Jiří Hrzán: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m typo, nadpisy, apostrofy, styl |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Mládí a studia == |
== Mládí a studia == |
||
Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí známého táborského zahradníka.<ref group = "p">V některých pramenech se uvádí, že byl zahradníkem [[prezident]]a [[Československá republika|ČSR]] dr. Ed. Beneše. Pan Hrzán byl uznávaný odborník, radil při zakládání nových zahrad v Táboře a okolí, mj. také byl někdy na návštěvě v prezidentově zahradě v Sezimově Ústí, ale nikoliv jako jeho osobní zahradník-zaměstnanec.</ref> Od mládí byl aktivním příznivcem sportu a kromě atletiky (běhy na středních tratích) hrál hokej, házenou, volejbal a kopanou. Později hrál za fotbalový klub [[Amfora]], tvořený herci, zpěváky a baviči. |
|||
Jeho cesta k divadlu začala v [[Divadlo mladých|Divadle mladých]] v Táboře (založeno v roce [[1954]]), po maturitě na gymnáziu (1956) nebyl přijat na [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění|DAMU]] , ale jeho talentu si všiml divadelník [[ |
Jeho cesta k divadlu začala v [[Divadlo mladých|Divadle mladých]] v Táboře (založeno v roce [[1954]]), po maturitě na gymnáziu (1956) nebyl přijat na [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění|DAMU]] , ale jeho talentu si všiml divadelník [[Emil František Burian]] a angažoval ho do Divadelního studia v [[Praha|Praze]]. Na DAMU byl přijat za rok a absolvoval ji v roce 1961. |
||
Talent, píle a vůle jej dovedly na profesionální divadelní dráhu, i když to nebylo snadné-v mládí totiž neuměl dobře vyslovit „ř“ a ještě trpěl mírnou koktavostí. |
Talent, píle a vůle jej dovedly na profesionální divadelní dráhu, i když to nebylo snadné-v mládí totiž neuměl dobře vyslovit „ř“ a ještě trpěl mírnou koktavostí. |
||
== Divadlo a film == |
== Divadlo a film == |
||
Po studiu získal angažmá ve Východočeském divadle v [[Pardubice|Pardubicích]] (1961-1964), kde se v roli Villona v Baladě z hadrů prosadil dynamickým herectvím, pak přešel na krátký čas do [[Ostrava|Ostravy]] a když se v letech 1964-1965 formovalo složení pražského [[Činoherní klub|Činoherního klubu]], stal se Jiří Hrzán (členem byl již [[Jan Kačer]], [[Jiří Kodet]] a [[Petr Čepek]]]) členem souboru. Jeho první velkou rolí v divadle byl sluha Syr v inscenaci Mandragory (Machiavelli)) a zde svým pohybovým mistrovstvím a klaunstvím vytvořil hlavní postavu. Další role např.: Dobčinskij v Revizorovi ( [[ |
Po studiu získal angažmá ve Východočeském divadle v [[Pardubice|Pardubicích]] (1961-1964), kde se v roli Villona v ''Baladě z hadrů'' prosadil dynamickým herectvím, pak přešel na krátký čas do [[Ostrava|Ostravy]] a když se v letech 1964-1965 formovalo složení pražského [[Činoherní klub|Činoherního klubu]], stal se Jiří Hrzán (členem byl již [[Jan Kačer]], [[Jiří Kodet]] a [[Petr Čepek]]]) členem souboru. Jeho první velkou rolí v divadle byl sluha Syr v inscenaci ''Mandragory'' (Machiavelli)) a zde svým pohybovým mistrovstvím a klaunstvím vytvořil hlavní postavu. Další role např.: Dobčinskij v ''Revizorovi'' ( [[Nikolaj Vasilijevič Gogol]]) a ve hře ''Penzion pro svobodné pány'' (S. O'Casey). Pohybové předpoklady a fantazii klauna uplatňoval ve svých dalších zdejších divadelních rolích. |
||
== Činoherní klub == |
|||
12. 7. 1965 - 31. 7. 1976 (důvod rozvázání pracovního poměru byl záměrně vykonstruován) |
|||
===Role=== |
|||
Role v Činoherním klubu: |
|||
Albert Camus – Spravedliví / Foka |
*Albert Camus – Spravedliví / Foka |
||
režie: Jan Kačer / 1965, |
režie: Jan Kačer / 1965, |
||
Niccolò Machiavelli – Mandragora / Syr |
*Niccolò Machiavelli – Mandragora / Syr |
||
režie: Jiří Menzel / 1965, |
režie: Jiří Menzel / 1965, |
||
Ladislav Smoček – Bludiště / Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho / Voják / Bytná |
*Ladislav Smoček – Bludiště / Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho / Voják / Bytná |
||
režie: Ladislav Smoček / 1966, |
režie: Ladislav Smoček / 1966, |
||
F. M. Dostojevskij - Zločin a trest / Poláček |
*F. M. Dostojevskij - Zločin a trest / Poláček |
||
režie: Evald Schorm / 1966, |
režie: Evald Schorm / 1966, |
||
Alena Vostrá - Na koho to slovo padne / Ofsajd |
*Alena Vostrá - Na koho to slovo padne / Ofsajd |
||
režie: Jan Kačer / 1966, |
režie: Jan Kačer / 1966, |
||
N. V. Gogol – Revizor / Dobčinskij |
*N. V. Gogol – Revizor / Dobčinskij |
||
režie: Jan Kačer / 1967, |
režie: Jan Kačer / 1967, |
||
Harold Pinter – Narozeniny / Stanley Webber |
*Harold Pinter – Narozeniny / Stanley Webber |
||
režie: Jaroslav Vostrý / 1967, |
režie: Jaroslav Vostrý / 1967, |
||
Edward Bond – Spaseni / Fred |
*Edward Bond – Spaseni / Fred |
||
režie: Ladislav Smoček / 1968, |
režie: Ladislav Smoček / 1968, |
||
Alena Vostrá - Na ostří nože / Pinta |
*Alena Vostrá - Na ostří nože / Pinta |
||
režie: Jaroslav Vostrý / 1969, |
režie: Jaroslav Vostrý / 1969, |
||
Voltaire- Candide / Candide |
*Voltaire- Candide / Candide |
||
režie: Jaroslav Vostrý / 1971, |
režie: Jaroslav Vostrý / 1971, |
||
M. Gorkij – Na dně / Tatar |
*M. Gorkij – Na dně / Tatar |
||
režie: Jan Kačer / 1971, |
režie: Jan Kačer / 1971, |
||
J. M. R. Lenz – Vychovatel / Fritz |
*J. M. R. Lenz – Vychovatel / Fritz |
||
režie: Jaroslav Vostrý / 1972, |
režie: Jaroslav Vostrý / 1972, |
||
Carlo Goldoni – Poprask na laguně / Komisař |
*Carlo Goldoni – Poprask na laguně / Komisař |
||
režie: Ladislav Smoček / 1973, |
režie: Ladislav Smoček / 1973, |
||
Milan Calábek – Doktor Faust / Kašpar |
*Milan Calábek – Doktor Faust / Kašpar |
||
režie: Milan Calábek / 1974, |
režie: Milan Calábek / 1974, |
||
Jiří Mahen – Chroust Jůzl |
*Jiří Mahen – Chroust Jůzl |
||
režie: Ladislav Smoček / 1974, |
režie: Ladislav Smoček / 1974, |
||
Sean O´Casey – Pension pro svobodné pány / Halibut |
*Sean O´Casey – Pension pro svobodné pány / Halibut |
||
režie: Jiří Krejčík / 1975, |
režie: Jiří Krejčík / 1975, |
||
Ján Solovič – Stříbrný jaguár / Miki |
*Ján Solovič – Stříbrný jaguár / Miki |
||
režie: Vladimír Kavčiak / 1975, |
režie: Vladimír Kavčiak / 1975, |
||
Leonid Leonov – Vlk / Mladík |
*Leonid Leonov – Vlk / Mladík |
||
režie: Ladislav Smoček / 1976. |
režie: Ladislav Smoček / 1976. |
||
==Film== |
|||
Ve filmu začal v roce [[1967]] - |
Ve filmu začal v roce [[1967]] - ''[[Svatba jako řemen]]'', kdy režisér Krejčík dobře využil naivně dětských rysů jeho tváře a z jeho řečového [[handicap]]u udělal přednost. Podobně tak i další režiséři. (např. filmy: [[Pane, vy jste vdova]], Slaměný klobouk (zde uplatnil i svoji atletickou průpravu), [[Drahé tety a já]] (zde i zpívá), |
||
Kromě rolí komediálních či tragikomických dostal i role vážné. (film: |
Kromě rolí komediálních či tragikomických dostal i role vážné. (film: ''[[Nebeští jezdci]]'' a ''[[Hlídač (film)|Hlídač]]''). Hrál také v televizních seriálech, např.: ''[[Byl jednou jeden dům]]'' nebo ''[[Píseň pro Rudolfa III.]]'3○ , kde se projevil jako herec muzikálového typu. Také oblíbená role ve filmu ''[[Homolka a Tobolka]]'' s hláškou: "To bude horor!" |
||
== Ústup a pád == |
== Ústup a pád == |
||
Druhá polovina sedmdesátých let přinesla |
Druhá polovina sedmdesátých let přinesla jeho pozvolný ústup. Politická „husákovská [[normalizace]] společnosti“ se ho týkala tím, že byly z repertoáru stahovány některé hry, v nichž také vystupoval. Po incidentu, při němž spadl z římsy hotelu v [[Ostrava|Ostravě]] mu nebyla v roce [[1976]] prodloužena smlouva v Činoherním klubu a byl bez angažmá. S diváky se pak setkával už jen při televizních nebo zájezdových estrádách jako bavič i zpěvák, ale i zde plně odevzdával co umí a jeho výkony hraničily až s klauniádou. Začal mít také stále více a více problémů s životosprávou, alkoholem a sebekontrolou. Ztvárnil (1979-1980) ještě role ve filmech Blázni, vodníci a podvodníci a Prázdniny pro psa, ale u filmu „[[Buldoci a třešně]]“ v polovině natáčení přišel osudný den. Hrzán 22. září [[1980]] v noci v pražské Ladově ulici spadl z výšky pátého patra, když riskantně šplhal po budově do bytu za přítelkyní. Zemřel – těžce zraněný - po dvou dnech 24. září 1980 v nemocnici na Karlově náměstí ve věku 41 let. |
||
V rodinných hereckých stopách úspěšně kráčí Hrzánova dcera – oblíbená herečka [[Barbora Hrzánová]] a mladší dcera Tereza Hrzánová je výtvarnice. |
V rodinných hereckých stopách úspěšně kráčí Hrzánova dcera – oblíbená herečka [[Barbora Hrzánová]] a mladší dcera Tereza Hrzánová je výtvarnice. |
Verze z 21. 3. 2012, 15:01
Jiří Hrzán (30.března 1939 Tábor – 24. září 1980 Praha) byl český herec, zpěvák a bavič.
Mládí a studia
Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí známého táborského zahradníka.[p 1] Od mládí byl aktivním příznivcem sportu a kromě atletiky (běhy na středních tratích) hrál hokej, házenou, volejbal a kopanou. Později hrál za fotbalový klub Amfora, tvořený herci, zpěváky a baviči. Jeho cesta k divadlu začala v Divadle mladých v Táboře (založeno v roce 1954), po maturitě na gymnáziu (1956) nebyl přijat na DAMU , ale jeho talentu si všiml divadelník Emil František Burian a angažoval ho do Divadelního studia v Praze. Na DAMU byl přijat za rok a absolvoval ji v roce 1961. Talent, píle a vůle jej dovedly na profesionální divadelní dráhu, i když to nebylo snadné-v mládí totiž neuměl dobře vyslovit „ř“ a ještě trpěl mírnou koktavostí.
Divadlo a film
Po studiu získal angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích (1961-1964), kde se v roli Villona v Baladě z hadrů prosadil dynamickým herectvím, pak přešel na krátký čas do Ostravy a když se v letech 1964-1965 formovalo složení pražského Činoherního klubu, stal se Jiří Hrzán (členem byl již Jan Kačer, Jiří Kodet a Petr Čepek]) členem souboru. Jeho první velkou rolí v divadle byl sluha Syr v inscenaci Mandragory (Machiavelli)) a zde svým pohybovým mistrovstvím a klaunstvím vytvořil hlavní postavu. Další role např.: Dobčinskij v Revizorovi ( Nikolaj Vasilijevič Gogol) a ve hře Penzion pro svobodné pány (S. O'Casey). Pohybové předpoklady a fantazii klauna uplatňoval ve svých dalších zdejších divadelních rolích.
Činoherní klub
12. 7. 1965 - 31. 7. 1976 (důvod rozvázání pracovního poměru byl záměrně vykonstruován)
Role
- Albert Camus – Spravedliví / Foka
režie: Jan Kačer / 1965,
- Niccolò Machiavelli – Mandragora / Syr
režie: Jiří Menzel / 1965,
- Ladislav Smoček – Bludiště / Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho / Voják / Bytná
režie: Ladislav Smoček / 1966,
- F. M. Dostojevskij - Zločin a trest / Poláček
režie: Evald Schorm / 1966,
- Alena Vostrá - Na koho to slovo padne / Ofsajd
režie: Jan Kačer / 1966,
- N. V. Gogol – Revizor / Dobčinskij
režie: Jan Kačer / 1967,
- Harold Pinter – Narozeniny / Stanley Webber
režie: Jaroslav Vostrý / 1967,
- Edward Bond – Spaseni / Fred
režie: Ladislav Smoček / 1968,
- Alena Vostrá - Na ostří nože / Pinta
režie: Jaroslav Vostrý / 1969,
- Voltaire- Candide / Candide
režie: Jaroslav Vostrý / 1971,
- M. Gorkij – Na dně / Tatar
režie: Jan Kačer / 1971,
- J. M. R. Lenz – Vychovatel / Fritz
režie: Jaroslav Vostrý / 1972,
- Carlo Goldoni – Poprask na laguně / Komisař
režie: Ladislav Smoček / 1973,
- Milan Calábek – Doktor Faust / Kašpar
režie: Milan Calábek / 1974,
- Jiří Mahen – Chroust Jůzl
režie: Ladislav Smoček / 1974,
- Sean O´Casey – Pension pro svobodné pány / Halibut
režie: Jiří Krejčík / 1975,
- Ján Solovič – Stříbrný jaguár / Miki
režie: Vladimír Kavčiak / 1975,
- Leonid Leonov – Vlk / Mladík
režie: Ladislav Smoček / 1976.
Film
Ve filmu začal v roce 1967 - Svatba jako řemen, kdy režisér Krejčík dobře využil naivně dětských rysů jeho tváře a z jeho řečového handicapu udělal přednost. Podobně tak i další režiséři. (např. filmy: Pane, vy jste vdova, Slaměný klobouk (zde uplatnil i svoji atletickou průpravu), Drahé tety a já (zde i zpívá), Kromě rolí komediálních či tragikomických dostal i role vážné. (film: Nebeští jezdci a Hlídač). Hrál také v televizních seriálech, např.: Byl jednou jeden dům nebo Píseň pro Rudolfa III.'3○ , kde se projevil jako herec muzikálového typu. Také oblíbená role ve filmu Homolka a Tobolka s hláškou: "To bude horor!"
Ústup a pád
Druhá polovina sedmdesátých let přinesla jeho pozvolný ústup. Politická „husákovská normalizace společnosti“ se ho týkala tím, že byly z repertoáru stahovány některé hry, v nichž také vystupoval. Po incidentu, při němž spadl z římsy hotelu v Ostravě mu nebyla v roce 1976 prodloužena smlouva v Činoherním klubu a byl bez angažmá. S diváky se pak setkával už jen při televizních nebo zájezdových estrádách jako bavič i zpěvák, ale i zde plně odevzdával co umí a jeho výkony hraničily až s klauniádou. Začal mít také stále více a více problémů s životosprávou, alkoholem a sebekontrolou. Ztvárnil (1979-1980) ještě role ve filmech Blázni, vodníci a podvodníci a Prázdniny pro psa, ale u filmu „Buldoci a třešně“ v polovině natáčení přišel osudný den. Hrzán 22. září 1980 v noci v pražské Ladově ulici spadl z výšky pátého patra, když riskantně šplhal po budově do bytu za přítelkyní. Zemřel – těžce zraněný - po dvou dnech 24. září 1980 v nemocnici na Karlově náměstí ve věku 41 let.
V rodinných hereckých stopách úspěšně kráčí Hrzánova dcera – oblíbená herečka Barbora Hrzánová a mladší dcera Tereza Hrzánová je výtvarnice.
Filmografie
|
|
Odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Hrzán
Poznámky
- ↑ V některých pramenech se uvádí, že byl zahradníkem prezidenta ČSR dr. Ed. Beneše. Pan Hrzán byl uznávaný odborník, radil při zakládání nových zahrad v Táboře a okolí, mj. také byl někdy na návštěvě v prezidentově zahradě v Sezimově Ústí, ale nikoliv jako jeho osobní zahradník-zaměstnanec.
- K nedožitým sedmdesátinám Jiřího Hrzána připravilo město Tábor vzpomínkový pořad na svého rodáka; 2. až 5.dubna 2009 bylo uvedeno 6 filmů v kterých hrál a v divadle proběhl pořad s herci-vrstevníky (V hlavní roli Jiří Hrzán).
- Táborské občanské sdružení Hrzán Sobě! pořádá dne 30. března 2012 k výročí narození Jiřího Hrzána Benefiční Galavečer - Pocta Jiřímu Hrzánovi, jehož výtěžek bude použit na realizaci a instalaci bronzové plastiky Jiřího Hrzána v Táboře u Jordána. Na zhotovení této plastiky byla vypsána umělecká soutěž.
Reference
- Životopisy online, Jiří Hrzán
- Vzpomínka (nejen) na Jiřího Hrzána, táborského rodáka; Palcát č.13 / 2006, st.7
- Rychetníková Hana: Komik se smutnýma očima: [tajemství života a nevyjasněné smrti Jiřího Hrzána] Vydáno : Praha : Formát, 2004 ISBN :80-86718-36-0
- Jiří Hrzán, táborský rodák...a český herec; Palcát, č.12 / 25.3.2009, s.5
Externí odkazy
- Jiří Hrzán (Cyklus České televize Příběhy slavných) - video on-line v archivu ČT