Koburkové: Porovnání verzí
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
[[Soubor:Coats of arms of Belgium Government.svg|right|150px|Znak belgického království]] |
[[Soubor:Coats of arms of Belgium Government.svg|right|150px|Znak belgického království]] |
||
Poté, co [[4. říjen|4. října]] [[1830]] [[Belgie]] vyhlásila nezávislost na [[Spojené království Nizozemské|Spojeném království Nizozemském]], ustanovilo nové belgické národní |
Poté, co [[4. říjen|4. října]] [[1830]] [[Belgie]] vyhlásila nezávislost na [[Spojené království Nizozemské|Spojeném království Nizozemském]], ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince [[Leopold George Christian Fridrich|Leopolda George Christiana Fridricha]] z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku [[1825]] odmítl nábídku stát se [[Řecké království|řeckým]] králem, v roce [[1831]] přijal nabídku [[Belgie|belgického]] zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes. |
||
* [[Leopold I. Belgický|Leopold I.]] - ([[1831]]-[[1865]]) |
* [[Leopold I. Belgický|Leopold I.]] - ([[1831]]-[[1865]]) |
Verze z 6. 5. 2011, 10:31
Dynastie Sachsen-Coburg-Gotha (německy Haus Sachsen-Coburg-Gotha, anglicky House of Saxe-Coburg-Gotha) nebo také dynastie Sachsen-Coburg und Gotha, dynastie Sasko-Gobursko a Goth(aj)ská nebo Sasko-Gobursko-Goth(aj)ští je původem německá dynastie, v současnosti vládnoucí v Belgii, Spojeném království a zemích Commonwealth Realm. Rodu se někdy říká prostě jen Gothajští. Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha. Dynastie Sachsen-Coburg und Gotha či česky Sasko-Coburg a Gotha je větev velké dynastie Wettinů, která svým původem pochází ze Saska. Dynastie Sasko-Cobursko-Gothajská vládla postupně v těchto zemích: Vévodství Sasko-Coburg-Gotha, Belgii, Bulharsku, Portugalsku, Spojeném království a zemích Commonwealth Realm. Současnou vládnoucí hlavou dynastie je Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský, ale posledním vládnoucím mužským členem rodu je belgický král Albert II..
Původ rodu
Rod Sachsen-Coburg und Gotha pochází z velké a mocné saské dynastie Wettinů a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha, které vzniklo v roce 1826. Prvním vévodou se stal zakladatel dynastie Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský, později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).
A právě z vévodství Sachsen-Coburg-Gotha pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie Sasko-Koburská a Gothská (původně Sasko-Kobursko-Saalfeldská). Až do počátku 19. století byla tato větev rodu Wettinů prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku Sasko-Coburg-Gotha. Avšak významnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy a tím i celého světa.
Obsazování trůnů a vzestup rodu
Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny.
- 1831 - Leopold von Sachsen-Coburg und Gotha se stal belgickým králém jako Leopold I. Belgický
- 1837 - Ferdinand August von Sachsen-Coburg und Gotha se stal portugalským králem Ferdinandem II. a spoluvládcem své ženy královny Marie II.
- 1840 - princ Albert von Sachsen-Coburg und Gotha se oženil s britskou královnou Viktorií
- 1887 - Ferdinand von Sachsen-Coburg und Gotha se stal bulharským knížetem Ferdinandem I. a v roce 1908 carem (králem).
- 1901 - syn prince Alberta Sasko-Koburského a královny Viktorie se stal britským králem jako Eduard VII.
- 1917 - britský král Jiří V. (syn Eduarda VII.) změnil název britské linie rodu na Windsor
Belgičtí králové
Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda George Christiana Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nábídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.
- Leopold I. - (1831-1865)
- Leopold II. - (1865-1909)
- Albert I. - (1909-1934)
- Leopold III. - (1934-1951), abdikoval, zemřel v roce 1983
- Baudouin I. - (1951-1993)
- Albert II. - (od 1993)
Portugalští králové
- Hlavní článek: Braganza-Wettin
Roku 1836 se princ Ferdinand von Sachen-Coburg und Gotha oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnukové Ludvík II. a Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.
- Ferdinand II. - (1836-1853)
- Petr V. - (1853-1861), jeho syn
- Ludvík I. - (1861-1889), jeho bratr
- Karel I. - (1889-1908), jeho syn
- Manuel II. - (1908-1910), jeho syn, vyhnán revolucí
Britští králové
- Hlavní článek: Dynastie Windsor
Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejenoval ji na Windsorskou dynastii.
- Eduard VII. - (1901-1910)
- Jiří V. - (1910-1936), v roce 1917 přejmenoval dynastii na Windsorskou
- Edvard VIII. - (1936 ), abdikoval
- Jiří VI. (1936-1952)
- Alžběta II. - (od 1952)
Bulharští carové
- Hlavní článek: Dynastie Windsor
V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 2001-2005 stal bulharským premiérem.
- Ferdinand I. - (1887-1918), abdikoval, zemřel v roce 1948
- Boris III. - (1918-1943)
- Simeon II. - (1943-1946), vládli za něj regenti
Rozsah vlády
Ovládaná uzemí na počátku 20. století
- králové v:
- vévodové v:
Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.
Ovládaná uzemí na počátku 21. století (dnes)
Související články
- Wettinové
- Sasko-Coburg-Gotha
- Seznam belgických králů
- Seznam portugalských králů
- Seznam britských králů
- Seznam bulharských carů