Pád lokomotivy do Smědé: Porovnání verzí
→Průběh nehody: oprava: buď 1200 mm, nebo 1200 l/m2 (= 1,2 m3/m2 = 1,2 m) |
→Průběh nehody: Úprava stylistiky odebráním „sporné“ hodnoty. |
||
Řádek 171: | Řádek 171: | ||
| strany = 109 |
| strany = 109 |
||
| isbn = 80-86424-17-0 |
| isbn = 80-86424-17-0 |
||
}}</ref> byť některé zdroje uvádějí den předchozí,<ref name="cizek-cilek-historie-174" /> během dešťů napršelo za jeden den |
}}</ref> byť některé zdroje uvádějí den předchozí,<ref name="cizek-cilek-historie-174" /> během dešťů napršelo za jeden den tolik srážek, které jinak odpovídají celoročnímu [[Srážky|srážkovému]] úhrnu.<ref name="osudove-okamziky">{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Osudové okamžiky |
| titul = Osudové okamžiky |
||
| url = http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/403235100081035-frydlant-v-cechach-1958/ |
| url = http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/403235100081035-frydlant-v-cechach-1958/ |
Verze z 4. 7. 2018, 16:26
Pád lokomotivy do Smědé | ||
---|---|---|
Železniční násep, z něhož lokomotiva spadla (2018) | ||
Čas | ||
Datum | 4. července 1958 | |
Místo | Frýdlant Česko | |
Souřadnice | 50°54′50″ s. š., 15°4′51″ v. d. | |
Stát | Československo | |
Železniční trať | 037 | |
Provozovatel | ČSD | |
Příčina | pád lokomotivy z podemletého náspu | |
Úmrtí | 3 | |
Částečný průběh trati | ||
Legenda | ||
|
Pád lokomotivy do Smědé bylo železniční neštěstí, ke kterému došlo 4. července 1958 jihovýchodně od Frýdlantu v severních Čechách. Oblast tehdy postihly několikadenní přívalové deště, jejichž vinou stoupla hladina řeky Smědé do výše 360 centimetrů. Voda tak poškodila násep železniční tratě z Liberce do Frýdlantu a Závidova, který podemlela. Když pak tímto místem projížděl osobní vlak vedený parní lokomotivou číslo 354.109 zvanou „Všudybylka“, na níž vedle strojvedoucího a topiče jel ještě chlapec, příbuzný jednoho ze železničářů, nevydržel poškozený úsek tratě a pod vlakem se sesunul. Lokomotiva se od zbylých železničních vozů odpojila, naklonila se na bok a přepadla do řeky, v níž dopadla opět na svoje kola. Zbylá část vlaku zůstala stát na náspu, čímž nedošlo k rozsáhlejšímu neštěstí. Nehoda si vyžádala tři lidské životy osob jedoucích na lokomotivě. Smrtelné zranění utrpěl poté navíc ještě voják, jenž pomáhal při vyprošťování. Policejní vyšetřovatelé nehodu označili za mimořádnou událost a odložili ji beze stíhání viníků.
V roce 2003 natočil o neštěstí režisér Ludvík Klega pro Českou televizi dokument z cyklu Osudové okamžiky a když roku 2017 nechalo město Frýdlant zbudovat naučnou stezku, jedno z jejích osmi zastavení se věnuje této železniční události.
Lokalita
Historie a místopis
Jednokolejnou železniční trať mezi Libercem a Frýdlantem, odkud dál pokračuje až ke státním hranicím a následně do polského Závidova, začala soukromá Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB) stavět 6. července 1873.[1] Dokončila ji o dva roky později, a to 1. července 1875, kdy se uskutečnilo její slavnostní otevření.[2] Do Frýdlantu trať od Liberce vstupuje z jihovýchodní strany, když po levém břehu sleduje tok řeky Smědé. Míjí při tom po severním úbočí Křížový vrch. Na pravém břehu řeky se v tom místě vypíná ostroh, na němž stojí hrad a zámek Frýdlant.[3]
Přírodní podmínky
Rozvodněná řeka Smědá působila škody obyvatelstvu žijícímu v jejím okolí již od dob středověku.[4] Záplavy zde jsou navíc časté.[5] Vyskytly se například v letech 1651, 1688, 1702,[6] dále 1804, 1858.[7] Další povodně oblast zasáhly roku 1897, stejně jako během 20. století,[8] anebo na počátku 21. století v letech 2002 a 2010.[5]
Svým rozsahem povodeň podobná záplavám z poloviny srpna 2002 a začátku srpna roku 2010 lokalitu postihla již v roce 1958.[9] Na počátku letních prázdnin tehdy tři dny trvající deště způsobily rozsáhlé záplavy.[10] Během nich vystoupala voda ve Frýdlantě do výše 360 centimetrů.[4] Voda mimo jiné odnesla starý dřevěný splav pod zámkem[11] a podemlela násep železniční trati z Liberce do Frýdlantu.[9]
Průběh nehody
Dne 4. července 1958,[12] byť některé zdroje uvádějí den předchozí,[7] během dešťů napršelo za jeden den tolik srážek, které jinak odpovídají celoročnímu srážkovému úhrnu.[13] Tehdy asi ve 14.30 hodin vyjížděl z Liberce železniční vlak tažený parní lokomotivou číslo 354.109 zvanou „Všudybylka“.[13][14] Službu na ní tehdy měla liberecká četa ve složení strojvedoucí Zahradníček a topič Hušek.[12] V rozporu s předpisy byl na lokomotivě přítomen ještě chlapec Mirek Hušek,[13] topičův syn, který tuto možnost svezení dostal jako dárek za dobré školní vysvědčení.[12] Podle jiných zdrojů byl ale chlapec vnukem strojvedoucího.[9][11] Pro něj to navíc měla údajně být poslední jízda.[14] Cíl měl vlak naplánovaný ve Frýdlantě.[14] V Raspenavě, tedy v poslední stanici před konečnou, upozornil místní výpravčí osádku lokomotivy na hrozící nebezpečí v posledním úseku.[13]
Vlak pokračoval dál a když projížděl úsekem u Křížového vrchu, násep narušený rozvodněnou řekou Smědou nevydržel hmotnost lokomotivy a propadl se pod projíždějícím vlakem.[11] Lokomotiva se naklonila na pravou stranu, tedy nad řečiště, sesunula se a během pádu z náspu se převrátila o 360°. Zastavila se až v korytu řeky, kde zůstala stát na svých kolech. Vzhledem k tomu, že se zbylé železniční vozy od lokomotivy před jejím pádem samovolně odpojily, nedošlo bezprostředně ke zřícení dalších vozů do Smědé[14] (nakonec se zřítily i s náspem, ale až po evakuaci cestujících[13]). Neštěstí nepřežily tři osoby cestující na lokomotivě.[10] Jejich utonulá těla se posléze našla nedaleko místa neštěstí.[14]
Po nehodě
Lokomotiva pak ještě v řece několik týdnů zůstala stát a po tu dobu si ji místní fotografovali a děti se v řece kolem ní koupaly.[14] Vlastnímu železničnímu neštěstí tehdejší žurnalisté nevěnovali pozornost a ve svých příspěvcích v periodicích pouze popisovali vliv škod způsobených rozvodněnou řekou na činnost dělníků v továrnách a závodech.[14] Během vyprošťování byl jeden z vojínů smrtelně zraněn přetrženým ocelovým lanem.[13] Policejní vyšetřovatelé označili celou událost železničního neštěstí za mimořádnou událost, na které nikdo nenese vinu a případ proto odložili.[13] K rozebrání lokomotivy pak došlo během podzimu roku 1958.[14]
Roku 2003 natočil režisér Ludvík Klega pro Českou televizi o nehodě dokument z cyklu Osudové okamžiky nazvaný „Frýdlant v Čechách 1958“.[13]
V roce 2017 nechalo město Frýdlant díky mezinárodnímu projektu „Paměť v krajině Trojzemí“ opravit křížovou cestu z roku 1737, která vede na Křížový vrch.[15] Spolu s tím nechalo v rámci česko-polského projektu „Společně objevujeme přírodu a historii na naučných stezkách Frýdlantu a Lubaně“ zbudovat naučnou stezku o osmi zastaveních, z nichž jedno se věnuje i železničnímu neštěstí z roku 1958.[16]
Odkazy
Reference
- ↑ VURSTA, Pavel. Vývoj železniční dopravy. In: ANDĚL, Rudolf, a kol. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. [Dále jen Vursta]. ISBN 80-86424-18-9. S. 93.
- ↑ Vursta, s. 94.
- ↑ Mapy.cz [online]. Praha: Seznam.cz [cit. 2018-06-30]. Dostupné online.
- ↑ a b VONIČKA, Pavel; BURDA, Jan; HONSA, Ivo; MAZÁNKOVÁ, Šárka. Příroda Frýdlantska. 1. vyd. Liberec: Jizersko-ještědský horský spolek, 2010. 246 s. ISBN 978-80-87095-04-1. Kapitola Atmosférické srážky, s. 71. [Dále jen Vonička, Burda, Honsa, Mazánková].
- ↑ a b ČÍŽEK, Jan; CÍLEK, Václav, a kol. Pod vodou: zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě. 1. vyd. Krásný Les: Čížek, 2011. 203 s. ISBN 978-80-260-0187-4. Kapitola Frýdlantsko: povodeň na kopci, s. 56.
- ↑ ČÍŽEK, Jan; CÍLEK, Václav, a kol. Pod vodou: zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě. 1. vyd. Krásný Les: Čížek, 2011. 203 s. ISBN 978-80-260-0187-4. Kapitola Historie povodní na Frýdlantsku, s. 170. [Dále jen Čížek, Cílek: Historie].
- ↑ a b Čížek, Cílek: Historie, s. 174.
- ↑ Čížek, Cílek: Historie, s. 175.
- ↑ a b c Vonička, Burda, Honsa, Mazánková, s. 72.
- ↑ a b KARPAŠ, Roman. Klimatografie. In: ANDĚL, Rudolf, a kol. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9. S. 11.
- ↑ a b c ŘEHÁČEK, Marek. Frýdlantsko – Průvodce po krajině a jejích náladách. 1. vyd. Liberec: Kalendář Liberecka, 2009. 280 s. ISBN 978-80-87213-03-2. Kapitola Vody Frýdlantska, s. 37.
- ↑ a b c KARPAŠ, Roman. Stalo se na severu Čech 1900/2000. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 2001. 207 s. ISBN 80-86424-17-0. S. 109.
- ↑ a b c d e f g h Osudové okamžiky [online]. Ostrava: Česká televize, 2003 [cit. 2018-06-30]. Kapitola Frýdlant v Čechách 1958. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Frýdlant v Čechách [online]. Plzeň: Plzeňští strojvůdci [cit. 2018-06-30]. Dostupné online.
- ↑ MIKULIČKA, Jan. Do Frýdlantu se vrátí křížová cesta, železniční neštěstí připomene deska. iDNES.cz [online]. 2017-02-28 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online.
- ↑ PAVLÍČKOVÁ, Jana. Nová naučná stezka připomene i železniční neštěstí. Deník [online]. 2017-01-08 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
- (rusky) Fotografie z místa nehody
- Osudové okamžiky [online]. Ostrava: Česká televize, 2003 [cit. 2018-06-30]. Kapitola Frýdlant v Čechách 1958. Dostupné online.