filmový pás (kinofilm)]]
+* [[Koloid]]
 * [[Vezikulární film]]
+=== Externí odkazy ===
-{{Pahýl}}
+* [https://patents.google.com/patent/US610861A/en Patent No. 610,861, dated September 13, 1898. HANNIBAL GOODWIN]
+* {{Commonscat}}
+* {{TDKIV}}
+{{Pahýl}}
+{{Autoritní data}}
 {{Portály|Fotografie}}