Nicolaus Otto: Porovnání verzí

Nicolaus Otto
Nicolaus Otto
Narození	10. června 1832; Holzhausen an der Haide
Úmrtí	26. ledna 1891 (ve věku 58 let); Kolín nad Rýnem
Místo pohřbení	Melaten-Friedhof
Povolání	inženýr, vynálezce, podnikatel a průmyslník
Ocenění	Honorary doctorate from the Julius Maximilians University of Würzburg (1882); Národní síň slávy vynálezců (1981)
Děti	Gustav Otto
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 15. 12. 2015, 10:05

Nicolaus August Otto (14. června 1832, Holzhausen an der Haide – 26. ledna 1891, Kolín nad Rýnem) byl německý strojař, konstruktér a vynálezce Ottova motoru.

Otto se narodil ve vesnické rodině, jeho otec vlastnil zájezdní hostinec a místní poštovnu. Vyučil se kupcem a poté pracoval jako obchodní příručí ve Frankfurtu a Kolíně.

Mladého Otta už od mládí zajímala technika. Už v roce 1860 začal provádět první pokusy se spalovacími motory, jejichž dokumentaci si koupil a které jako první vyráběl francouzský technik Étienne Lenoir. O rok později postavil svůj první spalovací motor. Ten však měl mnoho nedostatků a Otto jej velmi dlouho vylepšoval. V září 1862 jej přivezl na průmyslovou výstavu do Londýna; zde však zjistil, že na rozvoji Lenoirova původního stroje pracuje více konstruktérů.

Po návratu do Německa se setkal se zámožným inženýrem E. Langenem, který byl ochoten financovat další vývoj motoru. V roce 1864 založili v Kolíně společně první továrnu na motory na světě, „N. A. Otto & Cie“, od roku 1869 „Gasmotorenfabrik Deutz“, dnešní DEUTZ AG. Společně rozvíjeli koncepci čtyřtaktního motoru, na jehož princip Otto přišel.

Na pařížské světové výstavě v roce 1867 představili svou verzi jednoválcového motoru poprvé veřejnosti. Byl sice hlučnější a méně konkurenceschopný po stránce konstrukce i spolehlivosti, zato měl ve srovnání s dalšími dvěma až třetinovou spotřebu plynu. Byl oceněn Zlatou medailí výstavy. Od roku 1872 byl pod vedením hlavního konstruktéra Daimlera sériově vyráběn. V té době ve firmě působil i Wilhelm Maybach. Otto jako obchodní ředitel měl s Daimlerem neustálé neshody v technických otázkách, což bylo o deset let později důvodem k Daimlerově i Maybachově odchodu a založení samostatné firmy.

V roce 1876 vyrobil Otto čtyřtaktní motor se zvýšeným kompresním poměrem a 25. května 1877 si jej nechal patentovat. Tento typ motoru se stal základem pro stavbu pozdějších spalovacích motorů. Zážehový motor tohoto principu je dodnes označován jako „Ottův motor“.

V roce 1884 Otto zdokonalil elektrické zapalování pro své motory a tak znovu revolučně vylepšil fungování tohoto typu motorů. Do té doby byly motory stacionárními stroji, vzhledem k používání plynu a potřebě zapálení směsi plamenem. Otto zavedl nízkonapěťové magneto. Díky této inovaci bylo možno přejít na spalování kapalných paliv a tak se motory mohly stát mobilními. V roce 1882 mu Filosofická fakulta Univerzity ve Würzburgu udělila čestný doktorát.

Otto měl se svou ženou Annou Gossi, kterou si vzal po desetileté známosti, sedm dětí. Nejznámějším z nich se stal konstruktér letadel a podnikatel Gustav Otto. Před nádražím Kolín nad Rýnem - Deutz stojí pomník Nicolause Augusta Otto a Eugena Langena.

Poznámka

Nedávné studie poukázaly na skutečnost, že první opravdu funkční verzi spalovacího motoru si nechali patentovat v roce 1854 Londýně italští vynálezci Eugenio Barsanti a Felice Matteucci (číslo patentu 1072). Výzkumy poukazují na fakt, že Ottův motor je přinejmenším v mnoha částech inspirován těmito dřívějšími vynálezy [1]. Neexistuje ale žádná dokumentace o tom, že by Otto měl jakékoli informace o patentu obou vynálezců.

Související články

Ottův princip
Gustav Otto – syn

Externí odkazy

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 Otto se narodil ve vesnické rodině, jeho otec vlastnil zájezdní hostinec a místní poštovnu. Vyučil se kupcem a poté pracoval jako obchodní příručí ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] a [[Kolín nad Rýnem|Kolíně]].
-Mladého Otta už od mládí zajímala technika. Už v roce [[1860]] začprovádět pí pokusy se [[spalovací motor|spalovacími motory]], jejichž dokumentaci si koupil a které jako první vyráběl fcouzský technik [[Étienne Lenoir]]. O rok později postavil svůj první spalovací motor. Ten však měl mnoho nedostatků a Otto jej velmi dlouho vylepšoval. V září 1862 jej přivezl na průmyslovou výstavu do [[Londýn]]a; zde však zjistil, že na rozvoji Lenoirova původního stroje pracuje více konstruktérů.
+Mladého Otta už od mládí zajímala technika. Už v roce [[1860]] začal provádět první pokusy se [[spalovací motor|spalovacími motory]], jejichž dokumentaci si koupil a které jako první vyráběl francouzský technik [[Étienne Lenoir]]. O rok později postavil svůj první spalovací motor. Ten však měl mnoho nedostatků a Otto jej velmi dlouho vylepšoval. V září 1862 jej přivezl na průmyslovou výstavu do [[Londýn]]a; zde však zjistil, že na rozvoji Lenoirova původního stroje pracuje více konstruktérů.
-Po návratu do Německa se setrem [[Eugen Langen|E. Langenem]], který byl ochoten financovat další vývoj motoru. V roce [[1864]] založili v Kolíně společně první továrnu na motory na světě, „N. A. Otto & Cie“, od roku [[1869]] „Gasmotorenfabrik Deutz“, dnešní [[Deutz AG|DEUTZ AG]]. Společně rozvíjeli koncepci čtyřtaktního motoru, na jehož princip Otto přišel.
+Po návratu do Německa se setkal se zámožným inženýrem [[Eugen Langen|E. Langenem]], který byl ochoten financovat další vývoj motoru. V roce [[1864]] založili v Kolíně společně první továrnu na motory na světě, „N. A. Otto & Cie“, od roku [[1869]] „Gasmotorenfabrik Deutz“, dnešní [[Deutz AG|DEUTZ AG]]. Společně rozvíjeli koncepci čtyřtaktního motoru, na jehož princip Otto přišel.
 Na [[paříž]]ské světové výstavě v roce [[1867]] představili svou verzi jednoválcového motoru poprvé veřejnosti. Byl sice hlučnější a méně konkurenceschopný po stránce konstrukce i spolehlivosti, zato měl ve srovnání s dalšími dvěma až třetinovou spotřebu plynu. Byl oceněn ''Zlatou medailí'' výstavy. Od roku [[1872]] byl pod vedením hlavního konstruktéra [[Gottlieb Daimler|Daimlera]] sériově vyráběn. V té době ve firmě působil i [[Wilhelm Maybach]]. Otto jako obchodní ředitel měl s Daimlerem neustálé neshody v technických otázkách, což bylo o deset let později důvodem k Daimlerově i Maybachově odchodu a založení samostatné firmy.