Rybniční soustava
Rybniční soustava je seskupení více rybníků v určité oblasti nebo povodí. Jednotlivé rybníky rybničních soustav bývají navzájem propojeny umělými kanály nebo přírodními vodními toky, nebo jsou odděleny pouze menšími hrázemi. To umožňuje přepouštění vody mezi rybníky.
Rybniční soustavy byly na území Čech a Moravy zakládány už od středověku. Jsou ukázkou měřičské a stavitelské dovednosti té doby i zdařilého využití místních podmínek k přeměně původně bažinatého území na kulturní hospodářskou krajinu. Kromě svého hlavního účelu – umělého chovu ryb – mají význam i pro hospodaření s vodou, zejména jako protipovodňová opatření nebo zdroje závlah.[1]
V některých oblastech rybníky téměř zanikly (masivně rušeny byly zejména v 19. století), ale někde se jich v ucelených soustavách stále relativně hodně vyskytuje, zejména v jihočeských pánvích, Polabí, Poodří, na jihu Moravy i jinde.[2]
Příklady rybničních soustav v Česku[editovat | editovat zdroj]
Jižní Čechy[editovat | editovat zdroj]
- povodí Lužnice
- Břilická rybniční soustava (Břilický, Bičan, Nový u Dvorců, Verfle, Starý u Břilic, Stružky a další); odtok: Káňovský potok do Káňova
- Chlumská (Chlumsko-lutovská) rybniční soustava – rybníky Staré jezero, Starý hospodář, Podsedek a další na pravé (východní) straně Lužnice; hlavní propojení – Koštěnický potok a Křížová stoka
- Nadějská rybniční soustava – rybníky Potěšil, Skutek, Naděje, Víra, Láska, Měkký, Strakatý, Dobrá vůle, Blaník, Rod, Horák, Fišmistr, Baštýř a Pěšák na pravém (východním) břehu Lužnice; hlavní propojení – stoka Potěšilka
- Novohradská rybniční soustava – rybníky Žárský rybník, Byňovský rybník, Olešnický velký rybník a další
- Třeboňská rybniční soustava (zvaná také Rožmberská) – rybníky Rožmberk, Svět, Velký Tisý a další na levé (západní) straně Lužnice; hlavní propojení – Zlatá stoka
- skupina rybníků u Vitmanova – v území mezi Novou řekou a Lužnicí („Starou řekou“); tedy rybníky z Nové řeky napájené a do Staré řeky nebo do rybníka Rožmberk vypouštěné (Vyšehrad, Stolec, Nový Vdovec, Starý Vdovec, Ženich, Nový Spálený, Dušákovský)
- povodí Otavy
- Lnářsko-blatenská rybniční soustava – rybník Labuť a další[3]
- Protivínsko-vodňanská rybniční soustava – Dřemlínský rybník a další[4]
- povodí Vltavy (přímo)
- Českobudějovická rybniční soustava – rybníky Dehtář, Vrbenské rybníky, Novohakelský rybník a další
- Hlubocká rybniční soustava – rybník Bezdrev a rybníky jižně od Hluboké: Munický rybník, Velký Zvolenov a další
Západní Čechy (povodí Berounky)[editovat | editovat zdroj]
- Bolevecká rybniční soustava – rybníky Velký Bolevecký, Kamenný, Košinář, Senecký, Strženka, Šídlovský, Třemošenský a další
Východní Čechy (povodí Labe)[editovat | editovat zdroj]
- Chlumecko-dymokurská soustava – Jakubský rybník, Pustý rybník
- Mnichovohradišťská soustava (povodí Jizery) – Žabakor, Komárovský rybník
- Pardubická rybniční soustava (zvaná také Pernštejnská) – Bohdanečský rybník, Matka
- Poděbradsko-nymburská soustava (z větší části zaniklá v 18. století)[5] – Blato
Severní Čechy (povodí Ploučnice)[editovat | editovat zdroj]
- Dokeská soustava rybníků – Máchovo jezero, Poselský rybník, Břehyňský rybník, Mariánský, Pateřinky, Čepelský
- Holanská soustava – Dolanský rybník, Milčanský rybník, Holanský rybník a další
- Hradčanská soustava – Černý, Vavrouškův, Strážovský, Držník a Hradčanský rybník
Českomoravská vrchovina[editovat | editovat zdroj]
- Ratajské rybníky – Horní, Prostřední a Dolní ratajský rybník (povodí Labe)
- Žďárská rybniční soustava – Velké Dářko a další (povodí Vltavy skrze Sázavu)
Střední Morava (povodí Moravy)[editovat | editovat zdroj]
- Tovačovské rybníky – Hradecký, Křenovský, Kolečko, Náklo
Jižní Morava (povodí Dyje)[editovat | editovat zdroj]
- Hodonínské rybníky
- Lednické rybníky – Nesyt, Mlýnský a další
- Mutěnické rybníky
- Pohořelické rybníky – Novoveský, Starý, Vrkoč
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ GORYCZKOVÁ, Naděžda, et al. Třeboňská rybniční krajina. Návrh krajinné památkové zóny. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, říjen 2011. 14 s. Dostupné online.
- ↑ Meteo Aktuality [online]. [cit. 2020-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20.
- ↑ Rybníky | Infocentrum Blatná. www.icblatna.cz [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ 2. Rybniční soustavy regionu (2.část) | Soutěže města Strakonice. www.souteze.strakonice.eu [online]. [cit. 2019-12-29]. Dostupné online.
- ↑ ELLEDER, Libor; ŠÍROVÁ, Jolana; DAVID, Václav. Vzestup a úpadek poděbradského a nymburského rybníkářství pohledem historické hydrologie. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace. 2020-02-26, roč. 62, čís. 1, s. 18–31. Dostupné online [cit. 2023-01-22]. ISSN 1805-6555.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOPP, Jan; KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan. Rybníky v České republice. 1. vyd. [s.l.]: Consult, 2012. 304 s. ISBN 978-80-903482-9-5.
- GRYČOVÁ, Denisa. Archeologie zaniklých vodních děl v jižních Čechách. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická, 2017. 102 s. Dostupné online. Diplomová práce.