Chufuova pyramida: Porovnání verzí
m revert |
m r2.7.2) (Robot: Přidávám min:Piramid Giza |
||
Řádek 106: | Řádek 106: | ||
[[lt:Cheopso piramidė]] |
[[lt:Cheopso piramidė]] |
||
[[lv:Heopsa piramīda]] |
[[lv:Heopsa piramīda]] |
||
[[min:Piramid Giza]] |
|||
[[mk:Кеопсова пирамида]] |
[[mk:Кеопсова пирамида]] |
||
[[ml:ഗിസ പിരമിഡ്]] |
[[ml:ഗിസ പിരമിഡ്]] |
Verze z 13. 2. 2013, 18:44
Chufuova pyramida v hieroglyfickém zápisu | |||||||||||||||
Achtej Chufu – „Chufu je na obzoru“ |
Chufuova pyramida (též Cheopsova pyramida nebo Velká pyramida) je největší pyramida v Egyptě, největší známá kamenná stavba vybudovaná v období starověku, první a současně jediný do dnešní doby zachovaný z klasických divů světa. Dnes je pokládána za nejcharakterističtější symbol staroegyptské civilizace. Proto je také jedním z míst nejvíce zatížených turistickým ruchem.
Pyramida se nachází na pyramidovém poli v Gíze na předměstí současné Káhiry. Je ústřední částí rozsáhlého pyramidového komplexu vybudovaného v období Staré říše jako hrobka panovníka 4. dynastie Chufua v oblasti někdejšího egyptského hlavního města Mennoferu nejspíše podle projektu vezíra Hemiuna. Egypťany byl komplex nazýván Achtej Chufu – „Chufu je na obzoru“, což nevyjadřuje dojem velikosti stavby zastiňující vše ve svém okolí, jak dříve tvrdili někteří autoři, ale staroegyptskou představu králova posmrtného života ve spojení s kosmickým cyklem hvězd, případně slunce.
I bez ohledu na svou velikost vykazuje ve srovnání s ostatními pyramidami Chufuova pyramida určité jedinečné rysy; z tohoto důvodu byla (resp. celý Chufuův pyramidový kompex) jedním z archeologicky nejzkoumanějších objektů v Egyptě a také se stala jedním z nejvíce interpretovaných starověkých artefaktů, a to nejen vědou, ale i mimověděckými disciplínami. V polovině 19. století vznikl až do současnosti živý zvláštní proud nazývaný pyramidologie reflektující pyramidy (a z nich z pochopitelných důvodů především Chufuovu) v duchu hermetismu a esoteriky jako nositele odvěké moudrosti či zvláštních tajemství,[1] která jsou zde „zašifrována“ a která třeba „odhalit“. V nejnovější době bývají nejrůznějšími způsoby dávány do souvislosti s údajnou existencí mimozemských civilizací nebo s dávnými a současné vědě neznámými lidskými kulturami disponujícími pokročilými technologiemi (např. Atlantida). Společným znakem všech těchto teorií je, že odmítají akceptovat nejen primární účel pyramid jako hrobek, ale i jejich datování egyptologií, takže posouvají dobu jejich vzniku hlouběji do minulosti. V případě Chufuovy pyramidy bývá v této souvislosti nejčastěji poukazováno na neprůkaznost Chufua jako stavebníka.
Chufuova pyramida v číslech
Pyramida má v současnosti rozměr základny 230,38 × 230,38 m[2], (což odpovídá ploše třinácti fotbalových hřišť v jejich minimálním rozměru 90x45m) její současná výška je 137,5 m[2], i když původně byla ještě o 2 m na každé straně delší a o 9 m vyšší. Sklon pyramidy je asi 51°50´.
Až do 80. let 19. století byla nejvyšší lidskou stavbou na světě. Zabírá plochu 5,15 hektarů. Chybějící špička, kazící dojem dokonalého jehlanu, je zřejmá na první pohled – díky tomuto defektu byla za druhé světové války na vrcholu pyramidy protiletecká pozorovatelna. Jedná se o nejobjemnější stavbu[pozn. 1] na světě – původní objem celé stavby činil asi 2 637 023 m³. Na celou stavbu bylo použito přibližně 2 milionů kusů kamenných bloků (každý z nich váží cca 2,5 tuny[3])[4], jejichž celková hmotnost je 5 000 000 tun (víc než 11násobek WTC 1).
Organizace stavby
Podle záznamů historika Hérodota pracovalo na stavbě v tříměsíčních intervalech okolo sta tisíc otroků po dobu asi 20 let.[2] Dnes se odborníci shodují, že na stavbě pracovalo něco přes 30 tisíc dělníků, někteří mluví dokonce o pouhých 10 tisících – ne však otroků, ale rolníků a kvalifikovaných dělníků, pro něž bylo v blízkosti pyramidy zřízeno dokonce i sídliště s několika tisíci domy.[5][6][4] Nicméně při množství prací potřebných k postavení takovéto stavby bylo nezbytné uložit denně na své místo cca 800 t materiálu (při stavbě trvající 20 let). Mnozí badatelé poukazují na mistrnou přesnost doprovázející tuto stavbu a existují pochyby o skutečné délce, období i technice výstavby.[6]
Technologie stavby
Další nezodpovězená otázka je vlastní technologie stavby, kde se spekuluje o možnostech užití zvedacích nástrojů nebo použití ramp. Použití zvedacích nástrojů podporoval i Hérodotos, ale tato technologie by byla pomalá a vyžadovala by mnoho lidí, použití ramp je mnohem pravděpodobnější, ale má také háček, a to délku ramp při postupující výšce pyramidy.
Celá tato stavba byla postavena pravděpodobně jako hrobka krále Chufua, proto je v ní vytesána také pohřební komora. Tato komora je, oproti předchozím obdobím, kdy byla vždy pod úrovní země, vytesána v samém nitru pyramidy. Není pouze jedna - jak je obvyklé, ale tři - umístěné v různých výškách přibližně nad sebou (jedna z nich je pod úrovní pyramidy). To díky postupu stavby pyramidy a obavám krále z předčasné smrti. Do pravé pohřební komory (třetí v pořadí, s rozměry 10,4 × 5,2 × 5,8 m) vede chodba, která navazuje na tzv Velkou galerii, která je 45 metrů dlouhá a 8,5 metru vysoká. Její stěny jsou obloženy osmi vrstvami vápencových bloků tak, že vrchní vrstva překrývá spodní tak těsně, že vzniklou mezerou neprojde ani čepel nože.[4] Desky byly opracovávány pouze měděnými dláty, pískem a vodou. Zdi, strop a zatarasující bloky byly vystavěny z granitové žuly, která je velmi tvrdá. Nad pohřební komorou byly z obav architektů vytvořeny dutiny aby zmenšily tlak působící na strop pohřební komory. V pohřební komoře dodnes stojí sarkofág z jednoho kusu žulového kamene, který sem byl dopraven ještě před dokončením komory, poněvadž by kvůli své velikosti neprošel pozdějším vchodem. Královo tělo zmizelo už před mnoha sty lety (pravděpodobně již v období tzv. Střední Říše), stejně jako pravděpodobně bohatá pohřební výbava.
Okolí pyramidy
Každou pyramidu obklopoval komplex staveb. Z těchto staveb se dodnes zachovaly jen zbytky zádušního chrámu a tři satelitní pyramidy, patřící zřejmě jeho manželkám. Pyramida byla během staletí poškozena lupiči, ale v 7. století př. n. l. byla opravena králi 26. dynastie. Po dobytí Egypta Araby, ji v roce 820 otevřel kalif Al-Monzun.[7] Na severní straně tak vznikl ve výšce 18 metrů dodnes používaný vchod.
Poznámky
- ↑ Rozumí se tím nejobjemnější kompaktní stavba; v opačném případě by nejobjemnější byla Velká čínská zeď, ta je však na několika místech přerušená a netvoří proto kompaktní celek.
Zdroje
- Upraveno zběžně dle publikace Za sedmi divy světa od V. Zámarovského.
Reference
- ↑ v české literatuře viz např. KOZÁK, Jaromír. Hermetismus: tajné nauky starého Egypta. Praha: Eminent, 2002. 327 s. ISBN 80-7281-109-6. S. 45n.
- ↑ a b c HRYCH, Ervín. Velká kniha vládců starověku. Praha: Regia, 2002. S. 61. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „Hrych40“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ HUF, Hans - Christian. Nejmocnější říše světa. Frýdek Místek: Alpress s. r. o., 2007. S. 34.
- ↑ a b c BINGHAMOVÁ, Jane. Encyklopedie starověkého světa. Bratislava: Perfekt, 2004. S. 104. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „Jane20“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ Hrych, str 62.
- ↑ a b Huff, str 35.
- ↑ SILIOTTI, Alberto. Starověký Egypt. Praha: Rebo, 2007. S. 129.
Šablona:Geo dms Obrázky, zvuky či videa k tématu Chufuova pyramida na Wikimedia Commons