Sedm anglosaských království

Británie okolo roku 800

Sedm anglosaských království nebo Heptarchie je pojem používaný pro označení středověkých anglosaských království na jihu, východě a v centru Británie na konci starověku a na počátku středověku do sjednocení Anglie (Skotsko a Wales byly v té době také rozděleny na několik království). První použití tohoto termínu spadá do období 12. století. Označuje přibližně období od roku 500 do roku 850, tedy dobu následující po odchodu římských legií až do sjednocení Anglie Egbertem z Wessexu. Pojem heptarchie odkazuje na existenci sedmi království, která byla základem sjednoceného anglického království:

• Wessex (tj. království Západních Sasů)
• Sussex (tj. království Jižních Sasů)
• Northumbrie
• Mercie
• Essex (tj. království Východních Sasů)
• Východní Anglie („East Anglia“),
• Kent

Další anglosaská království, které se neřadí k heptarchii:

• Hwicce
• Lindsey – drobné anglosaské království

Rozsah

V různých etapách tohoto období jednotliví vládcové Northumbrie, Mercie a Wessexu ovládli větší část Anglie a mohou se tak považovat za významnější, ale i v těchto případech se dá hovořit o jednotlivých oddělených královstvích. Poslední výzkumy ukazují, že některá tato království (například Essex a Sussex) svým významem nedosahovala důležitosti ostatních. Vedle těchto sedmi království dále existovalo několik dalších důležitých politických center, jejichž vliv byl srovnatelný s některými se sedmi království. Jednalo se o království (nebo jejich části) – Bernicie a Deira v Northumbrii, Lindsey v oblasti současného hrabství Lincolnshire, Hwicce na jihozápadě Midlands, Magonsete v Mercii, Whitwara na ostrově Wight, Střední Anglie – skupina kmenů usídlených v okolí současného hrabství Leicestershire, Hestingas v okolí Hastingsu a Gewisse v současném hrabství Hampshire.

Konec sedmi království

Británie okolo roku 878, Danelaw zlatou barvou

Konec koexistence sedmi království byl postupným procesem. Nájezdy Vikingů v 9. století vedly k vytvoření jimi kontrolované oblasti v okolí Yorku a později k rozšíření jejich panství na území označované jako Danelaw (území, kde platily dánské zákony – oblast ve středu a na východě Anglie). Potřeba sjednocení proti společnému nepříteli vedly k tomu, že wessexský král Alfréd Veliký bojoval proti Dánům v 9. století jako vůdce Anglosasů. Jeho následníci ve Wessexu (hlavně Ethelstan) posilovali sjednocený anglosaský stát, až se původní rozdělení na jednotlivá království stalo nevýznamné.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heptarchy na anglické Wikipedii.