Sachnín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Sachnin)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sachnín
سخنين‎‎
סח׳נין‎‎
Pomník v centru města Sachnin
Pomník v centru města Sachnin
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 250 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Severní
Sachnin
Sachnin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 9,816 km²
Počet obyvatel 29 300 (2015[1])
Hustota zalidnění 3006,8 (r.2015) obyv./km²
Správa
Starosta Mazen Ghanayem (2008–2018)
Oficiální web www.sakhnin.muni.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sachnín, arabsky سخنين‎‎, (hebrejsky סַחְ׳נִין‎‎ , v oficiálním přepisu do angličtiny Sakhnin[2]) je město v Izraeli, v Severním distriktu.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 250 m, na pahorcích v Dolní Galileji, na jihozápadním okraji údolí Bik'at Sachnin, v místech kde do údolí svažuje vysočina Harej Jatvat s horami Har Morsan a Har ha-Š'avi. Severně od vesnice se terén svažuje do vlastního údolí, do kterého přitéká po východním okraji města vádí Nachal Morsan. Na západní straně od města stojí vrch Giv'at Sachnit, od něhož k severu směřuje vádí Nachal Sachnin.

Sachnín

Město leží přibližně 20 km od Haifského zálivu, 100 km severovýchodně od centra Tel Avivu a 30 km severovýchodně od centra Haify, hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město je osídleno izraelskými Araby, stejně jako mnohá další města a vesnice v okolí. Na sever od Sachnínu leží větší židovské město Karmiel. Vysočina Harej Jatvat má rozptýlené židovské osídlení.

Sachnín je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 805, která ve východozápadním směru propojuje jednotlivé převážně arabské obce tohoto regionu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Sachnín patří k největším arabským sídlům v Galileji. V římských a byzantských dobách byl židovskou vesnicí, která je připomínána v mišně i talmudu. Ve středověku byla osídlena muslimskými Araby. Podle cestopisu Victora Guérina z 19. století šlo o vesnici se 700 převážně muslimskými obyvateli, ale i s arabskými křesťany.[3] Římané vesnici nazývali Sagane, křižáci ji znali pod jménem Zakkanin. Roku 1888 byla v obci tureckými úřady založena základní chlapecká škola. Během 1. poloviny 20. století se vyvíjela v menší město. Roku 1931 měl Sachnin 400 domů a k roku 1945 už tu žilo 2600 obyvatel.[4]

Sachnin byl izraelskou armádou dobyt během první arabsko-izraelské války 15. července 1948 v rámci operace Dekel.[4] Koncem října 1948 pak v rámci operace Chiram ovládli Izraelci celou přilehlou oblast centrální a severní Galileje.[5] Po dobytí nebyla zdejší arabská sídla většinou vysídlena a jejich obyvatelé se stali občany státu Izrael, byť až do 1. prosince 1966 se jimi osídlené regiony nacházely pod vojenskou správou.[6]

30. března 1976 se ve městě odehrávaly demonstrace místních obyvatel proti vyvlastňování pozemků pod jurisdikcí arabských obcí ve prospěch nově zřizovaných židovských vesnic a měst (takto například vzniklo i město Karmiel). V průběhu protestů došlo ke střetu s bezpečnostními složkami a tři místní obyvatelé byli zabiti. Izraelští Arabové si toto výročí pravidelně připomínají jako takzvaný Land Day (Den půdy). V centru města vyrostl pomník připomínající událost, navržený společně arabským i židovským umělcem jako výraz snah o smíření.[3] V říjnu 2000 ale město zažilo opět násilné demonstrace, když místní Arabové protestovali na podporu Palestinců na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy v počátečních dnech druhé intifády. Došlo k zásahu policie, při kterém bylo zabito pět Arabů z tohoto regionu, včetně dvou přímo ze Sachninu.[7]

Město je centrem okolního regionu. Sídlí zde několik základních škol a také učitelský ústav[3] založený roku 2001.[8] Roku 1995 získal Sachnin status většího města, do té doby šlo o místní radu (malé město). Ceremoniálu povýšení na město se zúčastnil i tehdejší izraelský premiér Jicchak Rabin. Vzhledem k pokračujímu růstu obyvatel vede město jednání ohledně rozšíření správních hranic tak, aby bylo možné rozšiřovat zastavěné území. Jednání se vedou zejména se sousední oblastní radou Misgav.[3] Na západním okraji města stojí velká průmyslová zóna Misgav.

Město získalo v rámci Izraele proslulost díky zdejšímu fotbalovému klubu Bnej Sachnin (בני סחנין), který v roce 2004 vyhrál izraelskou ligu. Za klub nastupují arabští i židovští hráči.[3]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel izraelští Arabové – přibližně 25 500 osob.[2] K roku 2004 se tu uvádějí jen dvě židovské rodiny, zbytek obyvatelstva tvořili izraelští Arabové.[7] Vlastní arabská komunita se dělí na většinové muslimy, kteří tvoří 94 % obyvatel města, a křesťany, kteří tvoří zbytek populace.[3] Sachnin je středně velké sídlo městského typu, byť zástavba má zejména na okrajích obce rozvolněný a spíše venkovský ráz. K 31. prosinci 2015 zde žilo 29 300 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
19221 575
19311 891
19452 600
19483 363
19493 477
19513 820
19523 940
19534 050
19544 170
19554 300
19564 430
19574 590
RokObyvatelé
19584 750
19594 870
19605 100
19615 270
19625 550
19635 800
19646 100
19656 400
19666 750
19677 050
19687 400
19697 750
RokObyvatelé
19708 100
19718 500
19728 400
19739 100
19749 300
19759 700
197610 100
197710 600
197811 000
197911 400
198011 800
198112 200
RokObyvatelé
198212 700
198312 900
198413 700
198514 000
198614 400
198714 800
198815 300
198915 800
199016 300
199116 800
199217 300
199317 800
RokObyvatelé
199418 300
199518 713
199619 249
199719 785
199820 410
199921 000
200021 597
200122 087
200222 600
200323 200
200423 900
200524 400
RokObyvatelé
200625 000
200725 100
200825 100
200925 700
201026 300
201127 100
201227 900
201328 100
201428 600
201529 300
201629 900
201730 500
RokObyvatelé
201831 100

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2016 [cit. 2016-10-04]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-02]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b c d e f סחנין [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-05. (hebrejsky) 
  4. a b Welcome To Sakhnin [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 89-91. (anglicky) 
  6. GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 55. (anglicky) 
  7. a b Not Quite Zurich, Sakhnin in the Galilee , By Galit Hoffman, (ERETZ no 93. April-May 2004) [online]. Erez Magazine [cit. 2010-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-20. (anglicky) 
  8. The College of Sakhnin for Teacher Education [online]. sakhnin.ac.il/heb [cit. 2010-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-04. (hebrejsky, anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]