Sojka chocholatá
 Sojka chocholatá | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | krkavcovití (Corvidae) |
| Rod | sojka (Cyanocitta) |
| Binomické jméno | |
| Cyanocitta cristata Linnaeus, 1758 | |
 Mapa s rozšířením
žlutě = hnízdiště zeleně = oblasti s celoročním výskytem modře = zimoviště | |
| Poddruhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sojka chocholatá (Cyanocitta cristata) je nejhojnějším a nejrozšířenějším druhem sojky v Severní Americe.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dorůstá 22–30 cm, v rozpětí křídel měří 34–43 cm a váží 70–100 g, samci jsou přitom o něco větší než samice.[4] Svrchu je převážně modrá s bílými skvrnami a černými pruhy na křídlech a ocase. Spodinu těla má světlou s o něco tmavším zbarvením na hrudi, kde má také výrazný černý pruh, který se táhne až po temeno. Tmavého zbarvení jsou též končetiny, oči a zobák. Výrazným znakem je také její chocholka na hlavě, kterou vztyčuje při vzrušení nebo vyplašení.[5]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Její areál rozšíření zasahuje od jižní Kanady přes střed a východ Spojených států až po Floridu a severovýchod Texasu. Je částečně tažná. Vyskytuje se v celé řadě stanovišť. Preferuje přitom smíšené, bukové a dubové lesy, ale vyskytuje se též v lesích jehličnatých, v parcích i v blízkosti lidských obydlí.[4]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Sojka chocholatá není rychlým letcem (dosahuje rychlosti zhruba 32–40 km/h)[6] a proto bývá na otevřených prostranstvích, kde jí hrozí velké nebezpečí ze strany dravců, velmi ostražitá. Sama však bývá často agresivní k jiným menším ptákům. Po potravě, kterou tvoří různé plody (žaludy, bukvice), semena, malí bezobratlí a v malé míře i ptačí vejce a mláďata,[5] pátrá jak na zemi, tak na stromech. Je zpravidla monogamní. Hnízdo z větví a malých kořenů, následně vystlané peřím, mechem a jiným rostlinným materiálem, staví oba rodiče na stromě nebo na velkém keři. V jedné snůšce je 4–5 vajec, na jejichž 16–18 denní inkubaci se podílí samotná samice. O mláďata, která jsou opeřena ve věku 17–21 dnů, pak následně pečují oba rodiče.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ Madge, Steve & Burn, Hilary (1994): Crows and jays: a guide to the crows, jays and magpies of the world. A&C Black, Londýn. ISBN 0-7136-3999-7 (anglicky)
- ↑ KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356. S. 391.
- ↑ a b NERO, Robert W. Blue Jay [online]. Bird Fact Sheet [cit. 2010-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-04. (anglicky)
- ↑ a b Blue Jay [online]. Cornell Lab of Ornithology [cit. 2010-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Animal Speeds [online]. Texas Parks and Wildlife [cit. 2010-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LA-DANTEC, Daniel. Geai bleu [online]. Oiseaux.net [cit. 2010-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu sojka chocholatá na Wikimedia Commons - Galerie sojka chocholatá na Wikimedia Commons
Taxon Cyanocitta cristata ve Wikidruzích
