Gutštejn: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m řádková verze {{Commonscat}}
Infobox, zdroje, typografie
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox budova
[[Soubor:Gutštejn (1).jpg||thumb|Celkový pohled na Gutštejn]]
| název = Gutštejn
'''Gutštejn''' je hrad, který se nachází jihovýchodně od [[Bezdružice|Bezdružic]] v [[okres Tachov|okrese Tachov]]. [[Zřícenina]] hradu se nachází v lesnaté a kopcovité krajině nad přítokem [[Úterský potok|Úterského potoka]].
| typ = zřícenina
| obrázek = Gutštejn (1).jpg
| popisek = Celkový pohled
| využití =
| poloha = Ostrožna nad [[Hadovka (potok)|Hadovkou]]
| obec = [[Konstantinovy Lázně]]
| země = Česká republika
| zeměpisná šířka = 49.851757
| zeměpisná délka = 13.016183
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Gutštejn | position = right | lat = 49.851757 | lon = 13.016183 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = [[Páni z Gutštejna]]
| další majitelé =
| současný majitel =
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
| architekt =
| výstavba = okolo roku [[1300]]
| přestavba =
| zánik = 2. polovina 16. století
| commons = Category:Gutštejn
| rejstřík památek = 18179/4-1822
| www = [http://www.hrad-gutstejn.cz/ Webové stránky hradu]
}}

'''Gutštejn''' je zřícenina hradu jihovýchodně od [[Konstantinovy Lázně|Konstantinových Lázní]] v&nbsp;[[okres Tachov|okrese Tachov]]. Stojí v&nbsp;lesnaté a&nbsp;kopcovité krajině na ostrožně nad potokem [[Hadovka (potok)|Hadovka]] v&nbsp;nadmořské výšce 425 m n. m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Gutštejn|ID=128873|datum=2015-01-10}}</ref>



== Historie ==
== Historie ==
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi I. z Gutštejna]] a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a [[Půta z Gutštejna|Půtovi z Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a [[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v [[Klášter Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a [[Klášter Plasy|Plasích]].
První písemná zmínka o&nbsp;hradu a&nbsp;jeho vlastníku je z&nbsp;roku [[1319]], kdy [[klášter Teplá|tepelský]] opat pronajal [[Jetřich I. z Gutštejna|Jetřichovi I.&nbsp;z&nbsp;Gutštejna]] a&nbsp;jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku [[1369]] víme již o&nbsp;třech bratrech, Janovi, Jetřichovi&nbsp;II. a&nbsp;[[Půta z Gutštejna|Půtovi z Gutštejna]]. Zakladatel rodu Jetřich&nbsp;II. zemřel v&nbsp;roce [[1417]]. Jeho syn Burian sídlil na [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejně]] a&nbsp;[[Nečtiny|Nečtinách]], Jan na [[Dolní Bělá|Bělé]], oba později na hradě Gutštejn. Roku [[1422]] oblehl hrad [[Jan Žižka]] s&nbsp;Pražany a&nbsp;hrad dobyl. Oba bratři se o&nbsp;majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s&nbsp;dcerou [[Přibík z Klenu|Přibíka z&nbsp;Klenové]]. Jako přívrženec císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] získal za svou pomoc řadu vesnic z&nbsp;majetku klášterů v&nbsp;[[Klášter Chotěšov|Chotěšově]], [[Klášter Pivoň|Pivoni]] a&nbsp;[[Klášter Plasy|Plasích]].


[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|Rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110&nbsp;×&nbsp;x81&nbsp;cm, L.&nbsp;Herc]]
Po jeho smrti v roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a [[Komberk]] byl i krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. V roce [[1450]] se mu podařilo u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha II. z Rožmberka]] z organizování [[intervence]] cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
Po jeho smrti v&nbsp;roce [[1453]] získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, [[Rabštejn nad Střelou]], Nečtiny, [[Tachov]] a&nbsp;[[Komberk]] byl i&nbsp;krajským [[Krajský hejtman|hejtmanem]] na Žatecku a&nbsp;Plzeňsku a&nbsp;spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce [[1448]] se přidal na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z&nbsp;Poděbrad]]. V&nbsp;roce [[1450]] se mu podařilo u&nbsp;[[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]] zajmout posla s&nbsp;dopisem usvědčujícím [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha II.&nbsp;z&nbsp;Rožmberka]] z&nbsp;organizování [[intervence]] cizích vojsk do Čech, a&nbsp;umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.


Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a [[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v [[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagelonský|Vladislava II. Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř]]em a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v&nbsp;Čechách a&nbsp;[[Bavorsko|Bavorsku]], roku [[1465]] se přidal k&nbsp;jednotě zelenohorské a&nbsp;vedl jednání s&nbsp;císařem [[Fridrich III. Habsburský|Fridrichem III.]], který katolickým pánům udělil mincovní právo v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]]. Pak krátce podporoval uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše]], ale po nástupu [[Vladislav Jagelonský|Vladislava&nbsp;II. Jagelonského]] na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku [[1472]] se stal vrchním komorníkem království a&nbsp;roku [[1477]] vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku [[1485]] se stal nejvyšším [[kancléř]]em a&nbsp;nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a&nbsp;Jindřicha.


Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v [[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanušovi Elpognarovi]] z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a&nbsp;zůstal jen Volf, ten ale sídlil v&nbsp;[[Chyše|Chyši]]. Když roku [[1545]] Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku [[1549]] prodal majiteli Bezdružic [[Hanuš Elpognar|Hanušovi Elpognarovi]] z&nbsp;Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a&nbsp;tak bylo v&nbsp;16.&nbsp;století středisko panství přeneseno do Bezdružic a&nbsp;hrad byl opuštěn.


Rod [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] vymřel roku [[1747]].
Rod [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] vymřel roku [[1747]].

[[Soubor:Gutštejn.jpeg|vlevo|náhled|olej na plátně 110x81cm,L.Herc,archive central european castle,Luxembourg]]
== Reference ==
<references/>

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Durdík
| titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736
| kapitola = Gutštejn
| strany = 143–146
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency
| místo = Praha
| rok = 2000
| kapitola = Gutštejn hrad
| strany = 50–53
| svazek = XIV
| počet stran = 250}}


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Gutštejn}}
* {{Commonscat|Gutštejn}}
* [http://www.hrad-gutstejn.cz/ Oficiální stránky hradu]
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=144 Gutštejn na Hrady.cz]
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=144 Gutštejn na Hrady.cz]
* [http://www.zamky-hrady.cz/6/gutstejn.htm Gutštejn na Zamky-hrady.cz]
* [http://www.fotocesko.cz/scripts/admin/clanek_zobraz.phtml?claid=88 Gutštejn na www.fotocesko.cz]
* [http://www.fotocesko.cz/scripts/admin/clanek_zobraz.phtml?claid=88 Gutštejn na www.fotocesko.cz]

{{geo cz|49|51|6.324|13|0|58.26}}


[[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Tachov]]
[[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Tachov]]
Řádek 26: Řádek 79:
[[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]]
[[Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu]]
[[Kategorie:Konstantinovy Lázně]]
[[Kategorie:Konstantinovy Lázně]]
[[Kategorie:Přírodní park Úterský potok]]

Verze z 10. 1. 2015, 21:57

Šablona:Infobox budova

Gutštejn je zřícenina hradu jihovýchodně od Konstantinových Lázní v okrese Tachov. Stojí v lesnaté a kopcovité krajině na ostrožně nad potokem Hadovka v nadmořské výšce 425 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]


Historie

První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a Půtovi z Gutštejna. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na Rabštejně a Nečtinách, Jan na Bělé, oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou Přibíka z Klenové. Jako přívrženec císaře Zikmunda získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích.

Rekonstrukce podoby hradu (olej na plátně, 110 × x81 cm, L. Herc

Po jeho smrti v roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Komberk byl i krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování intervence cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.

Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava II. Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.

Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn.

Rod Gutštejnů vymřel roku 1747.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-10]. Identifikátor záznamu 128873 : Hrad Gutštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Gutštejn, s. 143–146. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Gutštejn hrad, s. 50–53. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gutštejn&oldid=12146639“