Participativní demokracie: Porovnání verzí
doplnění z ANJ |
m →Varianty participativní demokracie: český přepis |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
* [[Demarchy]] |
* [[Demarchy]] |
||
* [[Přímá demokracie]] |
* [[Přímá demokracie]] |
||
* [[ |
* [[Demokracie zdola]] |
||
* [[Sociokracie]] |
* [[Sociokracie]] |
||
Verze z 7. 10. 2011, 10:18
Participativní demokracie (také účastnická demokracie) je typ demokracie, který se – narozdíl od čistě zastupitelské demokracie – snaží o maximální zapojení občanů do politického a veřejného života společnosti. Jedná se o politickou praxi, jejímž klíčovým cílem je široká účast voličů na fungování politického systému. Věří tomu, že lidé mají právo vyjadřovat se k veřejným věcem a určovat směr dalšího vývoje po celou dobu volebního období, nikoliv jen aktem volby. Usiluje o návrat k původnímu významu slova demokracie (řecky demos = lid, Kratos = vláda).
Cílem participativní demokracie je vytvořit takové procesy, které zásadně rozšíří rozhodovací a poradní pravomoci občanů bez přímého mandátu získaného ve volbách. Protože k uvědomělému rozhodování je nezbytný dostatek informací, součástí této praxe je i zajištění jejich přenosu směrem k veřejnosti.
Řada teoretiků tvrdí, že pouze široký zájem občanské společnosti, nevládních a neziskových organizací o veřejné věci může zajistit vznik skutečně funkční demokracie.
Varianty participativní demokracie
- Anticipační demokracie
- Konsenzuální demokracie
- Deliberativní demokracie
- Demarchy
- Přímá demokracie
- Demokracie zdola
- Sociokracie
Lisabonská smlouva
Participativní demokracie je obsažena v Lisabonské smlouvě, která patří k základním dokumentům definujícím Evropskou unii.
Smlouva podtrhuje význam konzultací a také dialogu se sdruženími, občanskou společností, sociálními partnery, církvemi a nekonfesijními organizacemi.[1][2]