Rádlo (okres Jablonec nad Nisou)
| Rádlo | |
|---|---|
 Kříž u kostela | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jablonec nad Nisou |
| Obec s rozšířenou působností | Jablonec nad Nisou (správní obvod) |
| Okres | Jablonec nad Nisou |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°41′55″ s. š., 15°6′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 018 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,65 km²[2] |
| Katastrální území | Rádlo |
| Nadmořská výška | 536 m n. m. |
| PSČ | 468 03 |
| Počet domů | 345 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rádlo 252 468 03 Rádlo ou@radlo.cz |
| Starosta | Ing. Miroslav Šikola |
| Oficiální web: www | |
  Rádlo | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 563781 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rádlo je obec nacházející se v okrese Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Rádlo (Radl; někdy se dělí na Horní, Prostřední a Dolní Ves, něm. Oberdorf, Mitteldorf a Niederdorf)
- Milíře (Kohlstatt)
Osady, samoty, zaniklá sídla
[editovat | editovat zdroj]- Dolní Háje (Niedere Haine)
- Horní Háje (Obere Haine)
- Dolánky (Ober Hain)
- U Turka (Türkei)
K Rádlu dále náležela nebo náleží menší část zaniklých, popř. polozaniklých osad Svatý Kříž (Heiligenkreuz), větší část Hájku (Hanichen nebo Buschdörfl), jehož menší část se zachovala coby samota patřící k Rychnovu u Jablonce nad Nisou, a existující osady Dolní Dobrá Voda (Gutbrunn), Dobrá Voda ((Bad) Gutbrunn) a Nový Svět (Neuwelt).
V minulosti byly součástí Rádla i zaniklá osada Mohelka a tři mlýny v údolí říčky Mohelky, zvaném Hölleloch - neexistující Rádelský mlýn (Radlermühle; patřil k výše zmíněné osadě Mohelka), na jehož místě se nachází křižovatka rychlostní komunikace R 35 a silnice I/65, Papírna (Papiermühle; pod osadou Svatý Kříž) a Schneiderův mlýn (Schneidermühle), na jejichž místě stojí zástavba do současnosti.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1419, kdy klášter v Hradišti prodal Jindřichovi z Valdštejna mimo jiné i faru Rychnov s Rádlem za 500 kop gr. českých. Osady Milíře i Dobrá Voda jsou zmiňovány až v 17. století. Před rokem 1848 patřilo Rádlo k panství Svijany a faře Rychnov. Osada Milíře (obec Jeřmanice) k panství Starý Dub a faře Jeřmanice. Po roce 1948 bylo Rádlo součástí soudního a politického okresu Jablonec n. N., osada Milíře spolu s Jeřmanicemi patřila do politického a soudního okresu Liberec.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]V obci je mateřská školka a I. stupeň základní školy. Řada spolků a sdružení: Sbor dobrovolných hasičů, chovatelé, myslivci, Sokol Rádlo, turistický oddíl rádelské Šlapky.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Pamětihodnosti na Rádle
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Nejsvětější Trojice. Na místě kostela původně stávala zvonice. V roce 1725 až 1726 zde byla postavena kaple svaté Trojice a v roce 1829 byla ke kapli přistavěna věž. V roce 1931 byla kaple s věží zbourána a na jejím místě byl vybudován kostel který byl ještě v roce 1948 rozšířen.
- Repliku souboru soch Getsemanská zahrada z roku 2014 umístěnou vedle kostela. Původní soubor z r. 1829 (autorem byl pravděpodobně kameník Ignác Martinec z nedalekých Sestroňovic), který stával mezi domy čp. 71 a 67 (u transformátoru) a v 60. letech byl po opakovaném poškození vandaly přemístěn manžely Scheybalovými do zahrady bývalé fary u jabloneckého kostela sv. Anny
- Pískovcový sloup před kostelem s reliéfy Panny Marie Bolestné, sv. Františka Serafínského a sv. Josefa s Ježíškem. Roku 1808 jej nechal za 300 zlatých postavit Josef Lang z čp. 103, od roku 1958 je památkově chráněný pod číslem 47214/5-91.
- Modře natřený podstavec s křížkem na návsi, jenž býval součástí morového sloupku z 18. století, na němž údajně stávala soška sv. Františka.
- Klasicistní kříž u chalupy če. 66 z roku 1828 s reliéfy Beránka Božího na knize a Ježíše modlícího se v Getsemanské zahradě, památkově chráněný pod číslem 20068/5-90
- Kříž u domu čp. 205
- Pomník padlým z první světové války z roku 1930 na křižovatce do Milířů
- Pomník u domu čp. 116 a školy
- Budova školy z roku 1893, znehodnocená pozdějšími úpravami
- Řada památek lidové architektury na Rádle i v Milířích
- Vilová zástavba z první poloviny 20. století, zejm. v osadách Horní a Dolní Háje
- Rádelský hřbitov s poškozenou kaplí (hrobkou)[4] a předválečnými náhrobky
- Schlenzova kaplička v polích v dolní části Rádla
- Kamenný podstavec kříže v lokalitě U Křížku
- Poškozená Wallerova kaplička v lese nad starým meandrem říčky Mohelky, nad Papírnou na pp. 1306[5]
- V tzv. Svijanském lese (resp. Rohanském) severovýchodně od Rádla (mezi Rádlem a Dobrou Vodou) se nachází Rohanův pomník, zvaný též U šedesáti dubů, vztyčený roku 1913 u příležitosti dvacátých narozenin sychrovského prince Alaina Rohana (1893-1976) a v témže roce doplněný o 60 nově vysázených dubů na paměť šedesátin princova otce – knížete Alaina Rohana (1853-1914). Cestou k turistické lávce Rádlo se zde dále nachází pomníček s dřevěnou německou deskou (před rekonstrukcí z roku 2015 zvaný U Dobráka s kresleným portrétem myslivce) a na jihozápadním úpatí vrchu Hradešína (Hradschin; 630 m) skálu s výklenkem a soškou Panny Marie Pomocné, zvanou Maria Hilf. V lese pod současnou silnicí do Rychnova u Jablonce n. N. najdeme odpočívadlo s kamennými lavičkami a pomníkem, zřízené roku 1925 na paměť rohanského lesního rady Josefa Tetsche.
Pamětihodnosti na Milířích
[editovat | editovat zdroj]- Kaple Sedmibolestné Panny Marie nacházející se v části Milíře pochází z let 1798 až 1799, památkově chráněná pod číslem 23908/5-92
- Usedlost Vejprty na Milířích, památkově chráněná pod číslem 20556/5-4802
- Žulový balvan zvaný Bluďák s pomníčkem účasti císaře Josefa II. na zdejších manévrech v lese jižně od milířské kaple
- Milířský hřbitov s ohradní zdí a předválečnými náhrobky
Zaniklé, ztracené a přemístěné památky
[editovat | editovat zdroj]- Několik rádelských památek zaniklo nebo již není na svém místě. Jedná se o kapličku, jež stávala v údolí Mohelky na pp. 1320 naproti Papírně,[6] dále o sochu sv. Jana Nepomuckého nad Rádelským mlýnem, a o tzv. Rádelskou pietu, která stávala nad vsí při rozorané polní cestě do Milířů pod vrchem Hraničník (Kanterberg; 599 m).
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Turistická lávka Rádlo určená pro pěší a cykloturisty. Stavba turistické lávky Rádlo je součástí projektu multifunkční turistické magistrály Euroregionu Nisa „Nová Hřebenovka“
- Přírodní památka Rádlo zaujímající rozlohu 3,5 ha. Chráněné území zahrnuje slatinné louky a přilehlé podmáčené olšiny a březiny kolem Rádelského potoka, přitékajícího z prameniště v osadě Milíře.
- Koupaliště z roku 1914, rozšířené v letech 1927–1928 o sportovní hřiště
- Císařský kámen vrch 637 m n. m. patřící do katastru obce Vratislavice nad Nisou (Liberec). V roce 2018 zde byla nově vybudována rozhledna. Konstrukce rozhledny ocelová, pozinkovaná s dřevěnými prvky. Původní, celodřevěná rozhledna postavená v roce 2009, byla pro technickou nezpůsobilost po 9 letech stržena.
- Bývalé Rádelské lomy, které byly po ukončení těžby zaváženy galvanickými kaly z podniků Tesla Praha či Bižuterie Jablonec n. N. Celorepublikově známým se toto místo stalo teprve v roce 2010, kdy zde údajný vrah Martin H. měl zavraždit pět svých obětí a následně je zde i zahrabat.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec je spojena četnými autobusovými spoji s Jabloncem nad Nisou a Rychnovem u Jablonce nad Nisou. V blízkosti se nachází silnice I/35. Roku 1859 byla zbudována železniční trať Pardubice – Liberec; v jihozápadní části Rádla se nachází vlaková zastávka, kde v současnosti zastavují osobní vlaky linky Liberec – Nová Paka.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Zničené kostely: 3504 kaple
- ↑ Zničené kostely: 18148 kaplička sv. Jana Křtitele
- ↑ Zničené kostely: 12615 kaple
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŘEHÁČEK, Marek; PIKOUS, Jan. Rádlo: putování krajinou. 1. vyd. Rádlo: Obec Rádlo, 2013. 143 s. ISBN 978-80-260-4918-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Rádelský mlýn – silniční křižovatka
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rádlo na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Rádlo ve Wikislovníku- Rádlo v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
