Spora: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 26. 9. 2014, 05:08

Sporangia obsahující výtrusy na spodní straně listu kapradiny *Asplenium scolopendrium*

Spora (výtrus) je struktura sloužící k nepohlavnímu rozmnožování, adaptovaná k rozšiřování a přežití i v nepříznivých podmínkách i na dlouhou dobu. Je haploidní (pouze s jednou sadou chromozomů) a zpravidla také jednobuněčná. Dalším významným rozdílem mezi výtrusem a semenem (semenných rostlin) je skutečnost, že spory obsahují v porovnání se semeny velmi málo zásobních látek.

Spory jsou součástí životního cyklu mnoha bakterií, rostlin (např. kapradiny, mechy, …), řas, hub a prvoků. Spora sinic a řas se nazývá akineta, spora bakterií endospora. V širším slova smyslu se nazývají sporami i nepohlavní rozmnožovací buňky semenných rostlin (viz megaspora, mikrospora).

Za příznivých podmínek se mohou spory začít mitoticky dělit za vzniku gametofytu. Někdy je tento jedinec již dospělec, z něhož vznikají spory opět mitózou (mitospory, např. u mnoha hub). Zejm. u mechorostů, kapradin a některých skupin hub však spory dávají vzniknout gametofytu, který nese gamety, tedy pohlavní buňky, jejichž splynutím vzniká sporofyt. Tento proces je pak nazýván metageneze (rodozměna).

Tvorba spor se nazývá sporogeneze či sporulace.

Dělení spor

Spory se mohou klasifikovat několika způsoby:

Podle místa vzniku

U hub a houbám podobných organismů jsou spory velmi často klasifikovány podle názvu struktury, v níž spora vzniká. V tomto místě dochází k meiotickému dělení. Protože je systematika hub založena především na typu těchto rozmnožovacích struktur, jsou níže vyjmenované názvy spor charakteristické pro určité taxonomické skupiny.

sporangiospora — vzniká ve sporangiu (výtrusnici), např u spájivých hub
askospora — vzniká ve vřecku (ascus) vřeckovýtrusných hub
bazidiospora — vzniká v bazidiu stopkovýtrusných hub
aeciospora (aecidiospora) — vzniká v prášilce (aecium) rzí či snětí
urediospora — vzniká v aeciu rzí či snětí
urediospora — vzniká v urediniu rzí či snětí
teliospora — vzniká v teliu rzí či snětí
oospora — vzniká v oogoniu oomycet
karpospora — vzniká v karposporofytu ruduch
tetraspora — vzniká v tetrasporofytu ruduch

Podle toho, zda vzniká spora uvnitř buňky nebo vně, především u bakterií rozlišujeme:

endospora — vzniká uvnitř mateřské buňky
exospora — vzniká vně mateřské buňky

Podle funkce

diaspora — struktury primárně určené k rozšiřování jedince, u hub, mechorostů, kapraďorostů a některých semenných rostlin, nejčastější
chlamydospora — tlustostěnná spora hub určená k přežití nepříznivých podmínek
- zygospora — chlamydospora spájivých hub

Podle typu vzniku v rámci životního cyklu

meiospora — vzniká meiózou, je haploidní, dává vzniknout haploidnímu jedinci
- mikrospora — dává vzniknout samčímu gametofytu (pyl semenných rostlin)
- megaspora (makrospora) — dává vzniknout samičímu gametofytu (vajíčko semenných rostlin)
mitospora (častěji konidie, konidiospory) — vzniká mitózou z haploidního jedince (je tedy rovněž haploidní), typická pro některé vřeckovýtrusné houby; houby u nichž jsou mitospory jediným způsobem rozmnožování, se řadí do mitosporických hub (Deuteromycota)

Podle pohyblivosti

zoospora — pohyblivé spory s jedním a více bičíky, u některých řas a hub
aplanospora, autospora — nepohyblivé typy spor
balistospora — aktivně vymršťovaná spora (z plodnice hub) - patří sem většina bazidiospor
statismospora — nejsou aktivně vymršťovány z plodnice, například u břichatek

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku spore na anglické Wikipedii.

Související články

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:SporangienAsplenScol.jpg|thumb|[[Sporangium|Sporangia]] obsahující výtrusy na spodní straně [[list]]u [[kapradiny]] ''[[Asplenium scolopendrium]]'']]
 {{různé významy|tento=obecné rozmnožovací struktuře|druhý=klidovém stádiu bakterií|stránka=spora (bakterie)}}
+{{Upravit}}
-'''Spora''' (především u [[houby|hub]] též '''výtrus''') je struktura sloužící k rozmnožování, adaptovaná k rozšiřování a přežití i v nepříznivých podmínkách i na dlouhou dobu. Zpravidla je [[buňka|jednobuněčná]] a velmi často také [[haploid]]ní (pouze s jednou sadou [[chromozom]]ů). Hlavní rozdíl mezi výtrusem a [[semeno|semenem]] ([[semenné rostliny|semenných rostlin]]) je skutečnost, že spory obsahují v porovnání se semeny velmi málo zásobních látek.
+'''Spora''' ('''výtrus''') je struktura sloužící k nepohlavnímu rozmnožování, adaptovaná k rozšiřování a přežití i v nepříznivých podmínkách i na dlouhou dobu. Je [[haploid]]ní (pouze s jednou sadou [[chromozom]]ů) a zpravidla také [[buňka|jednobuněčná]]. Dalším významným rozdílem mezi výtrusem a [[semeno|semenem]] ([[semenné rostliny|semenných rostlin]]) je skutečnost, že spory obsahují v porovnání se semeny velmi málo zásobních látek.
-Spory jsou součástí [[životní cyklus|životního cyklu]] mnoha [[bakterie|bakterií]], [[rostliny|rostlin]] (např. [[kapradiny]], [[mechy]], …), [[řasy|řas]], [[houby|hub]] a [[prvoci|prvoků]]. Spora [[sinice|sinic]] a [[řasy|řas]] se nazývá [[akineta]], spora bakterií [[endospora]]. V širším slova smyslu se nazývají sporou i pohlavní buňky semenných rostlin (viz [[megaspora]], [[mikrospora]]).
+Spory jsou součástí [[životní cyklus|životního cyklu]] mnoha [[bakterie|bakterií]], [[rostliny|rostlin]] (např. [[kapradiny]], [[mechy]], …), [[řasy|řas]], [[houby|hub]] a [[prvoci|prvoků]]. Spora [[sinice|sinic]] a [[řasy|řas]] se nazývá [[akineta]], spora bakterií [[endospora]]. V širším slova smyslu se nazývají sporami i nepohlavní rozmnožovací buňky semenných rostlin (viz [[megaspora]], [[mikrospora]]).
-Za příznivých podmínek se mohou spory začít mitoticky [[mitóza|dělit]] za vzniku [[gametofyt]]u. Někdy je tento jedinec již dospělec, z něhož vznikají spory opět mitózou ([[mitospory]], např. u mnoha hub). Například u [[kapradiny|kapradin]] však spory dávají vzniknout gametofytu, který nese [[Pohlavní buňka|gamety]], tedy pohlavní buňky, jejichž splynutím vzniká [[sporofyt]]. Tento proces je pak nazýván [[metageneze]] (rodozměna).
+Za příznivých podmínek se mohou spory začít mitoticky [[mitóza|dělit]] za vzniku [[gametofyt]]u. Někdy je tento jedinec již dospělec, z něhož vznikají spory opět mitózou ([[mitospory]], např. u mnoha hub). Zejm. u mechorostů, [[kapradiny|kapradin]] a některých skupin hub však spory dávají vzniknout gametofytu, který nese [[Pohlavní buňka|gamety]], tedy pohlavní buňky, jejichž splynutím vzniká [[sporofyt]]. Tento proces je pak nazýván [[metageneze]] (rodozměna).
-Tvorba spor se nazývá '''sporulace'''.
+Tvorba spor se nazývá '''sporogeneze '''či '''sporulace'''.
 == Dělení spor ==
@@ Řádek 23: / Řádek 25: @@
 * [[teliospora]] — vzniká v [[telium|teliu]] rzí či snětí
 * [[oospora]] — vzniká v [[oogonium|oogoniu]] [[oomycety|oomycet]]
-* [[oosféra]] - vzniká v [[oogonium|oogoniu]] parožnatek
 * [[karpospora]] — vzniká v [[karposporofyt]]u [[ruduchy|ruduch]]
 * [[tetraspora]] — vzniká v [[tetrasporofyt]]u [[ruduchy|ruduch]]
@@ Řádek 41: / Řádek 42: @@
 ** [[mikrospora]] — dává vzniknout samčímu [[gametofyt]]u ([[pyl]] semenných rostlin)
 ** [[megaspora]] (makrospora) — dává vzniknout samičímu [[gametofyt]]u ([[vajíčko]] semenných rostlin)
-* [[konidie|mitospora]] (častěji konidie, konidiospory) — vzniká [[mitóza|mitózou]], typická pro některé [[vřeckovýtrusné houby]]; houby u nichž jsou mitospory jediným způsobem rozmnožování, se řadí do [[mitosporické houby|mitosporických hub]] (Deuteromycota)
+* [[konidie|mitospora]] (častěji konidie, konidiospory) — vzniká [[mitóza|mitózou]] z haploidního jedince (je tedy rovněž haploidní), typická pro některé [[vřeckovýtrusné houby]]; houby u nichž jsou mitospory jediným způsobem rozmnožování, se řadí do [[mitosporické houby|mitosporických hub]] (Deuteromycota)
 === Podle pohyblivosti ===