Severní mořská cesta: Porovnání verzí
wikifikace, kompletní přepracování subpahýlu +linky +kat. +ref. +odkaz |
m r2.7.1) (robot přidal: ar:طريق بحر الشمال |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
[[Kategorie:Vodstvo Ruska]] |
[[Kategorie:Vodstvo Ruska]] |
||
[[Kategorie:Doprava v Rusku]] |
[[Kategorie:Doprava v Rusku]] |
||
[[af:Noordelike Seeroete]] |
[[af:Noordelike Seeroete]] |
||
[[ar:طريق بحر الشمال]] |
|||
[[bn:উত্তর সমুদ্রপথ]] |
[[bn:উত্তর সমুদ্রপথ]] |
||
[[da:Nordøstpassagen]] |
[[da:Nordøstpassagen]] |
||
[[de:Nordostpassage]] |
[[de:Nordostpassage]] |
||
⚫ | |||
[[en:Northern Sea Route]] |
[[en:Northern Sea Route]] |
||
⚫ | |||
[[eo:Norda mara vojo]] |
[[eo:Norda mara vojo]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[fr:Passage du Nord-Est]] |
[[fr:Passage du Nord-Est]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[hi:उत्तरी सागर मार्ग]] |
[[hi:उत्तरी सागर मार्ग]] |
||
[[hr:Sjeverni morski put]] |
[[hr:Sjeverni morski put]] |
||
⚫ | |||
[[is:Norðausturleiðin]] |
[[is:Norðausturleiðin]] |
||
[[it:Passaggio a nord-est]] |
[[it:Passaggio a nord-est]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[lt:Šiaurės jūrų kelias]] |
[[lt:Šiaurės jūrų kelias]] |
||
⚫ | |||
[[nl:Noordoostelijke Doorvaart]] |
[[nl:Noordoostelijke Doorvaart]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[nn:Nordaustpassasjen]] |
[[nn:Nordaustpassasjen]] |
||
⚫ | |||
[[pl:Przejście Północno-Wschodnie]] |
[[pl:Przejście Północno-Wschodnie]] |
||
[[pt:Passagem do Nordeste]] |
[[pt:Passagem do Nordeste]] |
||
[[ru:Северный морской путь]] |
[[ru:Северный морской путь]] |
||
[[sr:Северни морски пут]] |
[[sr:Северни морски пут]] |
||
⚫ | |||
[[sv:Nordostpassagen]] |
[[sv:Nordostpassagen]] |
||
[[uk:Північний морський шлях]] |
[[uk:Північний морський шлях]] |
Verze z 16. 1. 2011, 09:06
Severní mořská cesta je označení námořní cesty podél celého severního a východního pobřeží Ruska. Obvykle se začíná podél severního pobřeží Norska přes město Murmansk a dále podél celého severního pobřeží Ruska k Beringovu průlivu a po té do Vladivostoku.
Historie
Ve středověku se v Evropě rozrůstaly obchodní styky s dálným východem, hlavně s Čínou. Námořní cesty byly nejvýhodnější, protože lodě dokázaly dopravit mnohonásobně více zboží než obchodní karavany cestující po souši. Nejvýhodnější cesta kolem Afriky byla obsazena Portugalci a tak ostatní mocnosti se snažili najít jiné cesty do Číny. Někteří pluli kolem světa, kolem Ameriky a Tichý oceán, jiní se pokoušeli najít cestu severními moři. Prvním kdo se pokusil proplout severovýchodní cestou byl anglický mořeplavec Hugh Willoughby v roce 1533. Doplul k pobřeží Kolského poloostrova, ale tam jeho lodi ztroskotaly a on sám zahynul. O proplutí na východ se pokoušeli od 16. století další mořeplavci. Mezi nejvýznamnějšími byl Sebastiano Caboto, Willem Barents, Henry Hudson, Pjotr Alexandrovič Čirikov a Julius von Payer. To se nakonec podařilo až v 19. století švédskému polárnímu badateli Adolfu Nordenskjöldovi, který 18. července 1879 proplul Beringovým průlivem a doplul do Tichého oceánu.
V dobách studené války a komunismu v Sovětském svazu byl v letní sezóně na této námořní cestě hustý provoz, hlavní myšlenkou bylo propojit ústí velkých sibiřských řek navzájem a se zbytkem země, vozily se především suroviny ze sibiřských nalezišť. Dnes je zhruba polovinu roku její severní část kvůli arktickému ledu neprůjezdná, v létě vyžaduje údržbu průjezdnosti pomocí ledoborců, což se po pádu komunismu ukázalo být neekonomické.
Reference
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northern Sea Route na anglické Wikipedii (číslo revize „Dealerofsalvation“ není číslo).