Strakova akademie

Strakova akademie

Strakova akademie je eklektická budova na levém břehu Vltavy na Malé Straně v Praze. Byla vystavěna v letech 1891–1896 podle návrhů architekta Václava Roštlapila. Pod kupolí jsou umístěny sochy od Josefa Maudra. Původně byl objekt využíván jako studentská kolej nemajetných synů české šlechty. V současnosti je sídlem vlády České republiky.

Historie

Sídlo vlády České republiky – Strakova akademie v Praze

Název Strakově akademii dal císařský tajný rada hrabě Jan Petr Straka z Nedabylic. Ten roku 1710 odkázal svůj majetek ke zřízení akademie pro nemajetné syny české šlechty. Administrativní zásahy vídeňské vlády však naplnění hraběcí závěti ztížily. Z odkázaných finančních prostředků byli podporováni šlechtičtí stipendisté, ovšem samotný vzdělávací ústav byl vystavěn až koncem 19. století.

Stavba v prostorách bývalé jezuitské zahrady probíhala 5 let (1891–1896) a její výměry dosáhly 4 000 m². Přilehlá zahrada má dalších 17 000 m². Náklady spojené s výstavbou přesáhly jeden milion tehdejších korun.

V přízemí budovy byly umístěny studovny, kanceláře správy, slavnostní síň a kabinety se sbírkami učebních pomůcek. První a druhé patro bylo vyhrazeno studentům. Nacházely se zde nejen studovny, ale zejména ložnice a domácí kaple. Kromě toho byla budova vybavena ústředním topením, lázněmi s bazénem, letní a zimní tělocvičnou, šermírnou a vlastní nemocnicí.

Podle dobových pramenů se zdejší stipendisté učili jen takové předměty, které se na veřejných ústavech nevyučovaly vůbec, nebo jen velmi okrajově. Mezi tyto předměty patřil například zpěv, kreslení, hudba, jízda na koni nebo šerm.

Po prvních dvou letech fungování akademie zde vniklo i vlastní česko-německé gymnázium.

V průběhu první světové války připadla akademie Červenému kříži, který zde zřídil nemocnici s celkovými 470 lůžky. Z auly akademie se stal operační sál a z ložnic studentů nemocniční pokoje.

Po zrušení nemocnice se se vznikem Československa v roce 1918 ve Strakově akademii zásadně změnily poměry. Do části budovy se nastěhovaly instituce tehdejší státní správy (Ministerstvo pro zásobování lidu, Ministerstvo národní obrany a Statistický úřad). Větší část budovy připadla Ústřednímu svazu československého studentstva, který zde umístil akademickou knihovnu a všestudentský archiv. Po formální stránce patřila budova stále Strakově nadaci, která vybírala od všech těchto institucí symbolický nájem a nesla náklady na opravy a údržbu a to až do zrušení Strakovy nadace, o níž rozhodl Zemský úřad 25. května 1938.

V době nacistické okupace budova sloužila jako sídlo tehdejší protektorátní vlády. V této době (1939–1941) proběhly v budově velké stavební úpravy, jež provedl Ladislav Machoň. Tyto úpravy předznamenaly poválečné využití celého objektu.

V lednu 1942 získal prostory akademie Říšský soud.

Po válce (od 15. května 1945) sloužil celý objekt vládním účelům. Akademie se stala sídlem Úřadu předsednictva vlády s prvním československým poválečným premiérem Zdeňkem Fierlingerem. Takto sloužila az do rozpadu Československa.

Od roku 1993, kdy zanikla československá federální vláda, v budově sídlí Úřad vlády České republiky (přestěhoval se sem z původního sídla v Lazarské ulici).

Adresa

Nábřeží Edvarda Beneše 4/128

Praha 1 – Malá Strana

Literatura

• BEZECNÝ, Zdeněk. Die Akademie des Grafen Straka. In: CERMAN, Ivo; VELEK, Luboš. Adelige Ausbildung. Die Herausforderung der Aufklärung und die Folgen. München: Martin Meidenbauer, 2006. Svazek Studien zum mitteleuropäischen Adel. 1.. S. 169-174.

• WITTLICHOVÁ, Lucie. Sto let Strakovy akademie. Dějiny a současnost. 1997, roč. 19, čís. 2, s. 33-37. 

Další fotografie

Obrázky, zvuky či videa k tématu Strakova akademie na Wikimedia Commons

• 
•