Síh špičatorypý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSíh špičatorypý
alternativní popis obrázku chybí
Ilustrace síha špičatorypého
Stupeň ohrožení podle IUCN
vyhynulý
vyhynulý[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádlososotvární (Salmoniformes)
Čeleďlososovití (Salmonidae)
Rodsíh (Coregonus)
Binomické jméno
Coregonus oxyrinchus
Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Síh špičatorypý (Coregonus oxyrinchus) nebo také ostronosý je evropský, údajně vyhynulý druh patřící do čeledi lososovitých. Výskyt síha špičatorypého byl prokázán na území Belgie, Francie, Německa, Holandska a v Anglii, vždy tam, kde ústí řek a odvodnění směřovalo do Severního moře

Vyskytoval se i na území Česka, kde byl naposledy uloven v roce 1888 u Roudnice na Labem.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Síh špičatorypý se lišil od ostatních ryb svého rodu tím, že měl dlouhý, kónický tvar hlavy. Délka těla byla ryby 30–50 cm, maximální váha do 2 000 g.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Síh špičatorypý se živil planktonem a bezobratlými živočichy.

Vyhubení[editovat | editovat zdroj]

V současné době[kdy?] existuje mezi vědci[kdo?] spor, zda síh přežívající v oblasti Severního moře v Dánsku (wattové pobřeží), označovaný jako jako síh špičatorypý (snæbel), je stejný druh ryby jako ten, který byl vyhuben v západní části Severního moře. Na záchranu ryby v Dánsku byl zpracován projekt v hodnotě 13 milionů €. Jednalo se o projekt záchrany dánského síha špičatorypého, který byl financován z programu LIFE Evropské unie pomocí dánské Agentury pro přírodu. Projekt se úspěšně podařilo realizovat v letech 2005-2013. Dánský síh špičatorypý je geneticky příbuzný evropskému síhu marénovému (Coregonus maraena) rozšířenému v oblasti Baltského moře, ale zatím nelze potvrdit jeho genetický vztah k zaniklým populacím v jiných oblastech. Dánští vědci[kdo?] tvrdí, že morfologické rozdíly mezi různými populacemi nejsou výjimkou v širších variacích evropské bělice. Jiní vědci[kdo?] se však domnívají, že morfologické rozdíly jsou rozhodující a že poslední potvrzený výskyt síha špičatorypého byl v roce 1940, kdy byl chycen ve vodách dolního Porýní.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-06]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]