Alba (království)

Království Alba Rìoghachd na h-Alba (gd) ↓ 9. stol.–1286  → Vlajka Znak
Geografie Skotské království (Alba) v roce 1190
Hlavní město	Scone (kolem 843–1069) Dunfermline (kolem 1069–1452)
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Piktové, Gaelové, Britonové, Normané
Jazyky	irská gaelština (do 12. stol.), skotská gaelština (od 12. stol.), kumbrijština (1093–12. stol.), staroangličtina (od roku 950), skotština (od 13. století), vlámština (ve městech 12. stol.), francouzština (od 11. stol.), latina (liturgie, administrativa)
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Vznik	9. století – vznik 843 – sjednocení králem Kennethem Mac Alpinnem
Státní útvary a území
Předcházející Dál Riata Fortriu Circin Cé Fife Northumbrie Strathclyde Galloway Mann a Ostrovy Orknejské jarlství Následující Skotské království

Království Alba (gaelsky Rìoghachd na h-Alba, Alban nebo Alan, latinsky Scotia) je původní gaelský název Skotského království používaný v době od konce vlády krále Donalda II. roku 900 do skonu Alexandra III. roku 1286, jenž nepřímo vedl k válce Skotska za nezávislost. Království Alba se zformovalo během 9. století, kdy se spojily kmeny Piktů. Roku 1030 Skotsko dobylo britonské království Strathclyde.

Původní gaelský název se dnes zpravidla užívá anglicky hovořícími historiky k označení tohoto konkrétního středověkého období Skotska, které bylo specifické zejména tím, že jeho elitu a obyvatelstvo ještě tvořili domorodí Piktové a keltští Gaelové, později rozšířené o skotské Normany, na rozdíl od pozdějšího „stuartovského Skotska“, kdy se jeho aristokracie skládala z lidí hovořících převážně střední angličtinou, nazývaných „nížinnými Skoty“ (Lowland Scots), případně skotštinou, jazykem příbuzným angličtině.

V době panování Malcolma III. se politické centrum království začalo přesouvat ze Scone na severu na jih, do Fife. Spolu s králem přicházela také skotská šlechta, která opouštěla svá severní sídla v okolí Scone. Malcolm se usídlil v Dunfermline a jeho choť Margaret se stala mecenáškou místního opatství, které nahradilo Ionu jako místo posledního odpočinku skotské královské elity, mezi nimiž byl pohřben i Robert Bruce.

Erb symbolizující Alexandra II.

S příchodem Normanů se také výrazně proměnila struktura královského dvora a změnil se i chod království podle západního franského vzoru. Jen něco málo je známo o starší gaelské formě vlády. I poté přetrvávaly některé specifické úřady, které byly starobylého gaelského původu. Například nejdůležitějším byl hostarius („dveřník“), který velel královské osobní stráži, nebo rannaire, což byl gaelsky hovořící člen dvora, který měl za úkol rozdělovat jídlo. Vedle nich tu byly ještě královští lovci, lesníci a královští kuchaři. Od 12. až 13. století přestal královský dvůr připomínat keltskou formu vlády a začal se skládat z úřadů senešala, kancléře, komořího, konstábla, majordoma a maršálka, přičemž všechny úřady s výjimkou kancléře se během 13. století staly dědičnými tituly.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Alba na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alba na Wikimedia Commons

Portály: Skotsko | Středověk