Jiří Hrzán: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 21. 3. 2012, 15:01

Jiří Hrzán (30.března 1939 Tábor – 24. září 1980 Praha) byl český herec, zpěvák a bavič.

Mládí a studia

Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí známého táborského zahradníka.^{[p 1]} Od mládí byl aktivním příznivcem sportu a kromě atletiky (běhy na středních tratích) hrál hokej, házenou, volejbal a kopanou. Později hrál za fotbalový klub Amfora, tvořený herci, zpěváky a baviči. Jeho cesta k divadlu začala v Divadle mladých v Táboře (založeno v roce 1954), po maturitě na gymnáziu (1956) nebyl přijat na DAMU , ale jeho talentu si všiml divadelník Emil František Burian a angažoval ho do Divadelního studia v Praze. Na DAMU byl přijat za rok a absolvoval ji v roce 1961. Talent, píle a vůle jej dovedly na profesionální divadelní dráhu, i když to nebylo snadné-v mládí totiž neuměl dobře vyslovit „ř“ a ještě trpěl mírnou koktavostí.

Divadlo a film

Po studiu získal angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích (1961-1964), kde se v roli Villona v Baladě z hadrů prosadil dynamickým herectvím, pak přešel na krátký čas do Ostravy a když se v letech 1964-1965 formovalo složení pražského Činoherního klubu, stal se Jiří Hrzán (členem byl již Jan Kačer, Jiří Kodet a Petr Čepek]) členem souboru. Jeho první velkou rolí v divadle byl sluha Syr v inscenaci Mandragory (Machiavelli)) a zde svým pohybovým mistrovstvím a klaunstvím vytvořil hlavní postavu. Další role např.: Dobčinskij v Revizorovi ( Nikolaj Vasilijevič Gogol) a ve hře Penzion pro svobodné pány (S. O'Casey). Pohybové předpoklady a fantazii klauna uplatňoval ve svých dalších zdejších divadelních rolích.

Činoherní klub

12. 7. 1965 - 31. 7. 1976 (důvod rozvázání pracovního poměru byl záměrně vykonstruován)

Role

Albert Camus – Spravedliví / Foka

režie: Jan Kačer / 1965,

Niccolò Machiavelli – Mandragora / Syr

režie: Jiří Menzel / 1965,

Ladislav Smoček – Bludiště / Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho / Voják / Bytná

režie: Ladislav Smoček / 1966,

F. M. Dostojevskij - Zločin a trest / Poláček

režie: Evald Schorm / 1966,

Alena Vostrá - Na koho to slovo padne / Ofsajd

režie: Jan Kačer / 1966,

N. V. Gogol – Revizor / Dobčinskij

režie: Jan Kačer / 1967,

Harold Pinter – Narozeniny / Stanley Webber

režie: Jaroslav Vostrý / 1967,

Edward Bond – Spaseni / Fred

režie: Ladislav Smoček / 1968,

Alena Vostrá - Na ostří nože / Pinta

režie: Jaroslav Vostrý / 1969,

Voltaire- Candide / Candide

režie: Jaroslav Vostrý / 1971,

M. Gorkij – Na dně / Tatar

režie: Jan Kačer / 1971,

J. M. R. Lenz – Vychovatel / Fritz

režie: Jaroslav Vostrý / 1972,

Carlo Goldoni – Poprask na laguně / Komisař

režie: Ladislav Smoček / 1973,

Milan Calábek – Doktor Faust / Kašpar

režie: Milan Calábek / 1974,

Jiří Mahen – Chroust Jůzl

režie: Ladislav Smoček / 1974,

Sean O´Casey – Pension pro svobodné pány / Halibut

režie: Jiří Krejčík / 1975,

Ján Solovič – Stříbrný jaguár / Miki

režie: Vladimír Kavčiak / 1975,

Leonid Leonov – Vlk / Mladík

režie: Ladislav Smoček / 1976.

Film

Ve filmu začal v roce 1967 - Svatba jako řemen, kdy režisér Krejčík dobře využil naivně dětských rysů jeho tváře a z jeho řečového handicapu udělal přednost. Podobně tak i další režiséři. (např. filmy: Pane, vy jste vdova, Slaměný klobouk (zde uplatnil i svoji atletickou průpravu), Drahé tety a já (zde i zpívá), Kromě rolí komediálních či tragikomických dostal i role vážné. (film: Nebeští jezdci a Hlídač). Hrál také v televizních seriálech, např.: Byl jednou jeden dům nebo Píseň pro Rudolfa III.'3○ , kde se projevil jako herec muzikálového typu. Také oblíbená role ve filmu Homolka a Tobolka s hláškou: "To bude horor!"

Ústup a pád

Druhá polovina sedmdesátých let přinesla jeho pozvolný ústup. Politická „husákovská normalizace společnosti“ se ho týkala tím, že byly z repertoáru stahovány některé hry, v nichž také vystupoval. Po incidentu, při němž spadl z římsy hotelu v Ostravě mu nebyla v roce 1976 prodloužena smlouva v Činoherním klubu a byl bez angažmá. S diváky se pak setkával už jen při televizních nebo zájezdových estrádách jako bavič i zpěvák, ale i zde plně odevzdával co umí a jeho výkony hraničily až s klauniádou. Začal mít také stále více a více problémů s životosprávou, alkoholem a sebekontrolou. Ztvárnil (1979-1980) ještě role ve filmech Blázni, vodníci a podvodníci a Prázdniny pro psa, ale u filmu „Buldoci a třešně“ v polovině natáčení přišel osudný den. Hrzán 22. září 1980 v noci v pražské Ladově ulici spadl z výšky pátého patra, když riskantně šplhal po budově do bytu za přítelkyní. Zemřel – těžce zraněný - po dvou dnech 24. září 1980 v nemocnici na Karlově náměstí ve věku 41 let.

V rodinných hereckých stopách úspěšně kráčí Hrzánova dcera – oblíbená herečka Barbora Hrzánová a mladší dcera Tereza Hrzánová je výtvarnice.

Filmografie


Buldoci a třešně (1981) Blázni, vodníci a podvodníci (1980) Prázdniny pro psa (1980) Arabela (1979) Pozor, ide Jozefína... (1976) Bouřlivé víno (1976) O Terezce a paní Madam (1976) Hudba kolonád (1975) Drahé tety a já (1974) Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974) Byl jednou jeden dům (1974) (TV seriál) Tři chlapi na cestách (1973) Homolka a tobolka (1972) Byli jednou dva písaři (1972) (TV seriál) Slaměný klobouk (1971) Klícka (1971) (TV) Šance (1971)	Pane, vy jste vdova! (1970) Velká neznámá (1970) Hlídač (1970) Případ pro začínajícího kata (1969) Pražské noci (1968) Nebeští jezdci (1968) Pension pro svobodné pány (1967) Svatba jako řemen (1967) Hotel pro cizince (1966) Bloudění (1966) Život bez kytary (1962) Reportáž psaná na oprátce (1961) Florián (1961) Žalobníci (1960) Valčík pro milión (1960) Lidé jako ty (1960) Píseň pro Rudolfa III. (1967)

Odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Hrzán

Poznámky

↑ V některých pramenech se uvádí, že byl zahradníkem prezidenta ČSR dr. Ed. Beneše. Pan Hrzán byl uznávaný odborník, radil při zakládání nových zahrad v Táboře a okolí, mj. také byl někdy na návštěvě v prezidentově zahradě v Sezimově Ústí, ale nikoliv jako jeho osobní zahradník-zaměstnanec.

K nedožitým sedmdesátinám Jiřího Hrzána připravilo město Tábor vzpomínkový pořad na svého rodáka; 2. až 5.dubna 2009 bylo uvedeno 6 filmů v kterých hrál a v divadle proběhl pořad s herci-vrstevníky (V hlavní roli Jiří Hrzán).
Táborské občanské sdružení Hrzán Sobě! pořádá dne 30. března 2012 k výročí narození Jiřího Hrzána Benefiční Galavečer - Pocta Jiřímu Hrzánovi, jehož výtěžek bude použit na realizaci a instalaci bronzové plastiky Jiřího Hrzána v Táboře u Jordána. Na zhotovení této plastiky byla vypsána umělecká soutěž.

Reference

Životopisy online, Jiří Hrzán
Vzpomínka (nejen) na Jiřího Hrzána, táborského rodáka; Palcát č.13 / 2006, st.7
Rychetníková Hana: Komik se smutnýma očima: [tajemství života a nevyjasněné smrti Jiřího Hrzána] Vydáno : Praha : Formát, 2004 ISBN :80-86718-36-0
Jiří Hrzán, táborský rodák...a český herec; Palcát, č.12 / 25.3.2009, s.5

Externí odkazy

Jiří Hrzán (Cyklus České televize Příběhy slavných) - video on-line v archivu ČT

[1] V některých pramenech se uvádí, že byl zahradníkem prezidenta ČSR dr. Ed. Beneše. Pan Hrzán byl uznávaný odborník, radil při zakládání nových zahrad v Táboře a okolí, mj. také byl někdy na návštěvě v prezidentově zahradě v Sezimově Ústí, ale nikoliv jako jeho osobní zahradník-zaměstnanec.

[p 1]