Deira
| Deira Derenrice
| |||||||
Geografie
| |||||||
| Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení
|
|||||||
| Státní útvar | |||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
Deira (staroanglicky: Derenrice, Dere) bylo jedno z menších anglosaských[pozn. 1] království, založené v 6. století germánským kmenem Anglů v dobytých oblastech severovýchodní Británie. Později se Deira spojila se sousedním královstvím Bernicie a vytvořila království Northumbrie, které bylo jednou ze zemí tzv. anglosaské heptarchie.[1]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název království je britonského[pozn. 2] původu z keltského daru znamenající „dub“ (v moderní velštině derw).[1] V tomto případě by název znamenal „lid (řeky) Derwent“. Předpokládá se, že pochází od řeky Derwent protékající touto oblastí a z latinského jména římského města Derventio Brigantium[1][2] (nyní Malton v hrabství Severní Yorkshire).
Rozsah území[editovat | editovat zdroj]
Území Deiry sahalo od ústí řeky Humber k řece Tees a od pobřeží Severního moře až po západní konec Yorkshirského údolí (Vale of York).[3] Tato oblast se nachází v současném distriktu East Riding of Yorkshire.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o království Deira se dochovala v latinském spise Historia Brittonum, za jehož autora je pokládán velšský mnich Nennius, a týká se Ællova předka Sœmela (Sœmila), jenž „byl první, kdo Deiru odtrhl od Bernicie“, což podle historiků může znamenat, že vymanil Deiru z britonské moci.[4] Toto je vlastně jediná zmínka o královské dynastii v Deiře před 7. stoletím.
Prvním vládcem Deiry známým podle jména byl Ælla, o němž benediktinský mnich Beda Ctihodný píše ve svém díle Chronica Majora z roku 725 jako o jejím králi v době příchodu misie sv. Augustina v roce 597.[5] Jeho nástupcem byl král Æthelric. V roce 604 napadl Deiru bernicijský král Æthelfrith, zabil krále Æthelrika, vypudil Ællova syna Edwina do exilu a oženil se s Edwinovou sestrou Achou.[5] Edwin našel útočiště u krále Východní Anglie Rædwalda, který ho přesvědčil, aby přijal křesťanství. Potom mu pomohl vrátit se na deirský trůn, když porazil krále Æthelfrithe v bitvě u řeky Idle.[5] Edwin se také stal vládcem Bernicie. Jeho vláda byla úspěšná a skončila až bitvou na Hatfield Chase, kde byl král Edwin poražen spojenými vojsky Mercie, vedenými králem Pendou, a Gwyneddu, vedenými králem Cadwallonem ap Cadfanem.[6]
Edwinovou smrtí skončilo také spojení Bernicie s Deirou. Po Edwinovi se stal vládcem Deiry jeho bratranec, Æthelrikův syn Osric.[6] Po jeho smrti v bitvě s gwyneddským králem Cadwallonem byly trůny Bernicie a Deiry opět v rukou jednoho vládce – Æthelfrithova syna Oswalda.[6] Král Oswald byl roku 641/642 zabit v bitvě u Maserfieldu mercijským králem Pendou. Oswaldův bratr a nástupce král Oswiu měl potíže s udržením moci nad Deirou, která se nakonec vrátila k Ællovu potomku králi Oswinovi.[6] Nicméně bernicijský král Oswiu se neustále pokoušel znovu získat moc nad Deirou, a když to nešlo jinak, nařídil Oswinovu vraždu.[7] Navzdory tomu se mu úplně nepodařilo chopit se v Deiře moci a nepomohlo ani to, že se oženil s Edwinovou dcerou Eanfled.[7] Vládcem Deiry se jako závislý vládce stal jeho synovec Œthelwald. Po bitvě u řeky Winwæd, ve které podkrál Œthelwald stál na straně poraženého mercijského krále Pendy, se král Oswiu znovu krátce stal vládcem Deiry. Nebyl tam však oblíbený a rozhodl se proto obnovit závislé království pod vládou svého syna Aldfritha.[7] Podkrál Aldfrith však měl separatistické tendence, což bylo patrné zejména v náboženské otázce, když se rozhodl upustit od iroskotské liturgie ve prospěch liturgie latinské dříve, než to udělal jeho otec na synodu ve Whitby.[7] Král Oswiu odstavil Aldfritha od moci a jeho další osud není znám.
Po Oswiuově smrti převzal vládu v Northumbrii jeho syn Ecgfrith. Rozhodl se znovu oddělit Deiru jako závislé království a její trůn svěřil svému mladšímu bratru Ælfwinovi. Král Ecgfrith ho tímto krokem chtěl pravděpodobně připravit jako svého nástupce, neboť sám byl bezdětný.[8] Když byl podkrál Ælfwine zabit mercijským vojskem vedeným králem Æthelredem v bitvě na řece Trent roku 679, obě království se znovu spojila pod vládou jednoho krále, krále Ecgfritha.[8]
Rok 679 je považován za skutečný počátek sjednocené Northumbrie, protože už nikdy potom neměly Bernicie a Deira samostatné vládce.[pozn. 3][8]
Králové Deiry[editovat | editovat zdroj]
| Doba vlády | Držitel úřadu | Poznámky |
|---|---|---|
| Deirská dynastie | ||
| 559/560–589 | Ælla (Aelli) | Yffův syn |
| 589/599–604 | Æthelric (Aedilric) | |
| Bernicijská dynastie | ||
| 593/604?–616 | Æthelfrith | rovněž král Bernicie, zabit v bitvě |
| Deirská dynastie | ||
| 616–632 | Edwin | Ællův syn, vládl také v Bernicii; zabit v bitvě gwyneddským králem Cadwallonem a mercijským králem Pendou; Svatý Edwin |
| 633–634 | Osric | |
| Bernicijská dynastie | ||
| 633–642 | Oswald | Æthelfrithův syn, vládl také v Bernicii; zabit v bitvě mercijským králem Pendou; Svatý Oswald |
| 642–644 | Oswiu | Æthelfrithův syn, vládl také v Bernicii |
| Deirská dynastie | ||
| 644–651 | Oswine | Osrikův syn, zavražděn |
| Bernicijská dynastie | ||
| 651–654/655 | Æthelwold | Oswaldův syn |
| 654–670 | Oswiu | znovu |
| 656–664 | Alchfrith | podkrál pod svým otcem Oswiuem |
| 664–670 | Ecgfrith | podkrál pod svým otcem Oswiuem, po jehož smrti se stal králem celé Northumbrie |
| 670–679 | Ælfwine | podkrál pod svým bratrem Ecgfrithem, králem Northumbrie. Zabit v bitvě na řece Trent mercijským králem Æthelredem |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ termín „anglosaský“ se v tomto článku vztahuje především ke kmeni Anglů.
- ↑ Pro původní obyvatele římské a pořímské Británie moderní angličtina souhrnně používá termín „Britons“, tedy „Britoni“, na rozdíl od současných Britů, tedy „Brits/British“; termín „Britoni“ v češtině zdomácněl jenom částečně, někdy je používán jako ekvivalent slova „Britoni“ běžnější termín „britští Kelti“.
- ↑ Někdy se bere počátek Oswaldovy vlády, rok 634, jako rok založení Northumbrie.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Deira na polské Wikipedii, Deira na anglické Wikipedii a List of monarchs of Northumbria na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c SNYDER, Christopher Allen. The Britons, The peoples of Europe. 1. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2003. 331 s. Dostupné online. ISBN 0-631-22260-X. S. 210–212. (anglicky)
- ↑ HIGHAM, Nicholas John. The Kingdom of Northumbria AD 350–1100. 1. vyd. Stroud: Sutton Publishing, 1993. 320 s. Dostupné online. ISBN 0-86299-730-5. S. 81. (anglicky)
- ↑ CANNON, John; HARGREAVES, Anne. The kings & queens of Britain. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. 404 s. Dostupné online. ISBN 0-19-955922-8. S. 33. (anglicky)
- ↑ YORKE, Barbara. Królowie i królestwa Anglii w czasach Anglosasów. Varšava: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2009. 272 s. ISBN 978-83-01-16169-9. S. 109. (polsky)
- ↑ a b c YORKE, Barbara. Królowie i królestwa Anglii w czasach Anglosasów. Varšava: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2009. 272 s. ISBN 978-83-01-16169-9. S. 112. (polsky)
- ↑ a b c d YORKE, Barbara. Królowie i królestwa Anglii w czasach Anglosasów. Varšava: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2009. 272 s. ISBN 978-83-01-16169-9. S. 113. (polsky)
- ↑ a b c d YORKE, Barbara. Królowie i królestwa Anglii w czasach Anglosasów. Varšava: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2009. 272 s. ISBN 978-83-01-16169-9. S. 114. (polsky)
- ↑ a b c YORKE, Barbara. Królowie i królestwa Anglii w czasach Anglosasów. Varšava: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2009. 272 s. ISBN 978-83-01-16169-9. S. 115. (polsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Deira na Wikimedia Commons
