Šumavské podhůří: Porovnání verzí
+foto do ib (krajina u Loučové mezi Sušicí a Hartmanicemi), +Commons |
m robot odstranil interwiki, které je na Wikidatech: sk; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
| místo = Brno |
| místo = Brno |
||
| rok = 1987 |
| rok = 1987 |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
| strany = |
| strany = |
||
}}</ref> Na západě a na jihu sousedí s [[Šumava|Šumavou]], na severu se [[Švihovská vrchovina|Švihovskou vrchovinou]] a [[Blatenská pahorkatina|Blatenskou pahorkatinou]], na východě s [[Českobudějovická pánev|Českobudějovicku pánví]] a [[Novohradské podhůří|Novohradským podhůřím]]. Má charakter členité vrchoviny [[vrásnění|vrásno]]-[[zlom]]ového původu s výraznou modelací selektivní [[eroze]] a [[denudace]]. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří [[Otava]], [[Volyňka]], [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]] a [[Vltava]] a vytvářejí hluboká až [[kaňon]]ovitá údolí. |
}}</ref> Na západě a na jihu sousedí s [[Šumava|Šumavou]], na severu se [[Švihovská vrchovina|Švihovskou vrchovinou]] a [[Blatenská pahorkatina|Blatenskou pahorkatinou]], na východě s [[Českobudějovická pánev|Českobudějovicku pánví]] a [[Novohradské podhůří|Novohradským podhůřím]]. Má charakter členité vrchoviny [[vrásnění|vrásno]]-[[zlom]]ového původu s výraznou modelací selektivní [[eroze]] a [[denudace]]. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří [[Otava]], [[Volyňka]], [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]] a [[Vltava]] a vytvářejí hluboká až [[kaňon]]ovitá údolí. |
||
== Geologická stavba == |
== Geologická stavba == |
||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
* [[Želivský vrch]] (770 m) |
* [[Želivský vrch]] (770 m) |
||
* [[Na stráži (Bavorovská vrchovina)|Na stráži]] (700 m) |
* [[Na stráži (Bavorovská vrchovina)|Na stráži]] (700 m) |
||
{{Tisícovky Šumavského podhůří}} |
{{Tisícovky Šumavského podhůří}} |
||
| Řádek 64: | Řádek 63: | ||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references/> |
<references /> |
||
{{Commonscat|Šumavské podhůří}} |
{{Commonscat|Šumavské podhůří}} |
||
[[Kategorie:Šumavská hornatina]] |
[[Kategorie:Šumavská hornatina]] |
||
[[Kategorie:Podhůří v Česku]] |
[[Kategorie:Podhůří v Česku]] |
||
[[Kategorie:Šumavské podhůří| ]] |
[[Kategorie:Šumavské podhůří| ]] |
||
[[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]] |
[[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]] |
||
[[sk:Šumavské podhůří]] |
|||
Verze z 6. 4. 2013, 10:52
Šumavské podhůří je geomorfologický celek na severovýchodním okraji Šumavské hornatiny. Rozprostírá se na ploše 2407 km² (je tak rozsáhlejší než česká část vlastní Šumavy) a má průměrnou nadmořskou výšku 634 m.[1] Na západě a na jihu sousedí s Šumavou, na severu se Švihovskou vrchovinou a Blatenskou pahorkatinou, na východě s Českobudějovicku pánví a Novohradským podhůřím. Má charakter členité vrchoviny vrásno-zlomového původu s výraznou modelací selektivní eroze a denudace. Na jihovýchodě je tvořena širokými a oblými strukturními hřbety směru severozápad - jihovýchod. Kolmo na ně protékají hlavní toky podhůří Otava, Volyňka, Blanice a Vltava a vytvářejí hluboká až kaňonovitá údolí.
Geologická stavba
Šumavské podůří je tvořeno z rul, svorů a granulitů moldanubika.
Geomorfologické podcelky
Podhůří se člení na šest geomorfologických podcelků:
- Strážovská vrchovina
- Svatoborská vrchovina
- Vimperská vrchovina
- Prachatická hornatina
- Českokrumlovská vrchovina
- Bavorovská vrchovina
Nejvyšší vrcholy
Celkem je v tomto geomorfologickém celku 6 tisícovek[2]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých podcelků jsou:
Související články
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šumavské podhůří na Wikimedia Commons