Sýkora uhelníček
 Sýkora uhelníček | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | sýkorovití (Paridae) |
| Rod | sýkora (Periparus) |
| Binomické jméno | |
| Periparus ater Linné, 1758 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sýkora uhelníček (Periparus ater) je malý zpěvný pták z čeledi sýkorovití.
Popis
- Délka těla: 11 cm
- Rozpětí křídel: 18 cm
- Hmotnost: 8 g
Sýkora uhelníček je naším nejmenším druhem sýkory. Má šedý až šedozelenavý hřbet a ocas, nažloutlé nebo šedé břicho, tmavé končetiny, černou hlavu s bílými lícemi a bílou skvrnou na zátylku, díky které ji můžeme rozpoznat od podobné sýkory lužní (Parus montanus) a babky (Parus palustris). Obě pohlaví se mezi sebou zbarvením neliší, mladí ptáci jsou jednotvárnější s nažloutlými lícemi a zátylkovou skvrnou.
Rozšíření
Vyskytuje se v téměř celé Evropě, severní a střední Asii a v severozápadní Africe. Evropská populace je odhadována na 23 - 58 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší jak 10 000 000 km2.[1] Je částečně tažná, část středoevropské populace na zimu migruje především do jižní Evropy.
V České republice se jedná o běžného obyvatele starých jehličnatých lesů, parků a zahrad s jehličnany. Pravidelně u nás hnízdí asi 450 - 900 000 párů a zimuje 300 - 600 000 jedinců.[2]
Ekologie
Přes léto se sýkora uhelníček objevuje jednotlivě, v zimě žije v menších hejnech často i ve společnosti jiných druhů sýkor. Obratně šplhá v korunách stromů a často visí i vzhůru nohama. Přes léto loví menší hmyz žijící na jehličnatých dřevinách, v zimě, kdy je hmyzu nedostatek, požírá semena a často přilétá i na krmítka. Na jaře, v létě a v menší míře i na podzim se ozývá hlasitým zpěvem, v kterém se opakují dva nestejně jasné tóny „ví-cu-ví-cu-ví-cu“.
Hnízdí v zemních i stromových dutinách nebo v ptačích budkách s malým vstupním otvorem ve výšce do 2 m nad zemí, hnízdo vystlává mechem. Ročně mívá jednu nebo dvě snůšky, první na konci dubna nebo v květnu, druhou v červnu. V jedné snůšce je 7 - 10 bílých vajec s hnědým skvrněním, na kterých sedí pouze samice po dobu 14 - 16 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 18 - 20 dnech života a ve volné přírodě se dožívají maximálně 2 let.
Zdroje a reference
Galerie sýkora uhelníček na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Parus ater
- Wikidata: c:Periparus ater
- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- V tomto článku byly použity překlady textů z článků Coal Tit na anglické Wikipedii a Sikora sosnówka na polské Wikipedii.
- ↑ http://www.iucnredlist.org/search/details.php/52092/all
- ↑ Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
- Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1