Sergej Michajlovič Ljapunov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Sergej Michajlovič Ljapunov
Lyapunov old.jpg
Základní informace
Narození 30. listopadu 1859
Jaroslavl
Úmrtí 8. listopadu 1924 (ve věku 64 let)
Paříž
Žánry symfonie
Povolání hudební skladatel, klavírista, hudební pedagog a vysokoškolský učitel
Nástroje klavír
Významná díla 12 Transcendentale Etudes, op. 11
Pianoconcert nr. 2
Rodiče Michail Ljapunov
Příbuzní Alexandr Michajlovič Ljapunov
Boris Michajlovič Ljapunov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sergej Michajlovič Ljapunov (rusky Сергей Михайлович Ляпунов; 30. listopadu 1859, Jaroslavl8. listopadu 1924, Paříž) byl ruský hudební skladatel, dirigent a pianista.[1] Jeho bratry byli Alexandr Ljapunov, ruský matematik, a Boris Michajlovič Ljapunov, ruský slavista.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Ljapunov se narodil 30. listopadu 1859 v Jaroslavli, hlavním městě stejnojmenné oblasti. V osmi letech mu zemřel otec a matka se s dětmi přestěhovala do Nižního Novgorodu. Zde navštěvoval základní školu a hudební školu, kterou v té době v Novgorodu založila Ruská hudební společnost. V roce 1878 vstoupil na Moskevskou konzervatoř, kde studoval pod vedením Karla Klindwortha (klavír) a Sergeje Tanějeva (skladba).

Absolvoval v roce 1883. Byl přitahován spíše národními hudebními prvky Nové ruské školy než více kosmopolitními tendencemi Petra Iljiče Čajkovského a Sergeje Tanějeva. V roce 1885 proto odešel do Petrohradu, vyhledal Milije Balakireva a stal se horlivým příznivcem skupiny skladatelů Mocná hrstka, kterou Balakirev vedl. Balakirevův vliv se pak projevuje v celém Ljapunově skladatelském díle.

V roce 1893 pověřila Imperiální geografická společnost Ljapunova, Balakireva a Ljadova sběrem lidových písní v oblasti Vologdy, Vjatky a Kostromy. Sebrali na 300 písní, které Společnost publikovala v roce 1897. Ljapunov 30 písní aranžoval pro zpěv a klavír a témata těchto písní používal v devadesátých letech ve svých skladbách.

Ljapunov měl velký úspěch jako koncertní klavírista. V letech 1910–1911 vykonal několik koncertních cest po zemích západní Evropy, včetně Rakouska a Německa. Na jaře roku 1910 nahrál některé své skladby na gramofonové desky. Po roce 1904 vystupoval také jako dirigent.

Vystřídal Nikolaje Rimského-Korsakova ve funkci ředitele Imperiálního orchestru a stal se i ředitelem Bezplatné hudební školy. V roce 1911 byl jmenován profesorem petrohradské konzervatoře. Po bolševické revoluci emigroval v roce 1923 do Paříže. Působil jako ředitel hudební školy pro ruské emigranty a následujícího roku zemřel na srdeční selhání. Oficiální sovětská místa uváděla, že zemřel během koncertního turné v Paříži.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Balada a ouvertura cis-moll, op. 2 (1883/1894-6)
  • Klavírní koncert č. 1 es-moll, op. 4 (1890)
  • Slavnostní předehra na ruské téma C-dur, op. 7 (1896)
  • Symfonie č. 1 h-moll, op. 12 (1887)
  • Polonaise Des-dur, op. 16 (1902)
  • Rapsodie na ukrajinské téma fis-moll pro klavír a orchestr, op. 28 (1907)
  • Żelazowa Wola, (místo narození Fryderyka Chopina), symfonická báseň h-moll, op. 37 (1909)
  • Klavírní koncert č. 2 E-dur, op. 38 (1909)
  • Hašiš, symfonická báseň h-moll, op. 53 (1913)
  • Houslový koncert d-moll, op. 61 (1915, revize 1921)
  • Symfonie č. 2 b-moll, op. 66 (1917)

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Tři skladby, op. 1 (1887-8)
  • Rêverie du soir, op. 3 (1880/1903)
  • Impromptu, op. 5 (1894)
  • Preludium Des-dur (1895)
  • Sedm preludií, op. 6 (1896)
  • Nocturne, op. 8 (1898)
  • 2 mazurky, op. 9 (1898)
  • 12 transcendentálních etud, op. 11 (1900-1905)
  • Polonaise, op. 16 (1902)
  • Mazurka č. 3 e-moll, op. 17 (1902)
  • Novellette, op. 18 (1903)
  • Mazurka č. 4 As-dur, op. 19 (1903)
  • Valse Pensive Des-dur, op. 20 (1903)
  • Mazurka č. 5 b-moll, op. 21 (1903)
  • Chant du crépuscule, op. 22 (1904)
  • Valse-impromptu No. 1 in D, op. 23 (1905)
  • Mazurka č. 6 G-dur, op. 24 (1905)
  • Tarantelle, op. 25 (1906)
  • Chant d'automne, op. 26 (1906)
  • Sonáta f-moll, op. 27 (1906-8)
  • Valse-impromptu č. 2 Ges-dur, op. 29 (1908)
  • Mazurka č. 7 in Gis-moll, op. 31 (1908)
  • Dvě části z Glinkovy opery Ruslan a Ludmila, op. 33 (1907-8)
  • Humoreska, op. 34 (1909)
  • Divertissements, op. 35 (1909)
  • Mazurka č. 8 g-moll, op. 36 (1909)
  • 3 skladby, op. 40 (1910)
  • Fêtes de Noël, op. 41 (1910)
  • Scherzo, op. 45 (1911)
  • Barcarolle, op. 46 (1911)
  • Variace na ruské téma, op. 49 (1912)
  • Grande Polonaise de Concert, op. 55 (1913)
  • 3 skladby, op. 57 (1913)
  • Preludium a Fuga, op. 58 (1913)
  • Prelude in G-major (1913-16)
  • 6 snadných skladeb, op. 59 (1914)
  • Variace na gruzínské téma, op. 60 (1915)
  • Sonatina Des-dur, op. 65 (1917)
  • Valse-impromptu č. 3 E-dur, op. 70 (1919)
  • Scherzo F-dur (?)
  • 6 malých skladeb pro začátečníky (1918-19)
  • Toccata a fuga (1920)
  • Canon (1923)
  • Allegretto scherzando (1923)
  • Saltimbanques (1924)

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 30 ruských lidových písní, op. 10 (1901)
  • 35 ruských lidových písní, op. 13 (před 1897)
  • Čtyři písně, op. 14 (1900)
  • Ruské písně, op. 15 (1900)
  • Čtyři písně, op. 30 (1908)
  • Čtyři písně, op. 32 (1908)
  • Tři písně, op. 39 (1909)
  • Tři písně, op. 42 (1910-11)
  • Sedm písní, op. 43 (1911)
  • Tři písně, op. 44 (1911)
  • 5 kvartet pro mužské hlasy, op. 47 (1912)
  • 5 kvartet pro mužské hlasy, op. 48 (1912)
  • Čtyři písně, op. 50 (1912)
  • Čtyři písně, op. 51 (1912)
  • Čtyři písně, op. 52 (1912)
  • Čtyři písně, op. 56 (1913)
  • Duchovní díla pro smíšený sbor, op. 62 (1915)
  • Žalm 140 pro zpěv, varhany a harfu, op. 64 (1916/1923)
  • Večerní píseň, kantáta pro tenor, sbor a orchestr, op. 68 (1920)
  • Čtyři písně, op. 69 (1919)
  • Čtyři písně, op. 71 (1919-20)

Jiné skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Prelude-pastorale pro varhany, op. 54 (1913)
  • Sextet b-moll pro klavír dvoje housle, violu, violoncello a kontrabas, op. 63 (1915/1921)
  • Orchestrální transkripce Balakirevovy skladby Islamej

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Храм Рождества Пресвятой Богородицы. Сергей Михайлович Ляпунов. nativitas.ru [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. 
  2. ЛЯПУНОВ, СЕРГЕЙ МИХАЙЛОВИЧ | Энциклопедия Кругосвет. www.krugosvet.ru [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]