Oběť: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy}} |
{{Různé významy}} |
||
'''Oběť''' je [[náboženství|náboženský]] úkon spočívající v „odevzdání/obětování“ cenných předmětů ('''obětin'''), zvířat nebo [[Lidská oběť|lidí]] [[Bůh|bohům]], [[duch]]ům mrtvých či jiným nadpřirozeným bytostem. Původně šlo o zničení předmětů (např. spálení potravin) popř. zabití obětních zvířat či lidí; postupně se u některých [[náboženství]] vyvinuly formy „nekrvavé |
'''Oběť''' je [[náboženství|náboženský]] úkon spočívající v „odevzdání/obětování“ cenných předmětů ('''obětin'''), zvířat nebo [[Lidská oběť|lidí]] [[Bůh|bohům]], [[duch]]ům mrtvých či jiným nadpřirozeným bytostem. Původně šlo o zničení předmětů (např. spálení potravin) popř. zabití obětních zvířat či lidí; postupně se u některých [[náboženství]] vyvinuly formy „nekrvavé oběZvláštní kategorií jsou oběti mrtvým, které mohou být chápány i jako jejich hmotné vybavení na onen svět. Historie náboženské oběti je velice stará, archeologické důkazy obětní praxe existují z dob dávno před vznikem písma. |
||
V [[křesťanství]] má klíčový význam [[pašije|smrt]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], která bývá na základě starozákonního obětního institutu chápána tak, že v ní Bůh, Otec Ježíše, usmířil lidstvo sám se sebou (viz [[List Římanům|Ř]] 3,25; [[Druhý list Korintským|2 Kor 5]], 14-21). Římskokatolická [[mše]], v níž se při slavení eucharistie Ježíšova smrt a [[zmrtvýchvstání]] připomíná a zpřítomňuje, se proto rovněž nazývá '''mešní obětí''', a část mše, při které se zvlášť připomíná Ježíšova poslední večeře, se často označuje jako '''obětování'''. Křesťané věří, že Ježíšova oběť je úplná a definitivní (viz [[List Židům|Žid]] 9,12; 10,1-18), a učinila tedy všechny náboženské oběti v tradičním smyslu zbytečnými. [[Ofěra]] věřících tak má již význam pouze sbírky darů na kostel nebo na dobročinné účely. |
V [[křesťanství]] má klíčový význam [[pašije|smrt]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], která bývá na základě starozákonního obětního institutu chápána tak, že v ní Bůh, Otec Ježíše, usmířil lidstvo sám se sebou (viz [[List Římanům|Ř]] 3,25; [[Druhý list Korintským|2 Kor 5]], 14-21). Římskokatolická [[mše]], v níž se při slavení eucharistie Ježíšova smrt a [[zmrtvýchvstání]] připomíná a zpřítomňuje, se proto rovněž nazývá '''mešní obětí''', a část mše, při které se zvlášť připomíná Ježíšova poslední večeře, se často označuje jako '''obětování'''. Křesťané věří, že Ježíšova oběť je úplná a definitivní (viz [[List Židům|Žid]] 9,12; 10,1-18), a učinila tedy všechny náboženské oběti v tradičním smyslu zbytečnými. [[Ofěra]] věřících tak má již význam pouze sbírky darů na kostel nebo na dobročinné účely. |
Verze z 11. 3. 2019, 11:26
Oběť je náboženský úkon spočívající v „odevzdání/obětování“ cenných předmětů (obětin), zvířat nebo lidí bohům, duchům mrtvých či jiným nadpřirozeným bytostem. Původně šlo o zničení předmětů (např. spálení potravin) popř. zabití obětních zvířat či lidí; postupně se u některých náboženství vyvinuly formy „nekrvavé oběZvláštní kategorií jsou oběti mrtvým, které mohou být chápány i jako jejich hmotné vybavení na onen svět. Historie náboženské oběti je velice stará, archeologické důkazy obětní praxe existují z dob dávno před vznikem písma.
V křesťanství má klíčový význam smrt Ježíše Krista, která bývá na základě starozákonního obětního institutu chápána tak, že v ní Bůh, Otec Ježíše, usmířil lidstvo sám se sebou (viz Ř 3,25; 2 Kor 5, 14-21). Římskokatolická mše, v níž se při slavení eucharistie Ježíšova smrt a zmrtvýchvstání připomíná a zpřítomňuje, se proto rovněž nazývá mešní obětí, a část mše, při které se zvlášť připomíná Ježíšova poslední večeře, se často označuje jako obětování. Křesťané věří, že Ježíšova oběť je úplná a definitivní (viz Žid 9,12; 10,1-18), a učinila tedy všechny náboženské oběti v tradičním smyslu zbytečnými. Ofěra věřících tak má již význam pouze sbírky darů na kostel nebo na dobročinné účely.
V přeneseném smyslu se slovo oběť používá jednak tam, kde někdo nesobecky koná dobro pro druhé za cenu osobní ztráty, a jednak i ve smyslu zřeknutí se něčeho v očekávání budoucího většího zisku (např. v šachu).
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu oběť na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo oběť ve Wikislovníku
- Oběť ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích