Negroidní rasa: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidány 2 bajty ,  před 2 měsíci
m
bez shrnutí editace
(Fylogeneze lidských populací)
m
{{Různé významy|redirect=Černoch|tento=lidech s tmavou pletí|stránka=Černoch (rozcestník)}}
[[Soubor:MtDNA haplogroup tree and distribution map.gif|alt=|náhled|451x451pixelů|Divergence a geografická přítomnost mitochondriálních haploskupin (negroidní rasa je souborem linií označených L1, L2]]
'''Negroidní''' '''rasa''' (též ''kongoidní'' nebo ''černá'') je souhrnésouhrnné označení pro skupiny původních obyvatel [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] na základě společných somatických (vzhledových) vlastností<ref name="a">{{Citace monografie
| příjmení1 = Laurie
| jméno1 = James
}}</ref> Na rozdíl od ostatních ras netvoří negroidi jednotou přirozenou skupinu, jde o soubor nejméně tří samostatných vývojových linií.
 
Tradičně byli k negroidní rase přiřazováni také [[Australoidní rasa|australoidní populace]]. Jde však o svébytnou skupinu, která vznikla podobně jako europoidní a mogoloidnímongoloidní populace po migraci člověka z Afriky, u které se však vlivem stejných podmínek vyvinuly či spíše zachovaly podobné znaky, např. tmavá pokožka. Tradiční pětirasová klasifikace vyčleňuje z negroidní rasy evolučně starobylé [[Khoisanové|Khoisany]] do samostatné kapské rasy.
 
== Etymologie ==
''[[Člověk moudrý|Homo sapiens]]'' je v současnosti jediným [[Recentní taxon|recentním]] [[Člověk|lidským]] druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve [[Východní Afrika|východní Africe]], přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl ''[[Homo rhodesiensis]]''.
 
Čeští evoluční biologocébiologové [[Pavel Duda]] a [[Jan Zrzavý (biolog)|Jan Zrzavý]] publikovali v roce 2016 výsledky svého výzkumu, který se zabýval fylogenezí jednotlivých lidských populací. VešteréVeškeré předchozí studie se zabývali vždy jen několika málo geny, případně studovaly evoluci [[mitochondriální DNA]] či odvozavalyodvozovaly fylogenezi lidských populací z [[Jazyková rodina|příbuznosti jejich jazyků]]. Výzkum českých vědců pracoval s širokým spektrem lidských populací a mapoval vztahy mnoha jejich genů, přičemž potvrdil, že vycházet z příbuznosti jazyků může být velice zavádějící a také upozornil na fakt, že některé populace tradičně chápané jako přechodné, jsou dnes již většinou geneticky plně totožní se sousedními populacemi (např. původně asijští Maďaři s Evropany).
 
Výzkum odhalil, že lidstvo se ve své africké kolébce rozdělilo do čtyři velkých skupin. Nejdříve se od kmenové linie oddělila skupina zahrnující většinu africké populace (konkrétně [[Khoisanové|Khoisany]], [[Pygmejové|Pygmeje]], mluvčí [[Nigerokonžské jazyky|nigerokonžských jazyků]] a mluvčí [[Afroasijské jazyky#Čadské jazyky|čadských jazyků]]), dále se odštěpili středoafričtí [[Hadzové]] a nakonec se od větve směřující ven z Afriky, která dala postupně vzniknout [[Australoidní rasa|australoidům]], [[Mongoloidní rasa|mongoloidům]] a [[Europoidní rasa|europoidům]], oddělili příslušníci etnika [[Sandawe]] spolu s mluvčími [[Nilosaharské jazyky|nilosaharských jazyků]]. Negroidní rasu tak nelze v žádném případě chápat jako [[monofylum]]. Východoafričtí Kúšité chápaní obvykle jako přechodná skupina mezi negroidy a [[Europoidní rasa|europoidy]] geneticky náleží k europoidnímu plemeni.<ref>{{Citace elektronické monografie

Navigační menu