Josef Souček: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + kat.
tit jen v ib -dupl stará šabl, odk, es
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy}}
{{Různé významy}}
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Josef Souček
| jméno = ThDr. [[čestný doktorát|h. c.]] Josef Souček
| obrázek = Senior Soucek.JPG
| obrázek = Senior Soucek.JPG
| popisek = Josef Souček
| popisek = Josef Souček
Řádek 11: Řádek 11:
| místo úmrtí = [[Praha]], {{Vlajka a název|Československo}}
| místo úmrtí = [[Praha]], {{Vlajka a název|Československo}}
}}
}}
'''Josef Souček''' ([[10. říjen|10. října]] [[1864]] [[Jestřabí Lhota]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/9321/87 Matriční záznam o narození a křtu] evangelické farnosti Libice nad Ciclinou</ref> – [[7. červen|7. června]] [[1938]] [[Praha]]) byl český evangelický teolog, duchovní, jeden ze spoluzakladatelů a v letech 1918–1938 první synodní [[senior (církev)|senior]] [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]].
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|syn|[[Josef Bohumil Souček]]}}
{{Příbuzný|vnučka|[[Lydie Roskovcová]]}}
}}

ThDr. [[čestný doktorát|h. c.]] '''Josef Souček''' ([[10. říjen|10. října]] [[1864]] [[Jestřabí Lhota]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/9321/87 Matriční záznam o narození a křtu] evangelické farnosti Libice nad Ciclinou</ref> – [[7. červen|7. června]] [[1938]] [[Praha]]) byl český evangelický teolog, duchovní, jeden ze spoluzakladatelů a v letech 1918–1938 první synodní senior [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]].


== Život ==
== Život ==
Po absolvování teologických studií v zahraničí (Vídeň, Německo, Skotsko) působil jako vikář v reformovaných sborech [[Velim]] ([[1889]]–[[1891]]), Německé (od roku 1948 [[Sněžné (okres Žďár nad Sázavou)|Sněžné]]) pro [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Daňkovicích|Daňkovice]] ([[1891]]–[[1895]]), [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 1 - Nové Město|Praha-Nové Město]] (Kliment, [[1895]]–[[1897]]), od 11. 11. [[1897]] do 31. 12. [[1932]] farář tamtéž, byl také seniorem pražského obvodu.
Po absolvování teologických studií v zahraničí (Vídeň, Německo, Skotsko) působil jako vikář v reformovaných sborech [[Velim]] ([[1889]]–[[1891]]), Německé (od roku 1948 [[Sněžné (okres Žďár nad Sázavou)|Sněžné]]) pro [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Daňkovicích|Daňkovice]] ([[1891]]–[[1895]]), [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 1 - Nové Město|Praha-Nové Město]] (Kliment, [[1895]]–[[1897]]), od 11. listopadu [[1897]] do 31. prosince [[1932]] farář tamtéž, byl také seniorem pražského obvodu.


Kromě plnění svých pastoračních povinností se s plným osobním nasazením zúčastnil procesů směřujících k sjednocení českých, moravských a slezských evangelíků. Již [[28. listopad|28. 11.]] [[1903]] předsedal v pražském Národním domě na Vinohradech ''Prvnímu sjezdu českých evangelíků z Čech a Moravy'', který mj. dal podnět k založení první ekumenické organizace na našem území – [[Kostnická jednota|Kostnické jednoty]]. V dalších letech se klimentský sbor stal jedním z ideových a organizačních center řady akcí, které vedly po vzniku samostatného československého státu ke spojení helvetských ([[Reformovaná církev|reformovaných]]) a augsburských ([[Luteránství|luterských]]) farních sborů do nového církevního společenství – ''Evangelické církve bratrské'', od roku [[1919]] Českobratrské církve evangelické. Do jejího čela generální sněm (synod), konaný ve dnech 17. – 18. 12. [[1918]] v Praze, zvolil Josefa Součka, který jako [[synodní senior]] v letech [[1918]]–[[1932]] souběžně působil také ve funkci faráře klimentského sboru v Praze 1, následně od [[1. leden|1. 1.]] [[1933]] až do své smrti ([[7. červen|7. 6.]] [[1938]]) zastával pozici synodního seniora bez dalších služebních závazků.
Kromě plnění svých pastoračních povinností se s plným osobním nasazením zúčastnil procesů směřujících k sjednocení českých, moravských a slezských evangelíků. Již [[28. listopad]]u [[1903]] předsedal v pražském Národním domě na Vinohradech ''Prvnímu sjezdu českých evangelíků z Čech a Moravy'', který mj. dal podnět k založení první ekumenické organizace na našem území – [[Kostnická jednota|Kostnické jednoty]]. V dalších letech se klimentský sbor stal jedním z ideových a organizačních center řady akcí, které vedly po vzniku samostatného československého státu ke spojení helvetských ([[Reformovaná církev|reformovaných]]) a augsburských ([[Luteránství|luterských]]) farních sborů do nového církevního společenství – ''Evangelické církve bratrské'', od roku [[1919]] Českobratrské církve evangelické. Do jejího čela generální sněm (synod), konaný ve dnech 17. – 18. prosince [[1918]] v Praze, zvolil Josefa Součka, který jako [[synodní senior]] v letech [[1918]]–[[1932]] souběžně působil také ve funkci faráře klimentského sboru v Praze 1, následně od [[1. leden|1. ledna]] [[1933]] až do své smrti ([[7. červen|7. června]] [[1938]]) zastával pozici synodního seniora bez dalších služebních závazků.


Patřil k váženým a uznávaným představitelům ČCE, pod jeho vedením došlo k poměrně rychlé organizační konsolidaci života ve stávajících a nově zakládaných sborech, seniorátech i na celocírkevní úrovni, výstavbě a rekonstrukcím bohoslužebných a farních budov, nárůstu počtu kazatelů a jejich hmotného zebezpečení. K významným událostem této doby patřily zejména vznik [[Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké]] (8. 4. [[1919]]), první státní autonomní vysoké školy pro přípravu protestantských duchovních na našem území, vybudování materiální i personální základny pro sociální práci církve a ucelené struktury tiskové a vydavatelské činnosti ČCE, soustředěné od roku 1920 zvláště v ''Nakladatelské akciové společnosti Kalich''. Za jeho vedení se v letech [[1921]]–[[1935]] konalo sedm synodů, předsedal ''Svazu evangelických církví v ČSR'' (byl založen ve dnech 5. – 7. 7. [[1928]] v Bratislavě), publikoval řadu statí a článků k vnitrocírkevním i společenským událostem v periodických tiskovinách církve a udržoval rozsáhlé ekumenické kontakty s evropským i světovým protestantismem.
Patřil k váženým a uznávaným představitelům ČCE, pod jeho vedením došlo k poměrně rychlé organizační konsolidaci života ve stávajících a nově zakládaných sborech, seniorátech i na celocírkevní úrovni, výstavbě a rekonstrukcím bohoslužebných a farních budov, nárůstu počtu kazatelů a jejich hmotného zebezpečení. K významným událostem této doby patřily zejména vznik [[Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké]] (8. dubna [[1919]]), první státní autonomní vysoké školy pro přípravu protestantských duchovních na našem území, vybudování materiální i personální základny pro sociální práci církve a ucelené struktury tiskové a vydavatelské činnosti ČCE, soustředěné od roku 1920 zvláště v ''Nakladatelské akciové společnosti Kalich''. Za jeho vedení se v letech [[1921]]–[[1935]] konalo sedm synodů, předsedal ''Svazu evangelických církví v ČSR'' (byl založen ve dnech 5. – 7. července [[1928]] v Bratislavě), publikoval řadu statí a článků k vnitrocírkevním i společenským událostem v periodických tiskovinách církve a udržoval rozsáhlé ekumenické kontakty s evropským i světovým protestantismem.


Jeho záslužná domácí i zahraniční činnost byla oceněna udělením čestných doktorátů teologie pražskou Husovou československou evangelickou fakultou bohosloveckou (1927) a teologickou fakultou [[Univerzita v St Andrews|University of St Andrews]] (1933).
Jeho záslužná domácí i zahraniční činnost byla oceněna udělením čestných doktorátů teologie pražskou Husovou československou evangelickou fakultou bohosloveckou (1927) a teologickou fakultou [[Univerzita v St Andrews|University of St Andrews]] (1933).
Řádek 58: Řádek 53:
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Křesťanství}}
{{Portály|Lidé|Křesťanství}}
{{DEFAULTSORT:Souček, Josef}}


{{DEFAULTSORT:Souček, Josef}}
[[Kategorie:Čeští teologové]]
[[Kategorie:Čeští teologové]]
[[Kategorie:Protestantští teologové]]
[[Kategorie:Protestantští teologové]]

Verze z 27. 1. 2020, 10:25

Další významy jsou uvedeny na stránce Josef Souček (rozcestník).
ThDr. h. c. Josef Souček
Josef Souček
Josef Souček
Narození10. října 1864
Jestřabí Lhota, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. června 1938 (ve věku 73 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtínádor mozku
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materGymnázium Kolín
Evangelická teologická fakulta Univerzity ve Vídni
Povolánífarář a evangelický teolog
ZaměstnavatelČeskobratrská církev evangelická
Oceněníčestný doktorát Evangelické teologické fakulty v Praze (1927)
čestný doktor (1933)
Nábož. vyznáníEvangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1864–1918)
Českobratrská církev evangelická (1918–1938)
DětiJosef Bohumil Souček[1]
PříbuzníTomáš Člupek (tchán)[2]
Lydie Roskovcová[1] (vnučka)
Funkcesynodní senior (1918–1938)
předseda (Svaz evangelických církví)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Souček (10. října 1864 Jestřabí Lhota[3]7. června 1938 Praha) byl český evangelický teolog, duchovní, jeden ze spoluzakladatelů a v letech 1918–1938 první synodní senior Českobratrské církve evangelické.

Život

Po absolvování teologických studií v zahraničí (Vídeň, Německo, Skotsko) působil jako vikář v reformovaných sborech Velim (18891891), Německé (od roku 1948 Sněžné) pro Daňkovice (18911895), Praha-Nové Město (Kliment, 18951897), od 11. listopadu 1897 do 31. prosince 1932 farář tamtéž, byl také seniorem pražského obvodu.

Kromě plnění svých pastoračních povinností se s plným osobním nasazením zúčastnil procesů směřujících k sjednocení českých, moravských a slezských evangelíků. Již 28. listopadu 1903 předsedal v pražském Národním domě na Vinohradech Prvnímu sjezdu českých evangelíků z Čech a Moravy, který mj. dal podnět k založení první ekumenické organizace na našem území – Kostnické jednoty. V dalších letech se klimentský sbor stal jedním z ideových a organizačních center řady akcí, které vedly po vzniku samostatného československého státu ke spojení helvetských (reformovaných) a augsburských (luterských) farních sborů do nového církevního společenství – Evangelické církve bratrské, od roku 1919 Českobratrské církve evangelické. Do jejího čela generální sněm (synod), konaný ve dnech 17. – 18. prosince 1918 v Praze, zvolil Josefa Součka, který jako synodní senior v letech 19181932 souběžně působil také ve funkci faráře klimentského sboru v Praze 1, následně od 1. ledna 1933 až do své smrti (7. června 1938) zastával pozici synodního seniora bez dalších služebních závazků.

Patřil k váženým a uznávaným představitelům ČCE, pod jeho vedením došlo k poměrně rychlé organizační konsolidaci života ve stávajících a nově zakládaných sborech, seniorátech i na celocírkevní úrovni, výstavbě a rekonstrukcím bohoslužebných a farních budov, nárůstu počtu kazatelů a jejich hmotného zebezpečení. K významným událostem této doby patřily zejména vznik Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké (8. dubna 1919), první státní autonomní vysoké školy pro přípravu protestantských duchovních na našem území, vybudování materiální i personální základny pro sociální práci církve a ucelené struktury tiskové a vydavatelské činnosti ČCE, soustředěné od roku 1920 zvláště v Nakladatelské akciové společnosti Kalich. Za jeho vedení se v letech 19211935 konalo sedm synodů, předsedal Svazu evangelických církví v ČSR (byl založen ve dnech 5. – 7. července 1928 v Bratislavě), publikoval řadu statí a článků k vnitrocírkevním i společenským událostem v periodických tiskovinách církve a udržoval rozsáhlé ekumenické kontakty s evropským i světovým protestantismem.

Jeho záslužná domácí i zahraniční činnost byla oceněna udělením čestných doktorátů teologie pražskou Husovou československou evangelickou fakultou bohosloveckou (1927) a teologickou fakultou University of St Andrews (1933).

Odkazy

Literatura

  • Masarykův slovník naučný. VI. díl. Praha 1932, s. 817
  • Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky, VI. díl, 1. svazek. Praha 1940, s. 122
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 649. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 170. 
  • VALEŠ, Bohumil. Náš první synodní senior. Vzpomínky k 20. výročí jeho úmrtí. Evangelický kalendář 1958, s. 47–63.

Související články

Reference

Externí odkazy

1. Synodní senior Českobratrské církve evangelické
Předchůdce:
úřad nebyl zřízen
1918 - 1938
Josef Souček
Nástupce:
Kamil Nagy