Komberk: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Sídliště chamské kultury za použití HotCat
Úpravy v IB, odkazy, SČ, portály
Řádek 4: Řádek 4:
| obrázek = Komberk - hradní jádro.jpg
| obrázek = Komberk - hradní jádro.jpg
| popisek = Plocha hradního jádra
| popisek = Plocha hradního jádra
| využití =
| poloha =
| poloha =
| obec = [[Čeminy]]
| obec = [[Čeminy]]
Řádek 10: Řádek 9:
| zeměpisná šířka = 49.7856500
| zeměpisná šířka = 49.7856500
| zeměpisná délka = 13.2739911
| zeměpisná délka = 13.2739911
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Komberk | position = right | lat = 49.7856500 | lon = 13.2739911 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Komberk | lat = 49.7856500 | lon = 13.2739911 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = Ojíř z Komberka
| stavitel = Ojíř z Komberka
| další majitelé = [[Páni ze Švamberka|Švamberkové]], [[Klášter Teplá]], [[Benedové z Nečtin]], [[Páni z Gutštejna|Gutštejnové]]
| další majitelé = [[Páni ze Švamberka|Švamberkové]]<br />[[Klášter Teplá]]<br />[[Benedové z Nečtin]]<br />[[Páni z Gutštejna|Gutštejnové]]
| současný majitel =
| současný majitel =
⚫
| sloh =
| architekt =
| výstavba = před rokem [[1313]]
| výstavba = před rokem [[1313]]
| přestavba =
| přestavba =
| zánik = [[1478]]
| zánik = [[1478]]
| commons = Category:Komberk
| commonscat = Komberk
| rejstřík památek = 25186/4-1171
| rejstřík památek = 25186/4-1171
⚫
| web =
}}
}}
'''Komberk''' je zaniklý hrad mezi vesnicemi [[Čeminy]] a&nbsp;[[Dolní Vlkýš]] v&nbsp;[[Okres Plzeň-sever|okrese Plzeň-sever]]. Stál na ostrožnovitém výběžku nad Čeminským potokem v&nbsp;nadmořské výšce 350 m n. m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Komberk, zřícenina a archeologické stopy|ID=136288|datum=2015-01-24}}</ref> Dochovaly se z&nbsp;něj terénní pozůstatky staveb a&nbsp;opevnění.
'''Komberk''' je zaniklý [[hrad]] mezi vesnicemi [[Čeminy]] a&nbsp;[[Dolní Vlkýš]] v&nbsp;[[Okres Plzeň-sever|okrese Plzeň-sever]]. Stál na ostrožnovitém výběžku nad Čeminským potokem v&nbsp;nadmořské výšce 350 m n. m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet
| název = Hrad Komberk, zřícenina a archeologické stopy
| ID = 136288
| datum = 2015-01-24
}}</ref> Dochovaly se z&nbsp;něj terénní pozůstatky staveb a&nbsp;opevnění.


== Historie ==
== Historie ==
Na místě hradu existovala sídliště [[Eneolit na území Česka|eneolitických]] kultur (např. [[chamská kultura]]).<ref name="miler">{{Citace periodika
Na místě hradu existovala sídliště [[Eneolit na území Česka|eneolitických]] kultur (např. [[chamská kultura]]).<ref name="miler"/>

⚫
Prvním známým držitelem hradu byl roku [[1313]] Ojíř z&nbsp;Komberka.<ref name="durdik"/> Ten jej spolu s dalším majetkem okolo roku [[1340]] prodal [[Klášter Teplá|tepelskému klášteru]]. Proti prodeji vystoupila Žofie, vdova po Ojířovi, a&nbsp;roku [[1350]] dosáhla zrušení smlouvy. Od ní hrad získal Ctibor ze Švamberka, který jej vyměnil s&nbsp;[[Kladrubský klášter|kladrubským klášterem]] za jiný majetek.

⚫
[[Soubor:Komberk - hradisko.JPG|thumb|left|Přitesaná skála v&nbsp;místě zaniklého paláce]]
⚫
V&nbsp;roce [[1420]] byl hrad dobyt [[Husitské války|husitským vojskem]]. Klášter později využil panství hradu k&nbsp;úhradě pohledávek Viléma z&nbsp;Nečtin a&nbsp;na Žluticích a&nbsp;ten jej před rokem [[1447]] prodal Burianovi z&nbsp;Gutštejna. Páni z&nbsp;Gutštejna na Komberku nesídlili, ale udržovali ho, dokud hrad roku [[1478]] nevypálilo vojsko Jana Planknara z&nbsp;Kynšperka. Potom byl hrad pravděpodobně ponechán svému osudu a&nbsp;roku [[1558]] se připomíná jako pustý.<ref>{{Citace monografie
⚫
| spoluautoři = Kolektiv autorů
⚫
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Západní Čechy
⚫
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
⚫
| místo = Praha
⚫
| rok = 1985
⚫
| svazek = IV
}}</ref>

== Stavební podoba ==
⚫
Hradní jádro mělo přibližně oválný půdorys. V&nbsp;jeho severní části stála budova, jejíž přízemí bylo částečně zasekané do skály. Na protilehlé straně se nachází okrouhlá prohlubeň, která je zbytkem [[zemnice]]. Opevnění jádra tvořila [[palisáda]].<ref name="miler"/> Na jižní straně opevnění zesiloval půlkruhový [[parkán]] a&nbsp;další parkán se nacházel níže ve svahu. Na východní straně k&nbsp;jádru přiléhalo mnohem rozsáhlejší předhradí opevněné částečně dochovaným příkopem a&nbsp;valem. Terénní stupeň mezi předhradím a&nbsp;jádrem může být zbytkem zavezeného příkopu.<ref name="durdik"/>

⚫
== Přístup ==
⚫
Hrad je snadno přístupný po zeleně značené turistické trase z&nbsp;Dolní Vlkýše k&nbsp;baroknímu zemědělskému dvoru Kumberk.

== Odkazy ==
⚫
=== Reference ===
⚫
<references>
<ref name="miler">{{Citace periodika
| příjmení = Miler
| příjmení = Miler
| jméno = Josef
| jméno = Josef
| titul = Zpráva o výzkumu na hradě Komberce
| titul = Zpráva o výzkumu na hradě Komberce
| periodikum = Hláska
| periodikum = Hláska
| odkaz na periodikum = Hláska (zpravodaj)
| rok = 1992
| rok = 1992
| ročník = III
| ročník = III
Řádek 38: Řádek 60:
| url = http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/hláska3-1.pdf
| url = http://www.klub-augusta-sedlacka.cz/hláska3-1.pdf
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="durdik">{{Citace monografie

Prvním známým držitelem hradu byl roku [[1313]] Ojíř z&nbsp;Komberka.<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| jméno = Tomáš
Řádek 51: Řádek 72:
| kapitola = Komberk
| kapitola = Komberk
| strany = 263–264
| strany = 263–264
⚫
}}</ref> Ten jej spolu s dalším majetkem okolo roku [[1340]] prodal [[Klášter Teplá|tepelskému klášteru]]. Proti prodeji vystoupila Žofie, vdova po Ojířovi, a&nbsp;roku [[1350]] dosáhla zrušení smlouvy. Od ní hrad získal Ctibor ze Švamberka, který jej vyměnil s&nbsp;[[Kladrubský klášter|kladrubským klášterem]] za jiný majetek.

⚫
[[Soubor:Komberk - hradisko.JPG|thumb|left|Přitesaná skála v&nbsp;místě zaniklého paláce]]
⚫
V&nbsp;roce [[1420]] byl hrad dobyt [[Husitské války|husitským vojskem]]. Klášter později využil panství hradu k&nbsp;úhradě pohledávek Viléma z&nbsp;Nečtin a&nbsp;na Žluticích a&nbsp;ten jej před rokem [[1447]] prodal Burianovi z&nbsp;Gutštejna. Páni z&nbsp;Gutštejna na Komberku nesídlili, ale udržovali ho, dokud hrad roku [[1478]] nevypálilo vojsko Jana Planknara z&nbsp;Kynšperka. Potom byl hrad pravděpodobně ponechán svému osudu a&nbsp;roku [[1558]] se připomíná jako pustý.<ref>{{Citace monografie
⚫
| spoluautoři = Kolektiv autorů
⚫
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Západní Čechy
⚫
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
⚫
| místo = Praha
| rok = 1985
| svazek = IV
}}</ref>
}}</ref>
</references>


== Stavební podoba ==
=== Literatura ===
⚫
Hradní jádro mělo přibližně oválný půdorys. V&nbsp;jeho severní části stála budova, jejíž přízemí bylo částečně zasekané do skály. Na protilehlé straně se nachází okrouhlá prohlubeň, která je zbytkem [[zemnice]]. Opevnění jádra tvořila [[palisáda]].<ref name="miler"/> Na jižní straně opevnění zesiloval půlkruhový [[parkán]] a&nbsp;další parkán se nacházel níže ve svahu. Na východní straně k&nbsp;jádru přiléhalo mnohem rozsáhlejší předhradí opevněné částečně dochovaným příkopem a&nbsp;valem. Terénní stupeň mezi předhradím a&nbsp;jádrem může být zbytkem zavezeného příkopu.<ref name="durdik"/>

⚫
== Přístup ==
⚫
Hrad je snadno přístupný po zeleně značené turistické trase z&nbsp;Dolní Vlkýše k&nbsp;baroknímu zemědělskému dvoru Kumberk.

⚫
== Reference ==
⚫
<references/>

== Literatura ==
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| příjmení = Sedláček
Řádek 91: Řádek 94:
| titul = Starší nálezy na hradě Komberku
| titul = Starší nálezy na hradě Komberku
| periodikum = Hláska
| periodikum = Hláska
| odkaz na periodikum = Hláska (zpravodaj)
| rok = 1995
| rok = 1995
| ročník = VI
| ročník = VI
Řádek 99: Řádek 101:
}}
}}


== Externí odkazy ==
=== Související články ===
* [[Seznam hradů v Plzeňském kraji]]
⚫
* {{Commonscat|Komberk}}

=== Externí odkazy ===
⚫
* {{Commonscat}}
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=461 Komberk na Hrady.cz]
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=461 Komberk na Hrady.cz]

{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}}


[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Plzeň-sever]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Plzeň-sever]]

Verze z 18. 6. 2017, 09:55

Komberk
Plocha hradního jádra
Plocha hradního jádra
Základní informace
Výstavbapřed rokem 1313
Zánik1478
StavitelOjíř z Komberka
Další majiteléŠvamberkové
Klášter Teplá
Benedové z Nečtin
Gutštejnové
Poloha
AdresaČeminy, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°47′8,34″ s. š., 13°16′26,37″ v. d.
Komberk
Komberk
Další informace
Rejstříkové číslo památky25186/4-1171 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komberk je zaniklý hrad mezi vesnicemi Čeminy a Dolní Vlkýš v okrese Plzeň-sever. Stál na ostrožnovitém výběžku nad Čeminským potokem v nadmořské výšce 350 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Dochovaly se z něj terénní pozůstatky staveb a opevnění.

Historie

Na místě hradu existovala sídliště eneolitických kultur (např. chamská kultura).[2]

Prvním známým držitelem hradu byl roku 1313 Ojíř z Komberka.[3] Ten jej spolu s dalším majetkem okolo roku 1340 prodal tepelskému klášteru. Proti prodeji vystoupila Žofie, vdova po Ojířovi, a roku 1350 dosáhla zrušení smlouvy. Od ní hrad získal Ctibor ze Švamberka, který jej vyměnil s kladrubským klášterem za jiný majetek.

Přitesaná skála v místě zaniklého paláce

V roce 1420 byl hrad dobyt husitským vojskem. Klášter později využil panství hradu k úhradě pohledávek Viléma z Nečtin a na Žluticích a ten jej před rokem 1447 prodal Burianovi z Gutštejna. Páni z Gutštejna na Komberku nesídlili, ale udržovali ho, dokud hrad roku 1478 nevypálilo vojsko Jana Planknara z Kynšperka. Potom byl hrad pravděpodobně ponechán svému osudu a roku 1558 se připomíná jako pustý.[4]

Stavební podoba

Hradní jádro mělo přibližně oválný půdorys. V jeho severní části stála budova, jejíž přízemí bylo částečně zasekané do skály. Na protilehlé straně se nachází okrouhlá prohlubeň, která je zbytkem zemnice. Opevnění jádra tvořila palisáda.[2] Na jižní straně opevnění zesiloval půlkruhový parkán a další parkán se nacházel níže ve svahu. Na východní straně k jádru přiléhalo mnohem rozsáhlejší předhradí opevněné částečně dochovaným příkopem a valem. Terénní stupeň mezi předhradím a jádrem může být zbytkem zavezeného příkopu.[3]

Přístup

Hrad je snadno přístupný po zeleně značené turistické trase z Dolní Vlkýše k baroknímu zemědělskému dvoru Kumberk.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-24]. Identifikátor záznamu 136288 : Hrad Komberk, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b MILER, Josef. Zpráva o výzkumu na hradě Komberce. Hláska. 1992, roč. III, čís. 1, s. 10–11. Dostupné online. 
  3. ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Komberk, s. 263–264. 
  4. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Západní Čechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Komberk hrad, s. 162–163. 
  • KAREL, T. Starší nálezy na hradě Komberku. Hláska. 1995, roč. VI, čís. 2, s. 18. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komberk&oldid=15093503“