Smilacina hroznovitá
 Smilacina hroznovitá | |
|---|---|
 Smilacina hroznovitá (Maianthemum racemosum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | chřestotvaré (Asparagales) |
| Čeleď | chřestovité (Asparagaceae) |
| Rod | smilacina (Maianthemum) |
| Binomické jméno | |
| Maianthemum racemosum (L.) Link, 1821 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smilacina hroznovitá (Maianthemum racemosum, syn. Smilacina racemosa[1]) je stínomilná trvalka z čeledi chřestovitých (Asparagaceae) původem ze Severní Ameriky.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o vytrvalou bylinu vyrůstající z válcovitého podzemního oddenku vysokou 40–90 cm.[2] Má přímou lodyhu s přisedlými, střídavými, eliptickými až kopinatými listy rostoucími po 8–11 cm, na vrcholu zašpičatělými. Květenstvím je lata s 6–15 bílými květy o šesti korunních lístcích dlouhých 3–6 mm. Kvete od dubna do června, plodem jsou zelené bobule, které v pozdním létě červenají.
Stanoviště[editovat | editovat zdroj]
Smilacina roste v severoamerických lesních a křovinných porostech až do výšek do 2000 metrů, obzvláště v polostinných měkkých a vlhkých půdách. Na západě kontinentu bývají jejím typickým biotopem stinné rokle a pobřeží, kde často roste ve společnosti kapradin, netíku Jordanova (Adiantum jordanii) a trojatce (Trillium).
Vyskytuje se v oblasti od kanadského Newfoundlandu až po Britskou Kolumbii, na severu areál zasahuje až na východ Aljašky, na jihu do Kalifornie a na severozápad do Mexika, do Kansasu, Kentucky, Virginie a Marylandu.
V Evropě ji lze najít pouze jako rostlinu pěstovanou v botanických zahradách.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Křehké mladé výhonky zbavené listů se po uvaření mohou jíst – chutí připomínají chřest. Neměly by se však za tímto účelem sbírat, pokud na stanovišti nejsou skutečně hojné. Starší rostliny po odkvětu a začátku produkce semen hořknou a jsou silně vláknité. Indiáni kmene Odžibvejů sbírali kořeny rostlin a vařili je přes noc v nálevu, aby rostlinu zbavili hořkosti a neutralizovali její silné projímavé účinky. Právě kvůli laxativním účinkům, jimiž ovlivňuje obzvláště citlivější jedince, by se měla konzumovat v rozumné míře.
Léčivé obklady ze smilaciny Indiáni s úspěchem používali při léčbě spálenin od slunce. Její kořeny zase východoamerické indiánské kmeny sušily a používaly jako kuřivo pro léčbu dětské hyperaktivity a deprese. Indiáni ji též využívali jako prostředek proti kašli.
Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]
V některých státech USA, např. v Arizoně, Kentucky či Marylandu, je zařazena k ohroženým druhům.
-
Květenství smilaciny hroznovité -
Kvetoucí rostliny -
Dozrávající tobolky -
Rostliny s plody
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maianthemum racemosum na anglické Wikipedii.
- ↑ The Plant List: [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23.
- ↑ konvalinkovité – Convallariaceae [online]. [cit. 2012-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu smilacina hroznovitá na Wikimedia Commons 
Taxon Maianthemum racemosum ve Wikidruzích
