Kristian Pavel Lanštják: Porovnání verzí
m + kategorie |
překlepy a formulační úpravy, +odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
}} |
}} |
||
'''Kristian Pavel Lanštják''' ([[11. březen|11. března]] [[1892]] [[Horní Dubenky]] – [[16. červenec|16. července]] [[1986]] [[Žižkov|Praha-Žižkov]]) |
'''Kristian Pavel Lanštják''' ([[11. březen|11. března]] [[1892]] [[Horní Dubenky]] – [[16. červenec|16. července]] [[1986]] [[Žižkov|Praha-Žižkov]]) byl prvním farářem 1. sboru [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]] v Praze-Žižkově ([[Betlémská kaple na Žižkově]]), v letech 1937–1951 byl seniorem [[Pražský seniorát|pražského senioriátu]] Českobratrské církve evangelické. Byl výraznou osobností při rozvoji pražské městské části Žižkova, vysoce vážený ve všech kruzích obyvatelstva bez rozdílu vyznání. Usiloval o sjednocení různých evangelických církví v Čechách a na Moravě. Měl významný podíl v protifašistickém odboji. Zasloužil se o vztahy se Slovenskem a o podporu Lužických Srbů v Čechách i v Německu. |
||
== Život == |
== Život == |
||
[[Soubor:K P Lanstjak rodina.jpg|náhled|K.P. Lanštják r. 1948, jeho rodina: manželka Božena r. Joklova, dcera Eva Čížková, r. Lanštjáková, manžel Otakar Čížek a jejich synové Michael Čížek a Pavel Čížek]] |
[[Soubor:K P Lanstjak rodina.jpg|náhled|K.P. Lanštják r. 1948, jeho rodina: manželka Božena r. Joklova, dcera Eva Čížková, r. Lanštjáková, manžel Otakar Čížek a jejich synové Michael Čížek a Pavel Čížek]] |
||
Narodil se jako syn |
Narodil se jako syn evangelického faráře Pavla Ferdinanda Lanštjáka (8. července 1871 [[Horné Zelenice]] – 21. června 1935 Horní Dubenky), který působil jako přední farář evangelického sboru v Horních Dubenkách, a Milady roz. Pospíšilové (28. července 1871 – 24. září 1972). Jeho otec byl synem luterského faráře Ondřeje Hořislava Lanštjáka (2. prosince 1821 – 25. července 1909), který pocházel z [[Palúdzka|Palúdzky]] u Liptovského Mikuláše na Slovensku. V té době bylo na Slovensku nemilosrdné pronásledování Slováků, Němců a jiných národností žijících v Uhrách, přesto jeho otec uspořádal sbírku na obnovu Národního divadla v Praze, které v té době vyhořelo (tehdy byli slovenští evangelíci silně spjati s těmi českými). Bylo to tehdy bráno jako velezrada. Musel tedy ze Slovenska odejít, rozhodoval se mezi [[Lužice|Lužicí]] (Srbsko) a sborem v Horních Dubenkách (Česko), kde byl jednohlasně zvolen farářem. |
||
Kristián Pavel Lanštják vzhledem k silným evangelickým kořenům byl předurčen pokračovat v tradici farářů, v širší rodině se stal již patnáctým farářem. Vyrůstal v oblasti Horních Dubenek, kde k němu promlouvala minulost počínající husitským vítězstvím u Dubenek r. 1423, kde na popud otce vznikl památník s odkazem k této husitské bitvě u rybníka Bor. <ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Hájek |
| příjmení = Hájek |
||
| jméno = Štěpán |
| jméno = Štěpán |
||
Řádek 20: | Řádek 22: | ||
| strany = |
| strany = |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> Své jméno Kristian a Pavel nezískal náhodou. Křestní jméno Kristian ( |
}}</ref> Své jméno Kristian a Pavel nezískal náhodou. Křestní jméno Kristian (Kristův člověk) získal po svém dědovi Kristianu Pospíšilovi (ten byl farářem luterské církve v Humpolci), a Pavel (posel evangelia) po svém otci. Jeho učiteli byli významné osobnosti, jako spisovatel [[Alois Jirásek]]. V letech 1919–1959 byl prvním farářem ČCE v Praze-Žižkově. V mimocírkevní veřejnosti byl zapojen do mnohé kulturní činnosti jako řečník a funkcionář. Po druhé světové válce byl jednatelem [[Společnost přátel Lužice|Společnosti přátel Lužice]] a správcem Lužickosrbského semináře na Malé Straně v Praze. Obnovil Slovanskou komisi při Kostnické jednotě. V šedesátých letech se zasloužil o výzkum zříceniny hradu [[Janštejn|Janštejna]] poblíž Horních Dubenek.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
Řádek 29: | Řádek 31: | ||
| datum vydání = |
| datum vydání = |
||
| datum přístupu = 17.11.2019 |
| datum přístupu = 17.11.2019 |
||
}}</ref> Dne 17. července 1917 vstoupil ve svazek manželský s Boženou roz. Joklovou z Humpolce (5. května 1891 Humpolec – 27. řijna 1983 Praha) S |
}}</ref> Dne 17. července 1917 vstoupil ve svazek manželský s Boženou roz. Joklovou z Humpolce (5. května 1891 Humpolec – 27. řijna 1983 Praha) S ní měl dceru Evu (22. listopadu 1920 Praha – 7. řijna 1988 Praha), která se provdala za plk. Otakara Čížka (1915–1997). K.P. Lanštják měl dva vnuky Michaela (1947–1993) a Pavla (* 1955). Místo jeho posledního odpočinku je v Humpolci na tamním hřbitově. |
||
[[Soubor:Kristian Pavel Lanštják.jpg|náhled|287.949x287.949pixelů|K.P. Lanštják, gymnázium Jindřichův Hradec, 2. července 1911]] |
[[Soubor:Kristian Pavel Lanštják.jpg|náhled|287.949x287.949pixelů|K.P. Lanštják, gymnázium Jindřichův Hradec, 2. července 1911]] |
||
=== Vzdělání === |
=== Vzdělání === |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
1903–1905 [[Jiráskovo gymnázium Resslova|Jiráskovo gymnazium]] Praha II. – Nové Město, Resslova 10 |
* 1903–1905 [[Jiráskovo gymnázium Resslova|Jiráskovo gymnazium]] Praha II. – Nové Město, Resslova 10 |
||
1905–1911 gymnázium v Jindřichově Hradci (13. července 1911 maturoval s vyznamenáním) |
* 1905–1911 gymnázium v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] (13. července 1911 maturoval s vyznamenáním) |
||
* 1911–1913 teologická fakulta ve [[Vídeň|Vídni]] (studium bohosloví) |
|||
* 1913–1915 teologická fakulta v [[Lipsko|Lipsku]] (složení státní zkoušky) |
|||
1913–1915 teologická fakulta v Lipsku (složení státní zkoušky) |
|||
=== Církevní služba === |
=== Církevní služba === |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
15. července 1919 – 31. července 1959 farář v Praze |
* 15. července 1919 – 31. července 1959 farář v Praze-Žižkově, při Betlémské kapli |
||
23. ledna 1938 – 1953 senior pražského senioriátu (17. února 1950 složil v této funkci slib Státnímu úřadu církevnímu v Praze) |
* 23. ledna 1938 – 1953 senior pražského senioriátu (17. února 1950 složil v této funkci slib Státnímu úřadu církevnímu v Praze) |
||
== ČCE Žižkov == |
== ČCE Žižkov == |
||
15. července |
15. července 1919 přišel jako vikář na Žižkov, který byl teprve 11 let před jeho narozením povýšen na město a v roce 1919 ještě nebyl součástí Prahy (tou se stal až 1. ledna 1922). Církev tehdy tvořil hlouček žižkovských evangelíků. Samostatným se farní sbor na Žižkově stal až v roce 1920 a K. P. Lanštják se 11. ledna 1921 stal jeho prvním farářem. Mladý farář se ihned pustil do práce, nebylo mu zatěžko kázat denně a přednášet na různých veřejných shromážděních. Posluchačů stále přibývalo, vybudoval farní společenství, které mělo 12 000 členů. Tento početný sbor se rozdělil na čtyři farní sbory. První sbor se nacházel v Prokopově ulici č. 4 s Betlémskou kaplí, druhý v Tomkově ulici č. 8 s dvěma církevními domy, třetí ve Strašnicích s církevním domem a modlitebnou, čtvrtý na Žižkově na Jarově s církevní budovou a modlitebnou. Mezi chudými obyvateli rozšířil na 30 000 biblí a zároveň jim pomáhal v zápase s nezaměstnaností a s následky hospodářské krize. Nešlo mu jen o šíření bible, ale také o to, aby jí lidé rozuměli. Proto založil Jednotu písmáků a vydal odvážně Písmákův deník, celkem 24 ročníků, dokud se vydávání neujala synodní rada. V Praze na Jarově dal podnět k založení Občanské záložny, která by sbory podporovala finančně.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Bič |
| příjmení = Bič |
||
| jméno = Miloš, prof |
| jméno = Miloš, prof |
||
Řádek 65: | Řádek 63: | ||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> Cestoval pravidelně do Švýcar, kde pořádal přednášky, jejichž výnos byl věnován finanční podpoře církevních staveb pod jeho farností.<ref>{{Citace elektronického periodika |
}}</ref> Cestoval pravidelně do Švýcar, kde pořádal přednášky, jejichž výnos byl věnován finanční podpoře církevních staveb pod jeho farností.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = mailto:internet@ceskatelevize.cz |
|||
| jméno = Ceska Televize; |
|||
| titul = Z metropole |
| titul = Z metropole |
||
| periodikum = Česká televize |
| periodikum = Česká televize |
||
| vydavatel = |
|||
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288835-z-metropole/214411058230035/video/348271 |
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288835-z-metropole/214411058230035/video/348271 |
||
| datum vydání = |
|||
| jazyk = cs |
| jazyk = cs |
||
| url archivu = |
|||
| datum přístupu = 2019-11-17 |
| datum přístupu = 2019-11-17 |
||
}}</ref> Po svém otci zdědil velikou víru, lásku k práci, schopnost budovat a plánovat do budoucnosti. Tyto vzácné dary a schopnosti vidíme uskutečněné na Žižkově, v církvi i mimo ní. Betlémskou kapli rozšířil třemi účelnými přístavbami a ozdobil jí vkusnou věží se zvonem. Pracoval v Kostnické jednotě a hodně se věnoval spolupráci s Lužickými Srby. Od roku 1919 působil v mnoha veřejných kulturních a sociálních |
}}</ref> Po svém otci zdědil velikou víru, lásku k práci, schopnost budovat a plánovat do budoucnosti. Tyto vzácné dary a schopnosti vidíme uskutečněné na Žižkově, v církvi i mimo ní. Betlémskou kapli rozšířil třemi účelnými přístavbami a ozdobil jí vkusnou věží se zvonem. Pracoval v [[Kostnická jednota|Kostnické jednotě]] a hodně se věnoval spolupráci s Lužickými Srby. Od roku 1919 působil v mnoha veřejných kulturních a sociálních institucích města Žižkova. |
||
== Protifašistický odboj == |
== Protifašistický odboj == |
||
Řádek 84: | Řádek 83: | ||
| datum vydání = |
| datum vydání = |
||
| datum přístupu = 17.11.2019 |
| datum přístupu = 17.11.2019 |
||
}}</ref> |
}}</ref> Znal rodinu [[Petr Fafek|Petra Fafka]], která se po první světové válce přestěhovala z Vyšehradu na Žižkov, později na Vinohrady. Celá rodina docházela do žižkovské Betlémské kaple na pravidelné bohoslužby, obě jejich dcery navštěvovaly nedělní školu a obě se do církevní spolupráce zapojily hned po své konfirmaci po boku své matky. Rela se připravovala ke katechetské zkoušce a chtěla se věnovat vyučování náboženství. Mladší Liboslava pracovala již dříve ve sboru, také i jako učitelka nedělní školy. Vzhledem k tomu, že K. P. Lanštják s nimi byl ve stálém bratrském kontaktu, bylo přirozené, že jej rodina Fafkova požádala o pomoc pro skrývané posly "[[Jozef Gabčík|Zdeňka Vyskočila]]" a "Jaroslava Navrátila"... <ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Ivanov |
| příjmení = Ivanov |
||
| jméno = Miroslav |
| jméno = Miroslav |
||
Řádek 97: | Řádek 96: | ||
| strany = 129 - 131 |
| strany = 129 - 131 |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> Do posledního dne před svým zatčením 22. června byla rodina Fafkova ve styku s žižkovskou Betlémskou kaplí. Přes kruté výslechy nikoho ze svých solupracovníků neprozradila. Na počest hrdinství rodiny Fafkovy byla na počátku 50. let odhalena v Betlémské kapli na Žižkově pamětní deska, kdy vedle jiných promluvil K.P. Lanštják <ref>{{Citace monografie |
}}</ref> Do posledního dne před svým zatčením 22. června 1942 byla rodina Fafkova ve styku s žižkovskou Betlémskou kaplí. Přes kruté výslechy nikoho ze svých solupracovníků neprozradila. Na počest hrdinství rodiny Fafkovy byla na počátku 50. let odhalena v Betlémské kapli na Žižkově pamětní deska, kdy vedle jiných promluvil K.P. Lanštják <ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Čvančara |
| příjmení = Čvančara |
||
| jméno = Jaroslav |
| jméno = Jaroslav |
||
Řádek 110: | Řádek 109: | ||
| strany = |
| strany = |
||
| isbn = 978-80-907308-2-3 |
| isbn = 978-80-907308-2-3 |
||
}}</ref> na text z Písma z |
}}</ref> na text z Písma z evangelia podle Jana 15, 12–14: ''Pamatujme a bděme, aby nezemřeli nadarmo''.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
Řádek 127: | Řádek 126: | ||
== Publikační činnost == |
== Publikační činnost == |
||
* redaktor '''Písmákův deník''' |
* redaktor časopisu '''Písmákův deník''' |
||
* redaktor |
* redaktor sborového věstníku '''Vítkov''' (1923–1943) |
||
* spoluredaktor '''Ev. Církevník''' |
* spoluredaktor časopisu '''Ev. Církevník''' |
||
* šéfredaktor týdeníku '''[[Kostnické jiskry]]''' |
* šéfredaktor týdeníku '''[[Kostnické jiskry]]''' |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /><br /> |
<references /><br /> |
||
{{DEFAULTSORT:Lanštják, Kristian Pavel}} |
{{DEFAULTSORT:Lanštják, Kristian Pavel}} |
||
[[Kategorie:Českobratrská církev evangelická]] |
[[Kategorie:Českobratrská církev evangelická]] |
Verze z 18. 11. 2019, 11:47
Kristian Pavel Lanštják | |
---|---|
Narození | 11. března 1892 Horní Dubenky |
Úmrtí | 16. července 1986 (ve věku 94 let) Praha |
Povolání | farář |
Zaměstnavatel | Českobratrská církev evangelická |
Nábož. vyznání | Českobratrská církev evangelická Evangelická církev v Rakousku (1781–1918) |
Rodiče | Pavel Ferdinand Lanštják[1] |
Funkce | senior Pražského seniorátu (1937–1951) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kristian Pavel Lanštják (11. března 1892 Horní Dubenky – 16. července 1986 Praha-Žižkov) byl prvním farářem 1. sboru Českobratrské církve evangelické v Praze-Žižkově (Betlémská kaple na Žižkově), v letech 1937–1951 byl seniorem pražského senioriátu Českobratrské církve evangelické. Byl výraznou osobností při rozvoji pražské městské části Žižkova, vysoce vážený ve všech kruzích obyvatelstva bez rozdílu vyznání. Usiloval o sjednocení různých evangelických církví v Čechách a na Moravě. Měl významný podíl v protifašistickém odboji. Zasloužil se o vztahy se Slovenskem a o podporu Lužických Srbů v Čechách i v Německu.
Život
Narodil se jako syn evangelického faráře Pavla Ferdinanda Lanštjáka (8. července 1871 Horné Zelenice – 21. června 1935 Horní Dubenky), který působil jako přední farář evangelického sboru v Horních Dubenkách, a Milady roz. Pospíšilové (28. července 1871 – 24. září 1972). Jeho otec byl synem luterského faráře Ondřeje Hořislava Lanštjáka (2. prosince 1821 – 25. července 1909), který pocházel z Palúdzky u Liptovského Mikuláše na Slovensku. V té době bylo na Slovensku nemilosrdné pronásledování Slováků, Němců a jiných národností žijících v Uhrách, přesto jeho otec uspořádal sbírku na obnovu Národního divadla v Praze, které v té době vyhořelo (tehdy byli slovenští evangelíci silně spjati s těmi českými). Bylo to tehdy bráno jako velezrada. Musel tedy ze Slovenska odejít, rozhodoval se mezi Lužicí (Srbsko) a sborem v Horních Dubenkách (Česko), kde byl jednohlasně zvolen farářem.
Kristián Pavel Lanštják vzhledem k silným evangelickým kořenům byl předurčen pokračovat v tradici farářů, v širší rodině se stal již patnáctým farářem. Vyrůstal v oblasti Horních Dubenek, kde k němu promlouvala minulost počínající husitským vítězstvím u Dubenek r. 1423, kde na popud otce vznikl památník s odkazem k této husitské bitvě u rybníka Bor. [2] Své jméno Kristian a Pavel nezískal náhodou. Křestní jméno Kristian (Kristův člověk) získal po svém dědovi Kristianu Pospíšilovi (ten byl farářem luterské církve v Humpolci), a Pavel (posel evangelia) po svém otci. Jeho učiteli byli významné osobnosti, jako spisovatel Alois Jirásek. V letech 1919–1959 byl prvním farářem ČCE v Praze-Žižkově. V mimocírkevní veřejnosti byl zapojen do mnohé kulturní činnosti jako řečník a funkcionář. Po druhé světové válce byl jednatelem Společnosti přátel Lužice a správcem Lužickosrbského semináře na Malé Straně v Praze. Obnovil Slovanskou komisi při Kostnické jednotě. V šedesátých letech se zasloužil o výzkum zříceniny hradu Janštejna poblíž Horních Dubenek.[3] Dne 17. července 1917 vstoupil ve svazek manželský s Boženou roz. Joklovou z Humpolce (5. května 1891 Humpolec – 27. řijna 1983 Praha) S ní měl dceru Evu (22. listopadu 1920 Praha – 7. řijna 1988 Praha), která se provdala za plk. Otakara Čížka (1915–1997). K.P. Lanštják měl dva vnuky Michaela (1947–1993) a Pavla (* 1955). Místo jeho posledního odpočinku je v Humpolci na tamním hřbitově.
Vzdělání
- jako dítě evangelická škola Horní Dubenky
- 1903–1905 Jiráskovo gymnazium Praha II. – Nové Město, Resslova 10
- 1905–1911 gymnázium v Jindřichově Hradci (13. července 1911 maturoval s vyznamenáním)
- 1911–1913 teologická fakulta ve Vídni (studium bohosloví)
- 1913–1915 teologická fakulta v Lipsku (složení státní zkoušky)
Církevní služba
- 3. března 1916 – 1919 vikář v Horních Dubenkách
- 15. července 1919 – 31. července 1959 farář v Praze-Žižkově, při Betlémské kapli
- 23. ledna 1938 – 1953 senior pražského senioriátu (17. února 1950 složil v této funkci slib Státnímu úřadu církevnímu v Praze)
ČCE Žižkov
15. července 1919 přišel jako vikář na Žižkov, který byl teprve 11 let před jeho narozením povýšen na město a v roce 1919 ještě nebyl součástí Prahy (tou se stal až 1. ledna 1922). Církev tehdy tvořil hlouček žižkovských evangelíků. Samostatným se farní sbor na Žižkově stal až v roce 1920 a K. P. Lanštják se 11. ledna 1921 stal jeho prvním farářem. Mladý farář se ihned pustil do práce, nebylo mu zatěžko kázat denně a přednášet na různých veřejných shromážděních. Posluchačů stále přibývalo, vybudoval farní společenství, které mělo 12 000 členů. Tento početný sbor se rozdělil na čtyři farní sbory. První sbor se nacházel v Prokopově ulici č. 4 s Betlémskou kaplí, druhý v Tomkově ulici č. 8 s dvěma církevními domy, třetí ve Strašnicích s církevním domem a modlitebnou, čtvrtý na Žižkově na Jarově s církevní budovou a modlitebnou. Mezi chudými obyvateli rozšířil na 30 000 biblí a zároveň jim pomáhal v zápase s nezaměstnaností a s následky hospodářské krize. Nešlo mu jen o šíření bible, ale také o to, aby jí lidé rozuměli. Proto založil Jednotu písmáků a vydal odvážně Písmákův deník, celkem 24 ročníků, dokud se vydávání neujala synodní rada. V Praze na Jarově dal podnět k založení Občanské záložny, která by sbory podporovala finančně.[4] Cestoval pravidelně do Švýcar, kde pořádal přednášky, jejichž výnos byl věnován finanční podpoře církevních staveb pod jeho farností.[5] Po svém otci zdědil velikou víru, lásku k práci, schopnost budovat a plánovat do budoucnosti. Tyto vzácné dary a schopnosti vidíme uskutečněné na Žižkově, v církvi i mimo ní. Betlémskou kapli rozšířil třemi účelnými přístavbami a ozdobil jí vkusnou věží se zvonem. Pracoval v Kostnické jednotě a hodně se věnoval spolupráci s Lužickými Srby. Od roku 1919 působil v mnoha veřejných kulturních a sociálních institucích města Žižkova.
Protifašistický odboj
Krisian Pavel Lanštják měl významný podíl na protifašistickém odboji. Po atentátu na R. Heydricha v roce 1942 nabídl parašutistům, aby se ukryli v prostorách evangelického kostela. [6] Znal rodinu Petra Fafka, která se po první světové válce přestěhovala z Vyšehradu na Žižkov, později na Vinohrady. Celá rodina docházela do žižkovské Betlémské kaple na pravidelné bohoslužby, obě jejich dcery navštěvovaly nedělní školu a obě se do církevní spolupráce zapojily hned po své konfirmaci po boku své matky. Rela se připravovala ke katechetské zkoušce a chtěla se věnovat vyučování náboženství. Mladší Liboslava pracovala již dříve ve sboru, také i jako učitelka nedělní školy. Vzhledem k tomu, že K. P. Lanštják s nimi byl ve stálém bratrském kontaktu, bylo přirozené, že jej rodina Fafkova požádala o pomoc pro skrývané posly "Zdeňka Vyskočila" a "Jaroslava Navrátila"... [7] Do posledního dne před svým zatčením 22. června 1942 byla rodina Fafkova ve styku s žižkovskou Betlémskou kaplí. Přes kruté výslechy nikoho ze svých solupracovníků neprozradila. Na počest hrdinství rodiny Fafkovy byla na počátku 50. let odhalena v Betlémské kapli na Žižkově pamětní deska, kdy vedle jiných promluvil K.P. Lanštják [8] na text z Písma z evangelia podle Jana 15, 12–14: Pamatujme a bděme, aby nezemřeli nadarmo.[9]
Publikační činnost
- redaktor časopisu Písmákův deník
- redaktor sborového věstníku Vítkov (1923–1943)
- spoluredaktor časopisu Ev. Církevník
- šéfredaktor týdeníku Kostnické jiskry
Reference
- ↑ Český bratr. Česko. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Štěpán; LANŠTJÁK, Pavel Ferdinand. Dějiny evangelické církve v Horních Dubenkách. [s.l.]: EMAN, 2000.
- ↑ Zpracování keramického souboru z Janštejna [online]. [cit. 2019-11-17]. Dostupné online.
- ↑ BIČ, Miloš, prof. Kristianu Pavlu Lanštjákovi k devadesátinám. Praha 3 - Jarov: [s.n.], 1982. S. 10-13.
- ↑ Z metropole. Česká televize [online]. [cit. 2019-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Kristian Pavel Lanštják [online]. NG praha [cit. 2019-11-17]. Dostupné online.
- ↑ IVANOV, Miroslav. Atentát na Heydricha. Praha: Panorama, 1979. 288 s. S. 129 - 131.
- ↑ ČVANČARA, Jaroslav; ČVANČARA, Miroslav. Praha 3, v proměnách času. [s.l.]: MČ Praha 3, 2019. 347 s. ISBN 978-80-907308-2-3.
- ↑ Kostnické jiskry 35-36. 1945. vyd. [s.l.]: [s.n.] S. 198.